Odváží si zážitky z prapodivné chůze po stropě, občerstvení u nejdelšího stolu na světě, strašidelného pobytu v bunkru či prohlídky domku, v němž na Sibiři žili polští vyhnanci.
Skanzen je dílem nikoliv historiků, ale jednoho do historie zamilovaného místního podnikatele. Daniel Czapiewski, majitel firmy Danmar, která staví dřevěné domy navazující svým stylem do tradiční polské architektury, spojil příjemné s užitečným. Reklamu svému podniku udělal atraktivním skanzenem, který stojí vedle výrobny uprostřed kašubských lesů.
První světová rarita se v Szymbarku objevila v červnu 2002. Po devíti dnech byla vyřezána z jednoho kusu dřeva nejdelší deska na světě. Do Guinnessovy knihy rekordů byla zapsána délka 36 metrů a 83 centimetrů. Váží 1100 kilogramů. K tomu, aby byla zavěšena na stěně, bylo potřeba síly padesáti chlapů. "Mohla být ještě delší, protože strom, z něhož pochází, byl vysoký 51 metrů, ale už takhle převoz z lesa na území skanzenu trval 16 hodin, ačkoliv je to jen šest kilometrů," vysvětlil ČTK průvodce Piotr.
Deska pochází ze 120 let staré douglasky, jehličnanu, který se do Polska dostal z Ameriky. Aby deska nebyla osamělým exponátem, ale místem, kde se scházejí lidé, vznikl pod ní 35 metrů dlouhý stůl, k němuž může usednout 230 lidí. Každý rok 6. prosince Mikulášové z celého Polska u nejdelšího stolu na světě skládají přísahu, že budou pomáhat dětem. Schází se jich ročně okolo 2000.
Pozornost školáků i dospělých přitahuje také dům přivezený ze Sibiře. "Chceme ukázat, jak žili naši rodáci na Sibiři, každý rok navíc pořádáme shromáždění lidí, kteří vyhnanství přežili," uvedl Piotr.
Mezi další atrakce patří bunkr, v němž lze prožít simulaci náletu, ale největší pozornost všech návštěvníků přitahuje dům vzhůru nohama. "Je to taková alegorie současného světa. Vzhůru nohama stavíme občas celý svět a svět je náš dům," vysvětlil Czapiewski, autor nápadu.
První hosté navštívili dřevěný dům loni. O víkendy jej obléhají stovky turistů. Dovnitř mohou pouze osoby, které netrpí poruchou rovnováhy. Z toho, že televize, postel a skříně jsou vzhůru nohama se totiž točí hlava, aniž by si člověk předtím dal skleničku něčeho ostřejšího. "Dům by měl správně stát 40 kilometrů odtud v gdaňské loděnici, kde polští dělníci obrátili komunismus vzhůru nohama a postavili svět na nohy," doplnil Czapiewski.
V prvním patře objektu, který je zařízen ve stylu 70. let, a to včetně splachovacího záchodu, jsou díla malířů, která představují hrozby minulosti i současnosti: komunismus, fašismus, koncentrační tábor v Osvětimi, hlad, terorismus, ekologické hrozby. Z obrazů vyčnívá portrét papeže Jana Pavla II., který se dívá na svět přes ruce složené do dalekohledu.
Skanzen, který 1. května navštívilo 5000 turistů, ukazuje, že historie nemusí být představena pouze nudnou výstavou, z níž si stejně nikdo nic nepamatuje. Pobyt v Szymbarku si pochvalují děti i dospělí. "Je to super. Hlavně v tom domě, co stojí na střeše, jsem mále upadnul," řekl osmiletý Jacek Gociek.
Chválou nešetřila ani pětapadesátiletá Anne Marie Schmidtová, která si do Szymbarku odskočila z pobytu v přímořských Sopotech. "Ani nevadilo, že pršelo, člověka chytne za srdce ten malý domek ze Sibiře, v němž žilo natěsnáno několik rodin, a obdiv zaslouží i další atrakce a je tu čisto a milo," shrnula.
