9°C
Začněme zdánlivě banální otázkou... Jakou mají houby v přírodě funkci?
Funkcí je celá řada, ale největší význam hub spočívá v rozkládání mrtvé organické hmoty. Tuto funkci v přírodě zastávají saprotrofní houby. Kdyby jich nebylo, proměnila by se naše planeta v jedno velké smetiště. Některé houby jsou léčivé, další se dají jíst.
Proč myslíte, že jsou Češi tak vášnivým národem houbařů?
My se většinou chlubíme, že jsme nejlepší a nejnáruživější houbaři, ale oni jsou na tom velice podobně Slováci, Poláci, Rusové, zkrátka slovanské národy.... Udává se, že to vychází z historie, z dob od první světové války, kdy tu byla bída. Je fakt, že my se s tím dnes už tak nějak rodíme, máme už houbaření v genech. (směje se) Ale řekl bych, že ještě větší nadšenci do hub jsou Slováci.
A co jiné národy?
Například v severských zemích se místní dívají na mé kamarády houbaře jako na exoty, když si dělají pokrm z hub. Většinou když pak to jídlo ochutnají, tak jsou překvapeni, jak skvěle chutná. U seveřanů je ale takový mýtus, že houby jsou něco škodlivého, takže se jim lidé spíše vyhýbají. Ale na jihu, třeba ve Španělsku, zase mají jinou zvyklost. Nesbírají hřibovité druhy, ale hledají například spíše ryzce a jedlé druhy muchomůrek.
O houbách se ví, že do sebe natahují z okolní přírody těžké kovy...
Ano, absorbují do sebe těžké kovy, záleží ale na houbě, každá do sebe absorbuje jinou látku. To, co se doporučuje, aby se nesbíraly podél silnic a továren, určitě platí, nicméně, není to tak horké, jako se udávalo kdysi, třeba po Černobylu. Některé škodlivé látky projdou zažívacím traktem, takže bych se určitě nebál houby jíst a sbírat. Určitých druhů by podle studií musel člověk sníst tři kila denně, aby se to nějak projevilo.
Mezi naše nejjedovatější houby patří pavučinec plyšový. Naštěstí je u nás dost vzácný. V čem je tak zrádný?
Pavučinec plyšový je vzácný, sám jsem ho nenašel, byl jsem ale pozván na lokalitu, kde roste. Není jedovatější než muchomůrka zelená, ale je nebezpečnější. K prvním příznakům otravy totiž může dojít až po dvou týdnech od konzumace, výjimečně i později. To je samozřejmě hodně dlouho. Obsahuje toxin, který napadá ledviny. Záleží, kolik toho člověk sní, protože pokud víc, tak zemře, nebo má doživotně poškozené ledviny.
Z tohoto důvodu představuje pavučinec plyšový v podstatě nejnebezpečnější druh houby na světě. Obvykle ovšem bývají první příznaky většinou po třech dnech a vypadají jako slabší střevní chřipka. Postupně odezní a teprve pak začne docházet k selhávání ledvin. V Polsku, kde roste mnohem častěji, byl dokonce zaznamenán případ hromadné otravy, kdy po jeho požití najednou zemřelo jedenáct lidí.
Co říkáte na názor, který se v médiích občas objeví, že by se sběr hub v lese měl zpoplatnit?
Těch zemí, kde se něco takového uplatňuje, je celá řada a pravidla sběru hub se různě liší. U nás to naštěstí neplatí a myslím, že si to nikdo nedovolí, protože kdyby si to někdo dovolil, tak by prohrál volby. (směje se)
Podívejme se na nejčastější houbové mýty. Jak je to s pověstným zašlapáváním podhoubí, aby nevyschlo? A máme hříbek vykroutit, nebo vyříznout, když ho sbíráme?
Správně by se měly sbírat jen středně velké plodnice, malé by se měly nechat narůst kvůli reprodukčním účelům a také, aby se u nich dobře vyvinuly znaky, díky kterým je bezpečně poznáme. Staré plodnice mohou být pro změnu napadeny plísněmi. Sbírat je máme tak, že je vyvikláme ze země a podhoubí přikryjeme. Takže neodřezávat, ale vyviklat!
