Ohrožený, rozpadající se skvost, vyprojektoval v prudkém svahu nad Brnem v roce 1932 architekt Heinrich Blum pro židovskou rodinu Wittalovu, která jako první v Brně ve velkém šila dětskou konfekci, zástěry a blůzky.

„Dům zrcadlí dějiny 20. století. Postavila si ho židovská rodina, která zahynula během holokaustu. Bydlel v něm člen brněnského gestapa. Pak spadl do národní správy a ve vlastnictví města je, bohužel, dodnes. Tu a tam se jej někdo snaží zprivatizovat,“ řekl Blesku etnolog a archeolog Michal Doležel.

70 let bez investice

V zanedbaném domě dnes bydlí tři partaje. Jeden z prvorepublikových bytů je prázdný. Brno, které do oprav vily za 70 let nic neinvestovalo, se snažilo dům marně udat už roce 2004. „Chtěli za něj 11 milionů. Neřešili ale stěhování tří nájemníků, nikdo proto dům s věcným břemenem nekoupil,“ shodují se pamětníci.

Dům dodnes dál ostudně chátrá. Město totiž podle mnohých není řádným hospodářem. „Vila se nemusí prodávat. Mohly by v ní být reprezentační prostory města,“ navrhl židenický radní Petr Kunc (TOP 09).

Vloni radnice Brno-střed na nájemném od obyvatel domu vybrala  486 874 korun. Vilu chce prodat po bytech tomu, kdo v obálce nabídne nejvyšší cenu.

Dům s úchvatným výhledem

Dvoupatrový funkcionalistický dům tvoří jednoduchý kvádr, ke kterému jsou připojeny oválné zahradní terasy. Do suterénu architekt umístil obslužné prostory, horní dvě patra tvoří dvě téměř shodné samostatné bytové jednotky přístupné z elegantního točitého schodiště.

Velká oválná terasa je přístupná z bytu v prvním patře, k hornímu bytu náleží balkon. Je odsud úchvatný výhled na Brno.

Reportér Blesk.cz zjistil, že terasy i ateliéry se rozpadají. Zahrada je zpustlá, bazén zničený. Co se tedy kupci nabízí? Byt o velikosti 3+1 s ateliérem a garáží, byt o velikosti 3+1, byt o velikosti 2+1 s garáží, byt o velikosti 5+1. Zastavěná plocha a nádvoří o výměře 889 m2 a zahrada 2301 m2. Odhadované náklady na rekonstrukci jsou kolem 50 až 80 milionů korun.

Sen a pak plynová komora

Vilu v prudkém svahu v Hroznové ulici si nechal postavit pro svou rodinu podnikatel v oděvnictví Johann Wittal (†68).

Dařilo se mu. Na začátku století v Brně rozjel výrobu zástěr, později se svým bratrem a ženou šili prádlo, zástěry a spodničky. Měli i obchod s dětskou konfekcí v Josefské ulici v centru města.

Pan Wittal si dokonce nechal roku 1936 zapsat ochrannou známku Kroko, která byla vetkávána do límce a kapsy pracovních oděvů a byla chráněna i v cizině. Rodinné štěstí ale šikovnému krejčímu vydrželo jen 10 let.

V lednu 1942 celou rodinu nacisté vytáhli do židovského transportu. Johanna pak popravili 13. dubna 1942 v Terezíně, jeho manželku Friederiku (†68) pak 19. října téhož roku v v Treblince. V plynové komoře v Polsku skončil ve stejném roce i stavitel jejich domu, proslulý architekt Heinrich Blum (†58).

Gestapo i Gottwald

Po německé okupaci Československa byla do firmy Wittalů dosazena vnucená správa. V jejich vile se usídlilo gestapo. V roce 1948 pak komunisté firmu „Bratři Wittalové, První brněnská výroba dětské konfekce, zástěr a blůz v Brně, Josefská ulice č. 21" znárodnili. Majetkovou podstatu firmy spolkl Oděvní průmysl Prostějov a později Kras Brno.

Vila sloužila po válce i jako reprezentační prostor města Brna. Jako své reprezentační sídlo ji využíval předseda Městského národního výboru. K němu chodily do vily přenocovat „celebrity", jako například tehdejší prezident Klement Gottwald. „Ten se ale vždy musel podle očitých svědků opírat o plot, aby došel ke vchodu, jak byl opilý,“ řekl Blesk.cz historik Pavel Paleček.

VIDEO: Inovativní bydlení? Klidně v betonových trubkách.

Video
délka: 02:19.90

Inovativní bydlení? Klidně v betonových trubkách 

Fotogalerie
30 fotografií