7°C
Zasaďte tuto představu na Mallorcu, největší z Baleárských ostrovů v západní části Středomoří, patřících Španělsku, a jste správně. Stačí urazit letecky vzdálenost asi 1500 km z Prahy do hlavního města ostrova Palma de Mallorca. Od španělské pevniny je ostrov vzdálen 200 km.
Říká se, že Mallorca zanechá snad v každém nezapomenutelnou chuť přívětivosti, líbeznosti, zvláštního kouzla hlavního města i menších městeček po celém pobřeží i ve vnitrozemí. Obzvlášť, když pozná místní obyvatele, své hostitele s jejich neutuchajícími úsměvy a přívětivostí k lidem, obzvlášť pak k dětem. Mallorca je podle všeho nejpopulárnějším cílem evropských turistů ve Středozemním moři a není divu, že nemálo z nich se sem vrací, někteří i natrvalo na penzi.
Mallorca je příjemná už svým podnebím, typicky středomořským vlhkým a teplým až subtropickým. Okouzlující je na jaře, kdy ostrov rozkvetlými pomerančovníky, datlovníky a olivovými háji. V létě je tu přijatelné teplo, kdy i nejvíc horké dny kolem 33 stupňů osvěží tu a tam zatažená obloha, ale pokud vás zastihne zrovna v den příletu, nelekejte se, nevydrží jí to dlouho.
Dlouhodobě se průměrná celoroční teplota v hlavním městě pohybuje okolo 20 st.C.
Povrch ostrova je značně různorodý a přechází do rozeklaných vrcholků pohoří Sierra Tramontana při východním pobřeží, dosahujícím bezmála výše 1500 m, přes úrodné vnitrozemní roviny až k členitému pobřeží na západě. Mnohé pláže ostrova se pyšní modrou vlajkou, přidělovanou Evropskou unií místům s vynikajícím čistotou, perfektní údržbou a péčí o bezpečnost a pohodu hostů.
Nezapomenutelné stopy Římanů i Maurů
Přes nevelkou rozlohu hrály Baleáry v dějinách starověkého kontinentu důležitou úlohu. Vedle ojedinělých pozůstatků na starořímskou kolonizaci ostrova je dodnes zřetelný vliv židovské a islámské kultury. Osídlení ostrova se datuje do 5. tisíciletí před naším letopočtem.
Rozvinutější kulturu přinesli asi před 3000 lety Féničané. Udržovali čilé obchodní styky i s Řeky a Kartaginci, po nichž zřejmě mallorčané zdědili svůj až milostný vztah k penězům. Římané, kteří dobyli ostrov r. 123 př. n. l., mluvili hovorovou, neboli vulgární latinou, z té se vyvinul katalánský dialekt mallorquí, jímž ostrované dodnes mluví.
Římané najímali proslulé místní vrhače kamení pro své legie a od řeckého pojmenování vrhačů - balleos pochází i název souostroví. Ve 4.st. se zde rozšířilo křesťanství a přežilo i vpád Vandalů.
Později se ostrova zmocnili Byzantinci a následující období patřilo Maurům. Arabové zdokonalili římské vymoženosti a přidali své: arabské číslice, medicínu, astronomii, navigační umění, vodní hospodářství a zahradnictví. Toto období bylo epochou velkého kulturního rozkvětu a bývá nazýváno blahodárnou maurskou epochou. Konec maurského panství přišel až ve 13. století.
Uprchlé a do otroctví odvlečené Maury nahradili přistěhovalci z Katalánie. Donynějška si tyto události ostrované připomínají každoročními alegorickými průvody a lidovou zábavou právě v letní sezoně. Dnes jsou Baleárské ostrovy autonomní oblastí v rámci celého Španělska.
Za přírodními krásami do Soller a Sa Calobra
Okolo Palmy vede dálniční obchvat, podle kterého se lze snadno orientovat k výletům po ostrově. Cestou na dálnici směr Inca nížinou La Pla projíždíte kolem mandlovníků, s nejvýznamnější plodinou ostrova. Dále poznáme fíkovník a rohovník (svatojánský chlebíček).
Třetí největší město na ostrově - Inca - je mnohem starší než objevení Ameriky, nemá tedy s indiánskou civilizací nic společného. V sousední vesnici Selva navštívíme výrobce obuvi Kollflex. Kožené výrobky jsou zde hlavním průmyslovým artiklem a tady, přímo na místě, si nějaký z výrobků můžete zakoupit.
Jedete-li na výlet sami autem, při stoupání do horských oblastí, kde nás ohromí např. vesnička Caimari stráněmi s tzv.tisíciletými olivovníky, by ve stovkách ostrých zatáček měl řídit jen opravdu zkušený řidič. Cílem je klášter Lluc s bazilikou ze 14.st., jež skrývá sošku patronky ostrova černé madony La Moreneta. Komplex je obýván pouze pěti mnichy, zbylých přibližně 400 cel slouží poutníkům jako hotel.
