Godfall - trailer PlayStation
Spor dvou nesmiřitelných bratrů Orina a Macrose
Příběh hry vypráví o konfliktu dvou bratrů Orina a Macrose, přičemž se hráč chopí role prvního jmenovaného, který je posledním z Valorienských rytířů. Macrosem, který se chce stát samozvaným bohem, jste zrazeni a svrženi do hlubin roztodivného světa, který je rozdělen na říše země, vody a větru. Každá vypadá nádherně. Prostředí jsou neskutečně detailní. Ať už se budete koukat na trávu vlající ve větru, nebo podvodní záhady, je to vždy nádhera. Proto je škoda, že svět není rozlehlejší.
Formát hry typu Godfall by si to rozhodně zasloužil. Při pohledu na ni se nelze ubránit nadšení, protože tohle je gamesa, která vypadá skutečně jako next-gen titul. Napomáhá tomu i osobitý vizuální styl, který by se dal nazvat fantasy okořeněnou špetkou sci-fi. Zářivá brnění rytířů, ať už vaše, či protivníků, oslňují zrak a bestiář zrůd čítající dvouocasé šelmy o lidské medúzy je děsivý. Hra nabízí možnost volby mezi rychlejším frameratem s horším rozlišením a nižší fps s vyšším rozlišením.
Dokonalá grafika
Upřednostňoval jsem první jmenovanou, jelikož hra běží o poznání plynulejší a pokles kvality grafiky je naprosto minimální. Co se týče vizuálu Godfall, jde jednoznačně o jeho nejsilnější stránku. Hudba je spíše nevýrazná, dabing podprůměrný a samotný příběh? Ten je tak fádní, že jsem ho v průběhu hry, u níž strávíte cca 15 hodin, přestal úplně sledovat. A nic se nestalo. Nejdůležitější je ale samozřejmě, jak se Godfall hraje. Hru si můžete užít jak v jednom, tak se vydat na lootování ve čtyřech na síti, což je samozřejmě super.
Godfall skutečně je řežbou a jeho bojový systém připomíná mix God of War a Dark Souls. Ve výbavě můžete mít dvě rozdílné zbraně, ať už půjde o meč, obří meč, kladivo, kopí nebo dvojici krátkých čepelí. Každá zbraň se chová v boji jinak, je zapotřebí se s ní naučit správně zacházet. Nejen k obraně pak slouží šikovný štít, který lze použít zároveň jako vrhací disk. Orinovi můžete také nechat ukovat nové brnění s odlišnými schopnosti, ověsit ho různými talismany a prsteny s magickou mocí.
Godfall je řežba, kterou kosí stereotyp
Boje mají náboj a je potřeba u nich přemýšlet a nejenom zběsile mačkat tlačítka. Bez blokování protivníkových výpadů, uskakování a vymýšlení taktiky se neobejdete. Postupem času se samozřejmě stáváte silnějšími díky nové výbavě, ale upřímně bych ocenil, kdyby se navlékání čarovných prstenů a dalších předmětů projevovalo během hraní více. Godfall mě bavil, ale čím déle jsem hrál, tím méně zábavnější byl. Dostavil se stereotyp, který hru ke konci vyloženě ubíjí. Navíc je obtížnost nevyvážená.
Na normál vaše smrt nic neznamená. Prostě se respawnujete a pokračujete vesele dál. To hru docela shazuje. Na těžkou obtížnost máte pouze dva respawny, ale zase je hra tužší než zima na Sibiři. Ani jedna volba tedy není optimální. Vývojáři se zaměřili díkybohu i na podporu nového DualSense ovladače. Sice není tak masivní jako u Astro’s Playroom nebo Bugsnax, ale i tak potěšila. Nejvíce je haptická odezva cítit, když se pořádně rozmáchnete s dlouhou zbraní.
Podpora DualSense
Je fakt cítit, jak gamepad vrní zleva doprava. Odpor adaptivních spouští zase ucítíte, když se pokusíte použít některou z větších a těžších zbraní. Sice by podpora DualSense mohla být větší, ale lepší něco nežli nic. Godfall někteří zahraniční recenzenti doslova roznesli na kopytech. Nevidím důvod proč. Hra rozhodně není dokonalá, ale má úžasnou grafiku a dokáže zabavit. Má své problémy, ale rozhodně není špatná nebo průměrná, jak se někteří tváří. Pokud chcete RPG řežbu se špičkovou vizuální podobou, tady ji máte.
