Na Klinice infekčních, tropických a parazitárních nemocí Fakultní nemocnice Na Bulovce tak pravidelně řeší cestovní průjmy a žloutenky, ale také malárie, tropické horečky a exotická onemocnění vnitřních orgánů a kůže.

Letos leží na klinice hodně lidí se žloutenkami, na rozdíl od loňska ale zdaleka nejde jen o cestovatele. Z půlky jde o lidi, kteří doplatili na epidemii hepatitidy A, která letos vypukla zejména mezi injekčními uživateli drog v Praze a ve středních Čechách.

"Malárií letos byla už celá řada," řekla primářka kliniky Hana Roháčová. Každoročně se v ČR s malárií léčí kolem 25 lidí. Loni to bylo 27. Proti malárii se nedá očkovat, ale ordinují se léky antimalarika. Je jich několik druhů a ne pro každého se hodí stejné. Spolu s lékařem je třeba před cestou vybrat vždy ty nejvhodnější.

Lékaři Na Bulovce řeší ročně také desítky případů tropické horečky dengue. "Je to velmi rozšířené onemocnění v celé zeměpisné šířce subtropů a tropů," řekla Roháčová. Rizikové jsou oblasti močálů v období dešťů. Nemoc přenášejí komáři. Češi si tropickou horečku dengue vozí například ze Střední a Jižní Ameriky, afrických zemí a z jihovýchodní Asie. "Nedávno byla epidemie těžké formy této horečky v Brazílii," dodala Roháčová.

K exotickým nemocem patří také takzvaná leishamitóza. Tato nemoc ohrožuje vnitřní orgány a kůži, lidé si ji vozí z Jižní Ameriky. Jeden člověk byl loni hospitalizován také se schistomatózou, kterou způsobují motolice ve znečištěných a stojatých vodách například v Africe.

Jistě nejrozšířenější nemocí, kterou si lidé vozí z cest, jsou ale průjmy. Nebývají nijak těžké pro zdravého člověka. Mohou být ale nepříjemné. Lidé si průjem přivodí třeba konzumací neumytého ovoce nebo vypitím čerstvého džusu s ledem. Podle místa nákazy se lidově cestovní průjmy nazývají například "faraónovou pomstou", pokud lidé přijedou z Egypta, nebo "aztéckou pomstou", když se nakazí v Jižní Americe.