Také se traduje, že lépe houby rostou za úplňku...
Já myslím, že úplněk na růst hub částečně vliv skutečně má. Vypozorovali to už naši předkové. Měsíc za úplňku vytahuje v půdě vodu, kterou houby pro svůj růst potřebují.
Vyšla vám kniha plná fotografií a poučných i vtipných textů Pozoruhodný svět hub. Co všechno vám na houbách přijde pozoruhodné?
Pozoruhodné mi přijde všechno, houby jsou zajímavé organismy. Rád bych, aby se lidé na houby dívali i jiným pohledem. Přes devadesát procent lidí je má rádo jen z toho důvodu, že jim chutnají a houbaření pro ně představuje relax a příjemné vzrušení z nálezů. Ale houby si zaslouží i jiný pohled už z toho důvodu, že kdyby jich nebylo, neexistoval by na Zemi život – alespoň ne v podobě, na kterou jsme zvyklí. Jsou to ušlechtilé a vizuálně zajímavé organismy, které se snažím fotit a představovat líbivým způsobem.
Pojďme se zastavit u léčivých účinků hub...
Léčivých hub je celá řada, ale tyto poznatky jsou poměrně nové, takže si myslím, že nás v v mnohém ještě pozitivně překvapí. Z mého pohledu je z našich hub nejprospěšnější hlíva ústřičná. Za sebe mohu zmínit, že jsem měl od dětství silnou alergii na pyly, ale když jsem začal houby studovat, dozvěděl jsem se, že hlíva při pravidelném užívání dokáže alergii potlačovat a skutečně to funguje. Takže když jsem začal hlívu pravidelně užívat, alergii jsem sice neodstranil, ale mám minimální potíže a s dřívějším stavem se to vůbec nedá srovnat.
Má ještě nějaké další zdravotní účinky?
Například naprosto spolehlivě odstraňuje bradavice virového původu. Stačí užívat nasušenou hlívu rozemletou na prášek a neznám jediný případ, kdy by to nefungovalo. Hlíva posiluje imunitní systém, snižuje cholesterol, upravuje krevní tlak, doporučují ji lékaři i při chemoterapiích.
Jak je to s alergií na houby?
Mnoho lidí má alergie na různé potraviny, týká se to tedy i hub. Vzácně se mohou objevit alergie na některé jedlé druhy hub. Typickým případem jsou alergie na houby z okruhu bedly červenající. Ale znám i člověka, který má alergii na muchomůrku růžovku nebo na lišku. V poslední době se velmi často objevily silné reakce na jarní houbu kačenku českou. Tam ale myslím, že nejde o alergii nebo potravinovou intoleranci, ale jedná se spíše o intoxikaci. Některým lidem zřejmě v organismu něco nefunguje, jak má. A v podstatě se tou houbou otráví.
Kterou houbu vy osobně považujete za nejchutnější?
Opeňka měnlivá je pro mě úplně nejchutnější houba. Ale musí ji sbírat člověk, který houby opravdu zná. Dá se totiž zaměnit za čepičatku jehličnanovou, což je smrtelně jedovatý druh. Liší se sice vůní nebo povrchem třeně, ale na první pohled jsou si obě velmi podobné. Je třeba ji umět dobře poznat a pak je bezkonkurenční.
Máte nějaký oblíbený houbový recept?
Můj recept souvisí právě s touto houbou. Když budete péct kuře, tak 15 až 20 minut před dopečením zasypte kuře kloboučky opeňky. Houba pustí své aroma, stejně tak natáhne aroma kuřete, a když pak těmi kloboučky ozdobíte kopečky rýže nebo bramborové knedlíky, tak je to vynikající, lahodný pokrm. Opeňka má ovocně nasládlou vůni. Stačí ji i jen orestovat na oleji, dát na topinku a posolit. Ten, kdo ji pozná, nebude litovat.
Blesk Podcast: LSD, lysohlávky i MDMA nadějí duševně nemocných, říká Eva Césarová
Blesk Podcast: LSD, lysohlávky i MDMA nadějí duševně nemocných, říká Eva Césarová Jiří Marek, Lukáš Červený, Aleš Brunclík
