Co s naší psychikou i fyzickým tělem dělá nejistota a strach z nejistoty?

Jako nejisté hodnotíme situace, ve kterých náš mozek nenalezne nic známého. To nás uvede do pocitů úzkosti, která nám říká, že bychom měli něco udělat. Poprat se s ní, nebo utéct. Strach je již obava z něčeho konkrétního. Pocity strachu a úzkosti nás mají připravit na nějakou akci. Samy o sobě nejsou špatné.

Ale?

Když trvají dlouho, škodí našemu duševnímu i fyzickému zdraví. Tyto negativní stavy na náš organismus působí doslova toxicky. Zvláště na mozek, na který mají některé látky, které se produkují při dlouhodobém stresu, degenerativní vliv. Tyto stavy dále oslabují i naši imunitu, a ta je branou k rozvoji nespočtu dalších zdravotních problémů.

Jako například?

Může se jednat o větší náchylnost k běžným infekcím, může se zhoršit hojení ran, ale dlouhodobý stres se může také kumulovat a přispět k rozvoji některých velmi problematických chronických onemocnění, jako např. kardiovaskulární onemocnění, ale třeba některých autoimunitních. Zjednodušeně řečeno, dlouhodobý stres se projeví vždy, je to pouze otázka času.

Klinický psycholog Radek Ptáček
Autor: archiv Blesk

Co už považujete za dlouhou dobu?

To je opravdu velmi individuální. Záleží na naší stresové odolnosti – ta je do značné míry geneticky daná, ale můžeme ji samozřejmě trénovat. V oboru psychopatologie je základní interval 14 dní. Jestli něco trvá déle, je s tím třeba pracovat. Zásadně platí, že čím dříve problém řešíte, tím je větší naděje na úplné vyřešení. Čím déle vám deprese a úzkost kouše do mozku, tím hůře se jich budete zbavovat.

Koho a proč nejistota postihuje nejvíc?

Nejistota postihne každého, kdo ztratí v životě nějaký orientační bod. Může se jednat o ztrátu zaměstnání, dluhy, partnerské problémy, ale také »malé jistoty«, jakože třeba si každé ráno koupím noviny a kafe, v poledne zajdu s kolegy na oběd a podobně. Náchylnější k nejistotě jsou napřílad děti, které se světem ještě nemají takovou zkušenost, nebo staří lidé. Ale jak říkám, přijít může úplně ke každému.

Nejistotu většina z nás vnímá jako něco negativního. Můžeme na ní najít něco pozitivního?

Nejistota nebo jinými slovy krize v sobě vždy obsahuje ohrožení, ale i šanci začít s něčím novým. Zkusme proto i v těžkých situacích hledat nějakou výzvu k novému začátku.

Jako třeba?

Najít si malý úkol, který vás v něčem posune nebo vám udělá radost. Začněte cvičit, stačí 5 minut denně, dejte si konkrétní cíl na konkrétní den a mějte radost z toho, že jste toho dosáhli. Nejdůležitější je začít s něčím, alespoň malým.

Jak překonat strach z nejistoty, budoucnosti?

Najít si konkrétní, dosažitelný cíl a jít za ním. Když si stanovíme cíle někde v daleké budoucnosti, nikdy jich nedosáhneme a obav se nezbavíme. Když si budeme dávat malé cíle, jen třeba na další den, začneme si budovat pevnou půdu pod nohama a nejistota se bude vytrácet.

A co když se už propadáme do zoufalství, protože se nám během roku zhroutilo vše, co jsme roky budovali, na čem jsme stavěli, a máme pocit, že tohle psychicky ani ekonomicky mezvládneme?

V životě jsou těžké chvíle, které nemůžeme zvládnout sami. Je třeba najít odvahu a říci si o pomoc konkrétním odborníkům – na ekonomiku, právo, duševní zdraví. I v té nejčernější chvíli je možné najít alespoň záblesk nového začátku.

Co v takové chvíli dělat bez pomoci psychoodborníka?

Otevřít si internet a hledat zdroje. V současné době je o péči o duševní zdraví k dispozici řada volných zdrojů. Při návštěvě některého internetového knihkupectví najdete přehršel knih o sebepéči a rozvoji. Důležité je mít aktivní přístup, a když není k dispozici odborník, nebo ho ještě nepotřebuji, hledat sám.

A v jaké chvíli už vyhledat pomoc odborníka přes psychiku?

Tohle je něco, co všichni dobře poznáme. Je to pocit, že věci kolem nás přestáváme sami zvládat. Jakmile tento pocit přijde, nečekejte a vyhledejte pomoc.

Jak tedy žít pokud možno co nejstabilněji a nejspokojeněji v nejisté době, když není jasné, co bude za týden, měsíc, půl roku?

Na komplexní odpověď by nestačila ani kniha. Ale základem duševní pohody jsou pozitivní vztahy s druhými lidmi, toto nic nenahradí. Důležité je dávat si blízké cíle a naplňovat je, vnímat pozitivní aspekty situací kolem nás spíše než ty negativní.

Zeptejte se odborníků!

Své dotazy pište na psycholog@blesk.cz. Nebo na adresu redakce: Blesk, Komunardů 42, 170 00 Praha 7, na obálku, prosíme, uveďte heslo PSYCHOLOG. Vaše otázky a odpovědi odborníků postupně zveřejňujeme na stránkách Nedělního Blesku.

Pokud máte potíže vyžadující okamžitou pomoc, volejte, prosím, krizová centra (kontakty otiskujeme na straně 30), v krajním případě pak Záchrannou zdravotnickou službu – tel. 155.

Psycholog Ptáček: Bitva s covidem teprve začíná.

Video
délka: 32:36.36

Psycholog Ptáček: Bitva s covidem teprve začíná. Blesk