Po další cestě nahoru se nám naskytne pohled do Torrente de Parreis, kaňonu, který v délce asi 4 km rozťal napůl téměř 800 m vysoké hory a po dalším stoupání dospějeme k nejvyššímu vrcholu ostrova Puig Mayor (1445 m) s vojenskou radarovou stanicí. Průsmykem ve výšce cca 900 m se dostaneme na severní stranu tvořenou prakticky holou vápencovou skálou a čeká nás sjezd nad hlubokými propastmi, kde slabší jedinci raději ať zavřou oči. Ti statečnější ať neváhají a z výšky fotografují.
Po příjezdu do Sa Calobry se vypravíme v pohodlné obuvi na procházku do asi 10 min. vzdáleného kaňonu plném jeskyní, jezírek, volně žijících koz a jiných zvířat. Do koryta v létě vysychajícího potoka se dostaneme jedině průchodem dvou tunelů. Anebo - po moři lodí.
V jeho ústí - nejfotografovanějším místě ostrova, by byl hřích se nevykoupat v průzračně modrém moři mezi vysokými skalami. Pokud jste přijeli autokarem, přesednete si na loď, která pluje podél divokého pobřeží do přístavu Soller. Odříznuté údolí spojila se zbytkem ostrova až železnice Pomerančového expresu, technické památky z r.1912. Do Palmy se vracíte přes 14 tunelů, z nichž nejdelší měří téměř 3 km.
Do Valldemosy po stopách Chopina
Rozsáhlou oblastí s mandlovníky a podhůřím s olivovníky přijedeme do Valldemosy, horské vesničky s 1400 obyvateli, která se pyšní klášterem Královskou Cartujou. Patřil kartouzským mnichům. Mezi prvními turisty na ostrově byl i polský hudební skladatel Fryderyk Chopin, který trpěl plicní chorobou a jeho družka, francouzská spisovatelka George Sandová. Pár zde svým netradičním vzezřením a chováním vzbuzoval nedůvěru místních obyvatel.
Vzniklo tu však známé Chopinovo Dešťové preludium a román Sandové Zima na Mallorce. Pokud do Valldemosy přijedete sami, nevynechejte návštěvu kulturního centra Costa Nord, jehož zakladatelem je Michael Douglas. Provede vás po nejkrásnějších místech Mallorky a seznámí s historií, absolvujete virtuální plavbu historickou jachtou.
Jeskyně a poloostrov Formentor
Cestou na východ potkáte Manacor, druhé největší město, tradičně spojované s výrobou nábytku a jiných výrobků z olivového dřeva, kde lze navštívit Perlas Majorica a uvidět celý výrobní proces firmy, která se stala největším exportérem ze všech španělských továren vůbec. Světoznámé výrobky můžete zakoupit v tovární prodejně.
Ve slavných jeskyních Drach (Dračí), lze nejen obdivovat podmanivou krásu krápníků, ale i zaposlouchat se do koncertu vážné hudby u největšího podzemního jezera na světě - Martelova jezera s nádhernou akustikou rozlehlých prostor.
Při poznávání severovýchodu ostrova Z Palmy do Alcúdie pojedete po nejstarší cestě na ostrově vybudované Římany. Z jachetního a rybářského přístavu Port de Pollença doplujete lodí podél divokého pobřeží poloostrova až na pláž Formentor. Je jako od světa odříznutá a skýtá koupání v křišťálově průzračné vodě. Tato snad nejkrásnější část ostrova dala vzniknout ve dvacátých letech nejstaršímu pětihvězdičkovému a dodnes nejdražšímu hotelu ostrova, který navštívili tak významní klienti, jako Grace Kelly a monacký kníže Rainer na své svatební cestě r.1956, bývalý britský premiér Churchil, či herec Chaplin. Podle malorských zákonů nesmí být žádná pláž ohrazena, proto se i vy sem máte přístup.
Další místo, kde poznáte kouzelnou Mallorskou přírodu, je rezervace Puig de Galatzó na svahu stejnojmenné hory. Rezervace patří k posledním panenským krajinám Mallorky. Její plocha je 2,5 miliónů metrů čtverečních a údolí, ve kterém se rozprostírá je jedním z nejkrásnějších na ostrově a zároveň jedním z prvních území obydlených člověkem.
Úchvatná Palma de Mallorca
Nepoznat hlavní město s přístavem a královskou katedrálou - nebyli jste na Mallorce. Po prvním úleku, že nezaparkujete, zjistíte, že míjíte dodtatek vjezdů do veřejných podzemních garáží. Můžete přijet z obou stran Palmského zálivu po čtyřproudových Avenidas, postavených v místech bývalých městských hradeb.
