Hřiby, křemenáče, kozáci
Podzimky
Václavky a hlíva
Bedla vysoká
Jedovaté bedly
Liška obecná, pomerančová a nálevkovitá
Šťavnatka pomrazka a modřínová
Čirůvka fialová

Hřiby, křemenáče, kozáci

Různé druhy hřibů, křemenáčů a kozáků patří k nejpopulárnějším houbám sezony. Sbírají se sice už od pozdního léta, ale hlavní vlnu růstu má většina z nich v první polovině podzimu. Konec října a listopad jim pak už moc nepřeje a v lesích začnou převažovat houby, které mají pod kloboukem lupeny. 

Podzimky: Kde se schovávají?

Podzimka je lidový název pro čirůvku havelku, která se považuje za jednu z nejchutnějších hub vůbec. Roste až do listopadu v jehličnatých lesích. Pozná se podle šedého kovově lesklého klobouku, na jehož středu je hrbol, který může být téměř černý. Noha má typický žlutozelený odstín. Tato houba se nehledá zrovna snadno.  Často totiž bývá schovaná v zemi nebo jehličí.

Podzimní houby na pařezech: Václavky a hlíva

Na pařezech nebo v jejich těsné blízkosti hledejte václavky, které rostou v bohatých trsech. Sbírejte z nich jen klobouky, nohy jsou poměrně tuhé a těžko stravitelné. „Je to sice nebezpečný škůdce našich lesů, ale po důkladné, minimálně půlhodinové tepelné úpravě je to výborná houba. Takový guláš z václavek je vynikající pochoutka,“ říká mykolog Hejl. 

Na pařezech a mrtvých kmenech listnatých stromů najdete také jednu z nejléčivějších hub, kterou je hlíva ústřičná. Obvykle roste ve velkých trsech a její klobouky se překrývají jako tašky na střeše.  Tam, kde ji jednou najdeme, ji můžeme sbírat několik let po sobě. 

Bedla vysoká: Pozor na záměnu s muchomůrkou

Na bedlu vysokou narazíte hlavně na okraji lesa nebo mýtině. Bedla má dlouhou sezonu – roste celé léto a podzim. Pozor, ať si ji nespletete s muchomůrkou zelenou. Jedním z rozdílů je, že zatímco muchomůrka má pod kloboukem prsten, který pevně drží na noze, u bedly se dá s prstenem posouvat. Bedla má na klobouku hnědý hrbolek, zatímco u muchomůrky je klobouk hladký. U bedly si také pořádně prohlédněte nohu - je vysoká a pokrytá tmavohnědými vločkatými šupinami. Pozor také na záměnu s jedovatými druhy bedel. Když je naříznete, obvykle na poraněném místě červenají.

Liška obecná, pomerančová nebo nálevkovitá?

Další houba, která se objevuje od léta do podzimu. Ať už z lišek děláte omáčku, polévku nebo je přidáváte do míchanice, nespleťte si je s nejedlými lištičkami pomerančovými. Zatímco klobouk lišky obecné je nepravidelně zvlněný, lištička ho má pravidelný. Výborná je také liška nálevkovitá, která roste ve velkých počtech od podzimu do zimy. Poznáme ji podle žlutohnědého klobouku, který má tvar trychtýře a je pokrytý hnědými šupinkami. Nohu mám žlutou.

Šťavnatky: Až po prvních mrazících

Šťavnatka pomrazka se objeví až po prvních mrazících v borových lesích, pod modříny pak najdete šťavnatku modřínovou. Oba druhy se hodí do polévek, omáček i míchanic. „Jsou sice malého vzrůstu, ale zato rostou ve velkých počtech, takže košík naplníte raz dva,“ říká mykolog. Tyto šťavnatky poznáme podle slizkého klobouku a voskovitých lupenů, které se u nohy sbíhají. Šťavnatka modřínová je celá žlutá, šťavnatka pomrazka má olivově hnědý klobouk a slizkou žlutavou nohu.

Čirůvka fialová: Houba pro diabetiky

Čirůvka fialová patří mezi léčivé houby a měli by se na ni zaměřit hlavně diabetici – snižuje totiž hladinu cukru v krvi. Jak název napovídá, poznáme ji podle krásně fialového zabarvení. Stářím klobouk sice přechází do fialově hnědé,  ale lupeny zůstávají modrofialové. Roste jak v jehličnatých, tak listnatých lesích, ale i na zahradách nebo loukách. Když je mírná zima, můžeme ji sbírat ještě i o Vánocích.

Oblíbené podzimní houby si prohlédněte ve fotogalerii v úvodu článku.