Podle psycholožky Marie Funke z kliniky AdiCare je u exponovaných lidi, jako jsou manažeři či právě umělci, častý nárazový alkoholismus. „Lidé, kteří pijí rizikově, pijí několika způsoby. Jeden z nich se nazývá excesivní alkoholismus,“ vysvětluje Funke.

Občasné excesy

 Pro ten je typické, že daná osoba dokáže nezanedbatelně dlouhou dobu pít kontrolovaně, nebo dokonce abstinovat. „Jednou za čas ale přijde exces, nějaké kratší období, kdy dotyčný pití nezvládá a dostává se do stavu, kdy nad sebou ztrácí kontrolu. Člověk se opíjí do závažnějších stavů a důvodem bývá nahromaděný psychologický stres,“ popisuje pro Blesk.cz psycholožka s tím, že u takového člověka si psychika relax v podobě alkoholového excesu vyžádá.

Jde o problém celé rodiny

Jakákoli forma alkoholismu se však z obecného pohledu týká celé rodiny. „Je dobré si uvědomit, že se bavíme o diagnóze, která zasahuje celý rodinný systém, a to oboustranně. Jednak téměř neexistuje rodina, kde by tento problém byl izolovaný a nesouvisel s jinými členy, a jednak to platí skutečně také opačně. To, že se někdo z rodiny rozpije, velmi často souvisí s jinými problémy v rodině a v širším okolí,“ soudí přednosta Kliniky adiktologie z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michal Miovský, podle kterého nejbližší okolí může s léčbou pomoci.

Je pak dobré jasně pojmenovat, že je problém s alkoholem (nebo jinou látkou) přítomen, že to má dopady na všechny členy rodiny a že je nutné na to reagovat. „To může začít např. tzv. čistou domácností, tedy odstraněním veškerého alkoholu z domova, a řešení profesionální pomoci,“ vysvětluje pro Blesk.cz profesor Miovský.

Dojde i na ultimáta?

Součástí problémů s alkoholem je popírání a bagatelizace dopadů a komplikací a odmítání pomoci. „Přesto je třeba to řešit, naléhat a trvat na řešení. Někdy to je o velké trpělivosti, pevnosti, vyjednávání,“ popisuje Miovský.

Jakou zkušenost má s léčbou alkoholiků Marie Funke? „Motivace může být po dobrém, s tím že nepoužíváme obecné soudy (ty jsi závislý, ty se zničíš), abychom nevzbudili odpor. Klíčem je zkusit dostat člověka k psychologovi," upřesňuje Funke.

 Pokud to nepomůže a odpor je velký, pak je na čase klást ultimáta, což  se ovšem podle odbornice lehce řekne, ale v reálu hůře provádí. „Velmi častým motivačním prvkem bývá snaha zachránit rodinu a vztah. Takže ultimata typu: Buď náš vztah a léčba, nebo pokračuj dál s alkoholem, ale beze mě a našeho vztahu,“ vysvětluje Funke.

Také podle adiktologa Miovského někdy zabere až velmi výrazný tlak a sankce, jako je omezení kontaktu s dětmi a podobně. „Bohužel někdy je třeba zajít až tak daleko,“ dodává Miovský.

Když alkoholik ohrožuje ostatní...

Legislativně je navíc situace v Česku nastavená tak, že léčit pacienta proti jeho vůli je možné pouze na základě opatření soudu v okamžiku, kdy je člověk nebezpečný sobě nebo okolí. „Naplnění toho kritéria není v praxi jednoduché a bohužel znamená opakované riziko pro členy rodiny, včetně dětí - on takový ranní odvoz do školky s vyšší hladinou zbytkového alkoholu nemusí být úplně v pohodě,“ vysvětluje adiktolog.

Vyhrůžky sebevraždou, vyhrůžky okolí i jízda pod vlivem, to vše však musí být řešeno za asistence policie. „Pak je dotyčný dopraven do léčebny a psychiatrická nemocnice si sama požádá soud o tvz. předběžné opatření, aby byl člověk proti své vůli hospitalizován,“ popisuje Funke. Ze zkušeností odborníků však vyplývá, že nedobrovolná hospitalizace a léčba nemá valný úspěch. „Tam je opravdu zásadní motivace závislého,“ přiznává Funke.

Podle Michala Miovského je český právní systém nešťastný a měl by se změnit. „Legislativa je nyní trochu postavená na hlavu, neboť v zásadě přináší sankce tomu, kdo problém řešit chce a přijde se léčit. Například v případě ztráty řidičského oprávnění. Naopak chybí sankce a tlak na ty, kteří opakovaně mají problém se zákonem, ohrožují sebe nebo okolí a přitom se léčit nejdou,“ uzavírá Miovský.

 

Video
délka: 00:57.68
Video se připravuje ...

Patrasová bourala, až airbag lítal: Dechovou zkoušku odmítla David Malík

Fotogalerie
39 fotografií