Nádherným příkladem prolínajících se historických vlivů je zachovaný střed hlavního města Palmy. Hradby katedrály skýtají úchvatný výhled na celý Palmský záliv. Nejvýznamnější stavby ve městě - třetí největší španělská katedrála Světla a královský palác Almudaina, který ohromuje průčelím z 15.st. s prvky maurské i křesťanské architektury, tvoří nezapomenutelné panorama města. Dodnes zde při svých návštěvách úřaduje španělský král Juan Carlos.
Určitě vás překvapí spousta světla uvnitř, které dalo katedrále i název. Sluneční paprsky se sem dostávají přes sedm rozet (kulaté okno s vitráží), ústřední z 15. st. o průměru 11 m je největší na světě. Od katedrály projdete do změti starobylých uliček, které vás zavedou do arabských lázní z 9. století.
Na Placa del Cort před barokní budovou radnice ze 17.st. roste nejstarší strom ostrova, 2000 let starý olivovník. Pokud se autem chystáte na některý z výletů, téměř vždy pojedete okolo hlavního města. Nejhezčí pohled na město je od sochy Bohyně Míru, odkud uvidíte záliv z dvojnásobné výšky (sjezd na Genovu, dále doprava a na světelné křižovatce vlevo směr Burguneta).
Na ostrově byla v posledních letech vybudována vynikající síť silnic a jeho z nejmodernějších a největších letišť v Evropě, což jen dále přispělo k celkově velmi vysoké úrovni infrastruktury, sloužící k výborné péči o turisty po všech stránkách. Je namístě ocenit slušnost a ohleduplnost účastníků silničního provozu, které jsou zde samozřejmostí. Jiné překvapení vás čeká na semaforech, kde chybí oranžová, což si vyžaduje rychlou reakci při rozjezdech i dojezdech. I v tomto směru se má nejeden český řidič čemu přiučit.
Něco kulinářských specialit
Trpí-li někdo mindráky ze svojí nadváhy, na Mallorce je asi ztratí, protože taková koncentrace tlouštíků je k vidění jen málokde. Mohou za to zejména angličtí a němečtí turisté, Češi jim úspěšně sekundují, ale i Španělé propadlí kalorickým bombám v hamburgárnách. Chodit do nich na Mallorce - to je jako kdyby cizinec přijel do Čech a neochutnali naše pivo. Z malorské kuchyně i bez karbanátků rozhodně nebudete mít hlad. Je známá svojí vydatností. Běžné jsou husté polévky, neboli sopas, v nichž, jak se říká, "zůstává lžíce stát".
Snad do všech pokrmů se přidává zelené zlato středomoří - olivový olej. Jednotlivé přísady se upravují mnohem méně než u nás. Zelenina či ovoce se servírují pokrájené na velké kusy, česnek dokonce najdete zapečený s masem nebo v polévce přímo ve slupce.
Jisté je, že na Malorce si přijdou na své především milovníci nešizené venkovské kuchyně. Nesmíte neochutnat např. Sopas mallorquinas - "eintopf" se zelím a kousky masa, jehož základ tvoří usušené tenké krajíčky chleba. Frito mallorquín jsou čerstvé ledvinky a játra (nejlépe skopová) s brambory, cibulí, česnekem, fazolemi, hráškem, fenyklem a paprikou.
Nezapomeňte na Sobrasadu, butifarru - klobásy z vepřového masa. Paella je samozřejmě valencijská specialita zdomácnělá na jídelníčku v celém Španělsku. Ensaimadas jsou koláče pečené dle jednoduché receptury plněné různými náplněmi.
Z likérů nejznámější jsou označené slůvkem hierbas neboli bylinky. Pověstný je i likér mandlový (almendras), anýzový a likér palo, který se nevyrábí z plodů rohovníku, jak se často uvádí, ale z chininovníku a karamele.
Co si přivézt domů
Na Malorce se většina suvenýrů vyrábí v místních řemeslnických dílnách. Nejčastějším a proslulým suvenýrem jsou perly, vyráběné v Manacoru. Perly Majorica jsou k nerozeznání od pravých perel, v jejich identifikaci se nezřídka zmýlí i odborníci.
Na ostrově se dochovaly hrnčířské dílny alfarerías založené již Araby. Místní barevné či přírodní keramické výrobky bývají velmi půvabné - od mističek na olivy až po obrovskou polévkovou mísu. Známá majoliková keramika je pojmenována podle Mallorky.
Potěšit své blízké můžete i siurells - čti siurei - figurky s pronikavou píšťalkou nebo foukaným sklem. Kožené výrobky z manufaktur z kůží španělských i dovážených nabízejí pestrý výběr vysoce kvalitního sortimentu. Ceněným dárkemjsou též výrobky z olivového dřeva.
Ve všech zařízeních, která mají co dělat s turismem, se běžně domluvíte německy a anglicky. Platidlem je euro.
Dovolenou si můžete zajistit již nyní prostřednictvím vyhledávače na začátku stránky.
