8°C
Historie Pražského hradu
9. století
Hrad byl založen už kolem roku 880 knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců.
10. století
Od 10. století byl Pražský hrad nejen sídlem hlavy státu, knížete a později krále, ale také nejvyššího představitele církve, pražského biskupa. Také první klášter v Čechách byl založen na Pražském hradě, při kostele svatého Jiří.
11. století
V hlavním hradním kostele, jímž byla od 11. století bazilika svatého Víta postavená v místě původní rotundy, byly uchovávány relikvie světců, zemských patronů: svatého Víta, Václava a Vojtěcha.
14. století
Dobou rozkvětu bylo pro Pražský hrad období vlády krále a později císaře z rodu Lucemburků, Karla IV. Pražský hrad se poprvé stal císařskou rezidencí, sídlem panovníka Svaté říše římské. Podle vzoru francouzských katedrál začal vyrůstat gotický chrám svatého Víta.
15. století
Na hradě se usídlil král Vladislav z nové dynastie Jagellonců. Spolu s novým opevněním byly vystavěny obranné věže na severní straně (Prašná věž, Nová bílá věž a Daliborka). Velkolepý Vladislavský sál se stal největším světským klenutým sálem tehdejší Evropy.
16. století
Přestavba Hradu vyvrcholila za vlády Rudolfa II. Císař se na Pražském hradě natrvalo usídlil a začal jej proměňovat ve velkolepé středisko říše. K umístění svých bohatých uměleckých a vědeckých sbírek založil císař severní křídlo paláce s dnešním Španělským sálem.
2. pol. 18. století
Ve druhé polovině 18. století byla hlavním městem říše Vídeň. Hrad postupně chátral a jeho umělecké poklady byly ochuzeny prodejem zbytků rudolfínských sbírek.
20. století
Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 se Pražský hrad stal opět sídlem hlavy státu. Nutné úpravy byly v roce 1920 prezidentem Tomášem Garrigue Masarykem svěřeny slovinskému architektu Josipu Plečnikovi. Velkou stavební akcí byla dostavba katedrály svatého Víta. Byla dokončena v roce 1929.
Významní hradní pánové
Bořivoj I. (852/53- 888/889)
Český kníže Bořivoj I. je prvním historicky doloženým českým panovníkem. V roce 874 se oženil s budoucí kněžnou Ludmilou. Spolu se nechali pokřtít na moravském Velehradě arcibiskupem Metodějem. Slavný kníže nechal na Levém Hradci postavit první křesťanský kostel v Čechách, rotundu zasvěcenou svatému Klimentovi. Za jeho vlády se tedy v Čechách pomalu začalo šířit křesťanství. Poté nechal budovat základy Pražského hradu.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha)
Karel IV. byl syn dědičky Přemyslovců Elišky a českého krále Jana Lucemburského. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské. Karel IV. patřil mezi nejvýznamnější panovníky vrcholného středověku. Byl neobyčejně vzdělaný, plynně hovořil pěti jazyky. Císař byl také autorem nejvýznamnějšího říšského ústavního zákona Zlaté buly, který platil až do zániku Svaté říše římské roku 1806. Ta také významně upravovala vztah českého státu k říši a potvrzovala výjimečné a nezávislé postavení v rámci říše. Jako český král proslul především založením univerzity v Praze, výstavbou Nového Města pražského, stavbou kamenného Karlova mostu v Praze a hradu Karlštejna.
Vladislav II. Jagellonský (1. března 1456, Krakov – 13. března 1516, Budín)
Polský šlechtic byl českým králem od roku 1471 a králem uherským od roku 1490. Vladislav zahájil reprezentační přestavbu Pražského hradu, který byl jednak poničen válkami, ale již předtím, po smrti Karla IV. přestal sloužit jako panovnické sídlo. Právně po něm je pojmenován reprezentační Vladislavský sál, který představuje jednu z předních ukázek české pozdní, vladislavské gotiky. Za jeho vlády se rovněž obnovila těžba a zpracování stříbra v Kutné Hoře.
Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha)
Rudolf II. Habsburský byl římský císař, král český, uherský a chorvatský. Rudolf II. nebyl příliš schopným panovníkem, ale jeho zásluhou bylo, že bohatě podporoval umění, kulturu a vědu. Za jeho vlády vznikaly v Českém království a v celé římské říši velké umělecké sbírky. Rudolf II. ale také věřil v astrologii a alchymii. Sezval do Prahy významné astronomy z celé Evropy a Praha se také stala významným střediskem vědy. Rudolf II. byl posledním českým panovníkem sídlícím trvale v Praze, po jeho vládě všichni další čeští (do roku 1918) a němečtí panovníci (do roku 1804) sídlili ve Vídni.
Tomáš Garrigue Masaryk (7. března 1850, Hodonín – 14. září 1937, Lány)
Státník, politik, filozof a pedagog, který se v roce 1918 se stal prvním prezidentem Československa. Za klíčový podíl na vzniku samostatného nezávislého státu byl označen za Prezidenta Osvoboditele.
Hradní perličky
Podle Guinessovy knihy rekordů je Pražský hrad největším souvislým hradním komplexem na světě, rozkládá se na ploše téměř 70 000 m² a je také zapsán v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Slavnostní střídání vojáků Hradní stráže s fanfárami a výměnou standarty probíhá každý den ve 12 hodin na 1. nádvoří. Střídání na stanovištích: V letní turistické sezóně každou celou hodinu od 7 do 20 hod. V zimní turistické sezóně každou celou hodinu od 7 do 18 hod.
Internet: www.hrad.cz; telefon: 224 373 584
Tipy na výlety v okolí
Na pohádkový zámek
Neorenesanční průhonický zámek leží jen několik kilometrů jihovýchodně od Prahy. Zámek obklopuje nádherný park, který dokonce najdete na seznamu světového dědictví UNESCO. Zámek také často využívají filmaři - roku 1984 se v tomto romantickém prostředí natáčela známá pohádka S čerty nejsou žerty.
Do nejkrásnější české zoo
Zoo Praha nabízí desetikilometrovou procházku exotikou. Návštěvnické cesty vás zavedou do mimořádných 12 pavilonů a k desítkám pozoruhodných expozic. Navštivte severskou tajgu, vyprahlou poušť i deštný prales s gorilami za jediný den!
Lanovkou na Petřín
Nechte se vyvézt lanovkou na pražský vrchol Petřín. Největším lákadlem je bezpochyby Petřínská rozhledna s výškou přes 65,5 metrů. Rozhledna byla postavena v roce 1891 a její předlohou byla slavná Eiffelova věž v Paříži. Děti zase zaujme Zrcadlové bludiště s 38 zrcadly.
