Nejvíce nebezpečný je hřib kříšť za syrova. „Pokud se tedy rozhodnete malý kousek ochutnat a přesvědčit se, že jde skutečně o hořkou houbu, doporučuji ho vždy vyplivnout,“ říká mykolog Miroslav Rudolf.

Recept z hřibu kříště? Raději ne

Jak je to ale s uvařeným kříštěm? „V publikaci významného mykologa Alberta Piláta se můžeme dočíst, že dlouhé převaření a opakovaná výměna vody by měla houbu zbavit hořkosti, ale osobně neznám nikoho, kdo by to nějak zkoušel,“ říká mykolog Rudolf, který experimenty s tímto nejedlým hřibem nedoporučuje. „Delikatesa to určitě nebude, nejenom kvůli zbytkové hořkosti, ale hlavně kvůli riziku žaludečních obtíží u citlivějších osob.“

Kde roste a jak ho poznat?  

  • Hřib kříšť roste od července do října, hlavně v jehličnatých lesích v podhorských a horských oblastech. V nížinách ho naleznete jen výjimečně.
  • Vůně je nenápadná, ale chuť je velmi hořká.
  • Typický je pro něj světlý, většinou šedohnědý klobouk a žluté rourky. Ty jsou nejdřív citronově zbarvené, později jdou do olivově žluté. Při otlaku modrají.
  • Noha je pod kloboukem žlutá, ale směrem k zemi mění barvu na červenou až červenohnědou. Pokrývá ji jemná síťka.
  • Dužnina je bělavá až krémově žlutá. Při nakrojení rychle mění barvu do modra nebo modrozelena.

Kříšť vs. jedlé hřiby. S čím se dá zaměnit?

Každému houbaři se určitě alespoň jednou stalo, že se ohnul pro kříště v domnění, že sbírá úplně jinou houbu. A není se co divit, záměna je možná hned s několika jedlými druhy.

Hřib kovář

Jedna z nejčastějších záměn, oba hřiby totiž s oblibou rostou na stejných místech. Stačí se přitom podívat pod klobouk na rourky. Ty jsou u kováře zbarvené do červena, kdežto u kříště žluté. Pokud si nebudete stále jistí, stačí kousek ochutnat, hřib kovář postrádá výrazně hořkou chuť. Ale i u kováře se doporučuje ochutnaný kousek vyplivnout – tato houba se totiž jí až po dostatečném vaření – nejméně patnáct, raději však pětadvacet minut.

Hřib koloděj

S hřibem kolodějem se dá hřib kříšť zaměnit hlavně u mladých plodnic, v té době mají podobnou barvu klobouku i rourek. U koloděje se později rourky zbarví do oranžové až  červenooranžové. Spolehlivě tyto houby rozeznáte při malém ochutnání, ale pozor, i kousek hřibu koloděje určitě vyplivněte. Bez důkladné tepelné úpravy se jeho konzumace také nedoporučuje.

Hřib žlutomasý

Tuto babku můžete dobře rozeznat pohledem na nohu. Ta, na rozdíl od kříště, nemá ani náznak síťky a je jen jemně tečkovaná. A také podle chuti, která u hřibu žlutomasého není nikdy nahořklá.

Hřib kříšť i hřiby, které se mu podobají, si prohlédněte ve fotogalerii.