Autor: Michal Charbulák - Blesk

Dnešní nábytek, to jsou především moderní a lehké materiály, jako je lamino a MDF. Naše babičky však nedaly dopustit na masiv, eventuálně dýhované výrobky. Oblíbené bylo zejména dubové dřevo, protože se věřilo, že takový nábytek přežije několik generací. Nakonec ho spíše než funkční zastaralost zradila ta morální. Zbavit se ho však nebylo a není jednoduché, protože má úctyhodnou hmotnost. 

Autor: Darujizaodvoz.cz

Kompletní ložnicové sestavy, které umožňovaly zařídit ložnici v jednotném stylu, bývaly mnohdy svatebním darem nebo sestavu nevěsta dostávala jako věno. Šlo opět o kvalitní masivní, ale častěji dýhovaný nábytek. Obvykle byl spíše v tmavším dřevodekoru, světlé dřevo se objevovalo méně často. Typickou součástí byla kromě velké postele a nočních stolků nízká skříňka se zrcadlem.

Autor: Mária Rušinová

Samostatná jídelna nebyla samozřejmostí, našli byste ji spíše ve starších měšťanských bytech a obvykle se využívala jen pro slavnostní příležitosti, při nichž nesměl chybět sváteční ubrus (nejčasteji vyšívaný). Realitou většiny domácností byl stůl přímo v kuchyni. Stoly byly menší, takže když se u nich sešla celá rodina, sedělo se hodně natěsno. Většina stolů mívala malou zásuvku, kam se dalo schovat třeba šití. U stolu se totiž nejen jedlo, ale někteří členové domácnosti ho využívali i pro kreativní práce. A v menších bytech si u něj dokonce děti psaly úkoly.

Autor: Martin Přibyl

Dnešní kuchyni si už neumíme představit bez vestavěných spotřebičů. Naše babičky je však neznaly. Pokud podědily kuchyni po své mamince nebo tchyni, mnohdy ani neměly vestavěný dřez. Nádobí se mylo buď v lavoru, který byl schovaný v některém z šuplíků, nebo byl dřez umístěn samostatně na stěně vedle linky. Modernější kuchyně ze 70. let už mnohem více připomínaly dnešní linky, byly však ještě doplněny samostatným sporákem. Charakteristická pro ně byla umělohmotná dvířka ve výrazných barvách (modrá, oranžová, červená), ale jinak minimalistické strohé tvary a absence klasických úchytek.

Autor: Mária Rušinová

Za totality nebylo dostupné velké množství značek. Lidé museli vystačit se spotřebiči převážně tuzemské výroby. Drobné spotřebiče jste si mohli pořídit pod značkou ETA. Synonymem pro sporák byla zase značka Mora, jejíž historie sahá až do roku 1825. V roce 1958 zavedla výrobu kombinovaných sporáků Mora 3, ty měly plynovou plotnu a elektrickou troubu. Nedosáhly však zdaleka takového věhlasu jako následující spotřebič.

Autor: Aukro

Remoska je kultovní záležitost. V původních pečicích mísách stále peče celá řada lidí a nedá na ně dopustit. Znamenaly skutečný převrat. Umožňovaly péct menší množství jídla s úsporou energie, a navíc byly přenosné, takže jste si komfortu jejich pečení mohli užívat i na chatě a chalupě, kam za minulého režimu utíkala řada obyvatel měst. Po revoluci značka navázala na svou popularitu a s modernizovanou verzí tohoto spotřebiče se jí podařilo prorazit i ve světě. Obrovskou popularitu si získala zejména mezi britskými hospodyňkami, a to díky Mileně Grenfell-Baines. Této dámě, která opustila Československo před válkou jako jedno z posledních Wintonových dětí, se tak právem přezdívá lady Remoska.

Autor: archiv redakce

Plastové obaly potravin naše babičky neznaly. Vedle papíru a skla se hodně využívaly plechové dózy, jejichž výhodou bylo, že se daly používat opakovaně. Praktické dózy měly půvabný design, takže jsou i dnes oblíbeným doplňkem do kuchyní zařízených v retro duchu. Vždyť kdo by neznal tyto veselé plechovky od kakaa! Daly se v nich koupit také káva, čaj nebo cukrovinky.

Skladování koření. Nejlepší tipy, jak uchovat jeho specifickou vůni a chuť

Autor: Blesk – Jitka Žigová

Dětské pokoje byly dříve záležitostí spíše v zámožnějších rodinách. V rodinách obyčejných lidí se začaly objevovat až po válce a ještě v 60. letech byla řada dětí, které spaly na gauči nebo v jedné místnosti s rodiči. Když už pokojíček byl, bylo běžné, že se vybavoval spíše starými opotřebovanými kousky než nábytkem určeným přímo dětem. Ratolesti si ho tak snažily přizpůsobit alespoň prostřednictvím plakátů nebo výstavkou vlastnoručně vyrobených modelů.

Autor: Martin Přibyl

Také v práci bylo potřeba mít koutek, kde se dá uvařit čaj nebo káva. Rychlovarné konvice tehdy neexistovaly, takže měl podobu malé plotýnky nebo dvouplotýnky s konvicí. Pro pruhované utěrky byl charakteristický vaflový vzor. Oblíbeným pomocníkem nejen v domácnostech byly igelitové ubrusy, které usnadňovaly údržbu. 

Autor: Mária Rušinová

Když plast byl ještě v plenkách... Pokud se vyráželo na piknik nebo na dovolenou, bylo potřeba nachystat občerstvení do praktických nádob z hliníku. Byl levný a lehký, takže představoval ideální materiál pro přenosné a kempinkové nádobí. Stejně tak jste do něj dostali oběd s sebou. Možná někteří z vás ještě doma najdou ešus, s nímž jezdili vaše rodiče na tábor. Protože hliník je měkký kov, bylo snadné si ho s pomocí nožíku nebo vidličky podepsat, případně opatřit osobním piktogramem.

Inspiroval vás náš článek? Velký výběr nábytku v retro stylu najdete na našem Bazaru Blesk.

Starý nábytek je in. 7 kousků, které byste rozhodně neměli dávat k popelnici

Vintage a industriál jako recept, jak ušetřit při rekonstrukci garsonky