Bylo to skutečně tak jednoduché zcela změnit dosavadní život a jít do neznáma? 

Přestěhovala jsem se kvůli rodině. Možnosti, které skýtá velkoměsto, jsem vyměnila za život na zdravém vzduchu a krásnou přírodu. Byla to pro mě změna a zároveň velká výzva. Jsem činorodý člověk a stála jsem před otázkou, co budu dělat. Pocházím ze Slovenska, v rodině jsme zpracovávali kdejaké ovoce. Tak jsem si řekla, proč to nezkusit.

Jste příkladem toho, že se dá začít a hlavně uspět kdykoliv s čímkoliv. Během pár let jste vytvořila firmu specializující se na výrobu chutných džemů a marmelád... 

Začínala jsem s klasickými marmeládami, které jsem připravovala pro rodinu a přátele. Chtěla jsem si zkusit citrusové. Tak jsem je uvařila, poslala do mezinárodní soutěže a získala dvě bronzové medaile. Úplně mě to nakoplo. Pustila jsem se do toho takovým způsobem, až se z toho stalo podnikání.

Marmelády ale vaří doma kdekdo...

To je pravda. Sama jsem netušila, co z toho vzejde. Věděla jsem jen, že pro své nejbližší chci to nejlepší. A tak jsem k tomu při vaření marmelád přistupovala. Ovoce, stejně jako dodavatele, jsem si pečlivě vybírala, a to dělám dodnes. Ze špatného ovoce nikdy nej marmeládu nevykouzlíte. Pracuji především s produkty v bio kvalitě.

Kde berete ovoce, které zpracováváte do svých marmelád a džemů?

Hledám si pěstitele ve svém okolí. Stačí se poptat mezi známými, projít farmářské trhy. Tam může člověk získat tipy na dobré sadaře a pěstitele v regionu. Já je našla v Chelčicích, švestky, višně a dokonce i broskve, které jsem dříve vozila ze Slovenska, si už beru od pěstitele z Pošumaví. Má dokonce stejnou odrůdu, kterou jsem si vozila. Citrusy mám zase z Itálie. V ideálním případě si člověk vypěstuje ovoce sám.

Používáte osvědčené recepty, mnohé ale sama vymýšlíte. Je to skutečně tak jednoduché?

Každá hospodyňka má z domova své recepty. Ty osvědčené se v rodinách dědí z generace na generaci. Já zkouším hodně vlastní, jednodruhové džemy i různé kombinace ovoce, bylinek či kapky dobrého alkoholu. Nikdo se toho nemusí bát. Je to o fantazii a vlastní chuti. Člověk navíc může zužitkovat různé přebytky.

Džemy i marmelády vaříte sama doma ve své kuchyni. Nenapadlo vás rozšířit firmu?

Napadlo, ale pak jsem to zavrhla. Spoléhám se sama na sebe, chci vše mít pod kontrolou a vědět, že je to přesně podle mého. Přiznávám, že nárazově je to hodně náročné. Situaci navíc zkomplikoval covid. Lidé nevěděli, co bude, nekonaly se farmářské trhy, obchody byly zavřené. I teď je doba složitá. Ale jsem optimista a věřím, že se dříve či později vrátí život do normálu a bude zase lépe.

Během šesti let jste získala na prestižních světových soutěžích World’s Original Marmelade Awards už 56 medailí. Jak jste uspěla v posledním ročníku?

Poslední ocenění přišlo před pár týdny. Získala jsem devět medailí. Z toho byly tři zlaté, tři stříbrné a tři bronzové. Největší ohodnocení od porotců získal džem z červených pomerančů se šípkem, pak s rozmarýnem a čistý pomeranč se sníženým obsahem cukru. Mimochodem všimla jsem si, že porotu zaujaly především méně sladké džemy. Je to trend poslední doby.

CO DO LINECKÉHO?

Všimli jste si, že na Vánoce bývá rybízová marmeláda nedostatkovým artiklem? Je nedílnou součástí lineckého cukroví. Teď je čas se připravit a mít v záloze pár skleniček. My vám přinášíme recept na džem z černého a červeného rybízu, jak ho vyrábí Jozefína. „Bílý rybíz se mi zdá nevýrazný. Já na Vánoce kombinuji červený a černý rybíz, který chutná zajímavě a dává lineckému cukroví úplně jiný rozměr. Náplň je lahodná, hustá a neteče,“ doporučuje.

DOBROTY S NIŽŠÍM OBSAHEM CUKRU...

„Doma si do džemu můžeme přidat méně cukru, než najdeme ve výrobcích v obchodě. V takovém případě se ale musíme postarat o to, aby se džem nezkazil, protože cukr plní konzervační funkci. Určitě je dobré přidat čistý pektin a džemy ještě zavařit. Lze to v hrnci, troubě i v myčce. Velmi důležitá je důkladná až přehnaná čistota. Čisté musí být ovoce, sklo i pracovní prostředí. Z domova mám zafixováno, že i drobek chleba může všechno zkazit,“ radí Jozefína Růžičková.

Džem z červeného a černého rybízu

Potřebujete: \ 500 g červeného rybízu \ 500 g černého rybízu \ šťáva z 1 citronu \ 400 g cukru (dle zralosti) \ 8 g pektinu, pokud rybíz odšťavníme za syrova \ 0 – 4 g pektinu, pokud pasírujeme až po uvaření.

Postup: Umytý červený i černý rybíz dáme do hrnce a rozvaříme. Propasírujeme. (Pokud vaříme celý rybíz se slupkami a zrníčky, není do džemu pak potřeba přidávat pektin, nebo jen velmi málo. Pokud rybíz odšťavníme již za syrova, pektin přidáme.) Propasírovanou šťávu dáme opět do hrnce a přivedeme k varu. Pektin smícháme se 2 lžícemi cukru a za stálého míchání vsypeme do džemu. Povaříme pár minut.

Přidáme zbytek cukru a vaříme 5 – 10 minut, dle toho, jak hustý, nebo řídký džem chceme mít. Ještě horkým džemem naplním vypařené suché sklenice, zavřeme a dle svých zvyklostí buď ještě zavaříme v zavařovacím hrnci, nebo uložíme do chladu a temna.

Marmeláda z krvavých pomerančů

Potřebujete: \ 1 kg bio krvavých pomerančů \ šťáva ze 2 kg krvavých pomerančů \ 1 l vody \ šťáva z 1 citronu \ 1250 g cukru (dle zralosti) \ 28 g citrusového pektinu.

Postup: Pomeranče důkladně omyjeme, nejlépe jemným kartáčkem. Nakrájíme je na tenké proužky nebo kolečka, vyndáme z nich při tom semínka. Dáme do hrnce, zalijeme pomerančovou šťávou a vodou a vaříme, dokud není kůra na skus měkká. Pozor, snažíme se je příliš nerozvařit. Pektin smícháme jako u předešlého džemu se 2 lžícemi cukru a za stálého míchání vsypeme do džemu.

Povaříme pár minut a přidáme zbytek cukru. Vaříme 5 až 10 minut podle toho, jak hustý, či řídký džem chceme mít. Horkou směsí naplníme vypařené suché sklenice, zavřeme a zavaříme v zavařovacím hrnci, či uložíme do chladu a temna.

 

Video
délka: 01:13.68
Video se připravuje ...

Jak pěstovat jahody v truhlíku? Videohub

Fotogalerie
8 fotografií