Odpovídá: Prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., klinický psycholog, psychoterapeut a přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN

Zásadní pro každého z nás jsou životní kotvy – lidé, místa, zvyky a další způsoby, jakými se vztahujeme k vnějšímu světu. Právě nyní nastala doba, kdy tyto kotvy mají ještě větší význam než kdykoli předtím. Každý máme tuto potřebu trochu jinou a odlišně ji prožíváme a zacházíme s ní, ale každý tuto potřebu máme.

Kotvení a základní jistota, že alespoň v základu rozumíte a chápete, co se děje s vámi i světem okolo, je zásadní nejen pro zvládání stresu, strachu a úzkostí, ale je základním předpokladem našeho fungování. Je tak jasné, že právě ujištění a lepší reflexe těchto kotev je nyní důležitým předpokladem zvládání a průchodu tímto obdobím.

Odpovídá:  PhDr. Václav Mertin, psycholog mající praxi v pedagogicko-psychologické poradně. Učitel na katedře psychologie FF UK v Praze

Každý by měl hledat ve svém životě pozitivní záchytné body. Některé jsou pozitivní (maximální pobyt venku, četba, práce v dílně, na zahradě, hra s dětmi nebo vnoučaty) nebo alespoň neškodné (domácí úklidové a rekonstrukční práce), jiné ale rozhodně neprospívají (zvýšené dávky alkoholu, vyšší dávky legálních i nelegálních farmak).

Těm by se jedinci v podobné situaci měli vyhýbat jako čert kříži. Současně je žádoucí vytvářet plány, vztahovat se i k malým a reálným věcem v budoucnosti.

Odpovídá: MUDr. Kateřina Cajthamlová, internistka, terapeutka, popularizátorka zdravého životního stylu

Budovat odolnost proti »zaručeným zprávám«, radovat se z maličkostí, pěstovat odvahu a fyzickou zdatnost i otužilost (nejen proti chladu, ale i proti omezením, strachu, obavám a děsivým či paranoidním myšlenkám).

Pomáhá pravidelnost v režimu spánku a bdění, v jídle i pití a v denních aktivitách, i realistické krátkodobé plánování, rozhovory s přáteli alespoň telefonicky. Vhodná je i orientace na pozitiva, omezit poslech děsivých zpráv a vyděšených lidí, a víc si všímat přírody a přítomnosti, péče o vlastní pocity i reakce a učit se adaptovat na změny. Zkrátka radovat se z možností a těšit se na lepší budoucnost.

Odpovídá: PhDr. Marta Boučková, psycholožka Střediska praktické psychologie

V turbulentní době nezbývá než žít přítomností, tedy teď a tady. Plánování, na které je většina zodpovědných lidí zvyklá, jde trochu bokem, protože se za stávajících podmínek plánovat prakticky nedá a nemá smysl. Toto je pro většinu z nás na současné době to nejtěžší.

Žít ze dne na den s sebou nese nejistotu z budoucnosti. Žijete-li jen ze dne na den, tak zdánlivě neděláte nic pro budoucnost, protože ji prakticky ze svého života vyčleňujete. Ale je dobré si uvědomit, že žití v přítomnosti dává šanci budoucnosti. Takže jednoduše řečeno: nesnažte se příliš plánovat a uvažovat, co bude až …. A věřte, že nějak bylo a nějak bude. A až se bude vědět, jak bude, tak si uděláte i plán, co budete dělat.

Odpovídá: Mgr. Lenka Hlavičková, Ph.D., terapeutka, psychoterapeutka a lektorka

Jediné, co můžeme dělat, je žít tady a teď. Což se hezky řekne, ale hůř udělá. Faktem nicméně je, že trápit se tím, co bude, nemá smysl, pokud to nemůžeme ovlivnit. Radujte se z maličkostí, snažte se chovat co nejzodpovědněji, ale problémy řešit, až když nastanou. Schopnost vypnout strach z budoucnosti se dá dokonce nacvičit.

Odpovídá:  PhDr. Sylvie Navarová, psycholožka a koučka

S klienty nejprve začneme pracovat na zaměření pozornosti posilujícím zdraví a psychickou rovnováhu. Následně aplikujeme metodu malých krůčků. Postupné úspěšné kroky vedou k získávání sebedůvěry a sebejistoty. Doporučuji klientům, ať na sebe příliš netlačí, všechno chce svůj čas, a ať se radují z úspěšných krůčků, které podnikli.

Odpovídá: Dominika Čechová, M.A., psychoterapeutka v privátní praxi counseling.cz a členka výboru České asociace pro psychoterapii

Kromě několika záchytných technik, jako je např. usazení na zem zády ke stěně, dechové techniky (nádech na 6 dob, výdech na 6 dob, dýchání do papírového pytlíku, dýchání vleže s rukou na břiše atp.) si povídáme o jejich životě.

Hledáme momenty, které by mohly stát v pozadí úzkostných stavů. U mladých lidí se často setkávám s problematikou rozpadlých rodin – rodinu klienta např. opustil jeden rodič a vazby se nadlouho přerušily.

Často také nacházíme podobné stavy už u rodičů a prarodičů, kteří byli např. svědky traumatických válečných událostí. Vzhledem k nedostupnosti psychoterapie však jejich symptomy nebyly nikdy dříve ošetřeny, jen byly v rámci transgeneračního přenosu traumatu přesunuty na další generace. Klient je tak první odvážlivec, který se s rodinným »prokletím« rozhodne něco aktivně dělat.

Odpovídá: PhDr. Petr Kačena, psycholog, párový poradce, lektor osobního rozvoje a zakladatel Školy psychologie

Obecně je to to, čemu v psychologii říkáme zdroje. Tedy dělat to, co mě baví, čím získávám energii, co mi pomáhá můj život zvládat… A pokračovat v tom i v nepříznivé životní situaci.

Blesk Podcast: Koronavirus může u dětí zanechat následky.

Video
délka: 28:35.64

Blesk Podcast: Koronavirus může u dětí zanechat následky. Imunoložka Bloomfield poradila, co sledovat Jiří Marek, Lukáš Červený

Odpovídá: Kateřina Bělková, certifikovaná mediátorka, koučka a lektorka, zakladatelka Školy mediace

Je velice důležité uvědomit si, že i když to teď možná není vidět, tento stav jednou skončí, je dobré zaměřovat se na to, co v našem životě funguje, spíše vnímat a čerpat z toho, kde ta jistota je – přichází jaro, dny se prodlužují, pobyt venku, ideálně v přírodě, je nesmírně léčivý.

Prohlubovat vztahy a vazby, které fungují a naplňují nás, obklopovat se pozitivními lidmi, zprávy sledovat jen v nezbytné míře. A hlavně o svých obavách mluvit, nedržet je v sobě – s partnerem, s kamarádkou, případně vyhledat nějakou linku pomoci, kterých nyní funguje opravdu hodně. Sdílené obavy jsou poloviční obavy.

Fotogalerie
7 fotografií