Bali - Indonésie ,,Saya mau ke Bali waktu natal": Na Vánoce chci jet na Bali... Pokud opravdu chcete, na nejznámějším indonéském ostrově vás čekají malebná rýžová políčka, městečka s uměleckými dílnami, tanečnice, slavnosti v hinduistických chrámech, azurové moře, bílé pláže a vesměs milí lidé. Vypravíte-li se tam v období kolem Vánoc, setkáte se pravděpodobně i se starobylými zvyky a budete svědky, jak se místní svátky mísí s křesťanskými Vánocemi. Bali totiž zůstalo jedinou hinduistickou společností v jihovýchodní Asii. Nedlouho po oslavě konce Ramadanu, přichází řada na křesťany, aby 25. prosince oslavili své Vánoce. * ŠTĚDRÝ VEČER V HORKU Štědrý večer začíná kolem sedmé hodiny a hotely jako Radisson, Oberoi, Grand Hyatt a mnoho dalších v metropoli Bali Denpasaru chystají tradiční vánoční stromky a výzdobu z mladých banánových listů. Tradice hinduismu tolerantního vůči ostatním náboženstvím dokonce částečně ztotožňuje nejdůležitější svátek Galungan - oslavu vítězství dobra nad zlem - s křesťanskými Vánocemi. V několika vesnicích poblíž Denpasaru, kde křesťané převažují, staví před své domy stejné veliké bambusové tyče zdobené dlouhými listy kokosových palem, jaké jsou obvyklé právě při svátku Galungan. * DÁRKY A JÍDLO Během Vánoc je na Bali zvykem, že lidé vyznávající jiné náboženství navštěvují křesťanské domácnosti a přinášejí drobné dárky. * NEBUĎTE JEN TURISTA Pravé ostré indonéské jídlo je k dostání jen na místech, kde se stravují i místní obyvatelé. Dominikánská republika - Karibik Jemný bílý písek pláží lemovaných vysokými palmami, tyrkysové moře, historické památky, nádherná horská příroda i malebná lidová architektura... * VÁNOČNÍ MELODIE Vánoční atmosféra zde vrcholí 24. prosince, ale ve vzduchu je mnohem dřív, díky vánočním melodiím. Na ulicích v té době potkáte skupinky zpívajících a hrajících lidí. Hrají samozřejmě ,,merengue", což není jen národní hudba a tanec, ale snad i životní styl. S merengue se setkáte hned na letišti a provází vás nepřetržitě. Jinou důležitou dominikánskou vánoční tradicí jsou ,,aguinaldos" - neformální domácí schůzky, při nichž jsou skupinky zpívající dominikánské koledy zvány dovnitř a pohoštěny typickým jídlem a nápoji, mezi nimiž kraluje jengibre - horký zázvorový nápoj - rum a káva. Skupinka pokračuje dál, někdo z navštívené rodiny či z kolemjdoucích se připojí a skupina postupně roste, zpívá a tančí, jak to plně odpovídá duchu zdejší pospolitosti. * ,,VÁNOČNÍ STROMKY" Většina domácností si zdobí domov tradičními ozdobami, k nimž zejména v chudších rodinách patří charamico - suchá stromová větev, bíle nabarvená a ozdobená svíčkami, stuhami a skleněnými koulemi. Pod bílou větví často nechybí nacimiento - víceméně věrná kopie jesliček. * MENU K tradičnímu vánočnímu menu patří pečené vepřové a kuřecí maso, moros de guandules (rýže a hrách), bramborový salát pasteles en hojas ( tropická kořenová zelenina vařená v banánových listech) a sladkosti. Egypt - Afrika Egypt, to není jen moře a starobylé památky. Je to i místo, kam svatý Josef podle legendy odvedl Marii s malým Ježíškem. Vydáte-li se tedy o Vánocích do Egypta, nebudete první. * PO STOPÁCH JEŽÍŠE Neměla byste vynechat návštěvu Visutého chrámu v Káhiře (Al-Muallaká), který skutečně není obyčejnou svatyní. Visí totiž na ruinách dvou starých věží někdejšího opevnění. Podíváteli se v jednom z koutů chrámu pod nohy, uvidíte hluboko pod sebe. První zmínky o kostele se objevily v 9. století, ale podle některých historiků jde o stavbu o půl tisíciletí starší. Chrám připomíná, že Egypt není jen domovem muslimů, ale najdete tu i křesťanské památky. Jen pár minut chůze od chrámu lze nahlédnout do prostor, kde podle legendy žil malý Ježíš v době, když tu jeho pěstoun Josef - tesař - našel práci na stavbě římských opevnění. Nad místem, kde Boží syn učinil první pozemské kroky, stojí nyní chrám svatého Sergiuse (Abú Sarga). * MEŠITY Káhiru si těžko odmyslíte od hlasů muezzinů, jež se z místních mešit ozývají pětkrát denně. Návštěva některé z velkých, elegantních káhirských mešit stojí za to nejen z hudebního hlediska. Strach z muslimů Evropana opustí poté, co zjistí, že se v mešitě nic nekalého neděje; že Evropanky sice musí být zahaleny více, než jsou v teplém počasí zvyklé, ale dostanou pro tento účel speciální župany s kapucí; že se návštěvníci sice musí zout, ale o boty nepřijdou, protože jim je zvláštní služba uschová do botníku. A konečně - že temperamentně znějící modlitby nevyzývají k násilí na Evropanech, ale k větší oddanosti Bohu, kterého mají křesťané a muslimové společného.