Monstrózní a tajemné vodojemy vykopali dělníci během pouhých tří let v blízkosti samotného centra, uvnitř Žlutého kopce. Ten je znám spíše jako sídlo onkologické nemocnice.
Nejstarší brněnský vodovod pochází z doby panování Václava IV. a nefiltrovanou říční vodu z řeky Svratky přiváděl do města 450 let. V poslední třetině 19. století se radní rozhodli vybudovat nový přívod vody podle projektu londýnského stavitele Thomase Docwryho. Zdrojem byla opět Svratka.
„Kolem roku 1853 přestalo množství a kvalita dodávané vody z vodojemů napájených řekou Svratkou stačit,“ vysvětlil důvod vzniku tajemných staveb znalec podzemí, architekt Aleš Svoboda.
Jako jiný svět
Stavba nových vodojemů začala na podzim roku 1869. „Cihly byly páleny přímo v Brně a konstrukce se obešla bez použití oceli, dřeva nebo železobetonu. To vyvolalo nutnost různých druhů zaklenutí, a tedy velmi působivý dojem podzemního labyrintu,“ zdůraznil Aleš Svoboda.
Podzemní síně i proto působí jako z jiného světa dávno zaniklých civilizací nebo z počítačové hry. Bývají dokonce přirovnávány k istanbulským cisternám Yerebatan.
Činnost vodojemů skončila v roce 1997, kdy je úřady odpojily od vodovodní sítě. Brno v sobotu první z nich poprvé otevřelo veřejnosti a filmařům.
Dílo by mohlo sloužit dodnes
Nepropustnost cihlového vodojemu podpořili stavitelé obaly z jílu. Na přelomu 19. a 20. století byly vodojemy doplněny o dvě betonové nádrže a celkem tak měly objem více než 20 tisíc kubických metrů vody. Inženýři se shodují, že vodojemy jsou tak dokonalé, že by mohly sloužit dodnes.
Zájem je větší než o Kometu nebo Tugendhat
Prvních 40 prázdninových komentovaných prohlídek vodojemů je již beznadějně vyprodáno. Brno pro obrovský zájem lidí v úterý 21. července vypíše nové termíny a ve čtvrtek 23. července zahájí předprodej. Více se dozvíte ZDE
