A odpověď je potřeba si dobře promyslet, protože podle Japonců to může hodně napovědět o osobnosti člověka.

Proč se Japonci o krevní skupiny tak zajímají? Mnoho z nich totiž souhlasí s módním názorem, že se podle ní dají domyslet podrobnosti o lidské povaze. Loni se v této zemi mezi deseti nejprodávanějšími knížkami objevily hned čtyři, které odhalovaly, jak lze z krevní skupiny odvodit povahové vlastnosti člověka. Knížek z této série - každá je určená jedné z krevních skupin A, B, AB, 0 - se prodalo okolo pěti milionů výtisků.

Fotogalerie
4 fotografie


Taku Kabeya, generální ředitel vydavatelství Bungeha, pro německý magazín Die Welt vysvětlil, v čem vidí obrovský úspěch těchto knih. Podle něj si čtenáři v charakteristikách potvrzují svůj vlastní obraz o sobě, rozpoznávají tam vlastnosti a charakteristiky sebe samých i lidí ze svého okolí. Lidé s krevní skupinou A jsou prý perfekcionisté, ale také úzkostní. Typ B má veselou povahu a současně je excentrický a egoistický. Komu v žilách proudí 0, je zvědavý, velkorysý, ale i tvrdohlavý. Nositel skupiny AB je tajemný a nepředvídatelný.

I vládní kruhy
I když tato tvrzení mohou někomu připadat jakošarlatánství, v Japonsku je berou vážně i lidé z nejvyšších kruhů. Sám premiér Taro Aso na svých ofi ciálních webových stránkách hrdě prohlašuje, že je majitelem krevní skupiny A. Jeho rival, vůdce opozice Ichiro Ozawa, zveřejnil, že má skupinu B.

A co víc, dokonce už i herní konzole Nintendo DS se prodává přizpůsobená jednotlivým krevním skupinám. Velké obchodní domy také ženám nabízejí 'kočku v tašce', samozřejmě nachystanou přesně podle krevní skupiny.

Rádia ráno hlásí horoskop podle krevních skupin, seznamky podle nich zprostředkovávají seznámení s ideálním partnerem a firmy hledají na konkrétní práci konkrétní 'krevní typ'. Dokonce i některé školky dělí děti podle krevní skupiny a ženský softbalový tým má podle krve vypracovaný i tréninkový systém - údajně úspěšně, protože japonské reprezentantky v Pekingu vyhrály zlato.

Páchne to rasismem
Tato 'krevní' hysterie je už tak rozšířená, že se krevním skupinám začíná podřizovat opravdu všechno. Junichi Wadayama z ministerstva práce a zdravotnictví varuje, že čím dál víc zaměstnavatelů se uchazečů o práci ptá na krevní skupinu, což už hraničí s diskriminací.

Kořeny japonského nadšení pro krevní charakteristiky sahají do roku 1930. Tehdy převzala japonská vláda rasovou ideologii nacistů s cílem vychovávat lepší vojáky. Projekt ztroskotal, avšak straší dodnes. Myšlenku znovu vytáhl na světlo světa v 70. letech novinář Masahiko Nomi ve své knížce, kde kombinoval krevní skupiny s určitými osobnostními typy. Po Nomiho smrti v teorii pokračoval jeho syn Toshikata. Pod rouškou vědy pracuje v Human Science AB0 Center. "Nejde o to, klasifikovat a třídit lidi, ale pomoci jim, aby lépe rozvíjeli své schopnosti," přesvědčuje Nomi mladší.

Oblíbená pavěda
Na racionální myšlení však v těchto teoriích zůstává jen velmi málo prostoru. Ukončit hysterii se snaží Satoru Kikuchi, psycholog z univerzity Shinshu. "Krevní skupina závisí na bílkovinách a nemá s osobností nic společného. Je to pavěda," namítá.