Lidé tam žijí, obchody fungují, ale občas tam padají rakety. Může mě na taková místa vedení vyslat příkazem? Za jakých podmínek?
Vysílání na pracovní cesty je u řady povolání součástí každodenního výkonu práce. Přesto k tomuto vysílání musí zaměstnavatel mít souhlas zaměstnance. Ten je obvykle realizován ujednáním obsaženým v pracovní smlouvě. Ale existují i skupiny zaměstnanců, u kterých tento generální souhlas nestačí (chráněné kategorie) a zaměstnavatel musí mít od nich ještě druhý konkrétní souhlas.
Je to upraveno v § 240 ZP a vztahuje se kupříkladu na těhotné zaměstnankyně, na zaměstnance pečující o dítě do věku 8 let, zaměstnance osamělé, pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II. a III.
Zaměstnavatel se jich nemusí pokaždé zas a znovu ptát, fakt, že na cestu vyrazí, je oním souhlasem. Zároveň ale takový zaměstnanec může konkrétní cestu odmítnout, čímž je zřejmé, že nutný souhlas nedal.
Kdo ještě může takovou cestu odmítnout?
Obecně všichni zaměstnanci, kteří nedali souhlas dle § 42 odst. 1 ZP. Z těch, kteří souhlas dali, mohou odmítnout zaměstnanci chráněných kategorií. A dále zaměstnanci, kteří mají důvodně za to, že by pracovní výjezd ohrožoval jejich život a zdraví (§ 106 ZP).
Je neuposlechnutí důvodem k výpovědi?
Výpověď může zaměstnavatel dát pouze ze zákonem stanovených důvodů. Odůvodněné odmítnutí pracovní cesty nemůže být v žádném případě důvodem k výpovědi pracovníkovi.
Náleží mi příplatek?
Příplatek jako takový zaměstnanci nenáleží ze zákona, pouze běžné cestovní náhrady. Případné další příplatky může zaměstnavatel stanovit s ohledem na konkrétní situaci, anebo mohou být sjednány v kolektivní smlouvě.
Má zaměstnavatel povinnost zřídit mi nadstandardní pojištění na cestu?
Taková povinnost zde není. Zaměstnanec je ze zákona pojištěn v základním balíčku pojištění.
Jak moc je důležité, jestli MZV prohlásilo daný region za nebezpečný a vydalo varování před cestami?
Obecně platí, že zaměstnavatel má odpovědnost za zajištění bezpečnosti svých zaměstnanců během pracovních cest, včetně cest do zemí považovaných za nebezpečné. Zaměstnavatel by měl provést důkladné posouzení rizik a zajistit, že jsou dodržovány veškeré bezpečnostní předpisy dané země.
Mohou zahrnovat například konzultaci s odborníky na bezpečnost, poskytnutí vhodného školení zaměstnancům před odjezdem a zajištění přiměřených bezpečnostních opatření během pobytu v nebezpečné zemi. V případě že ministerstvo zahraničí varuje před cestami do regionu, může zaměstnanec odmítnout cesty s odkazem na zmíněný § 106 ZP a jeho odmítnutí by se považovalo za odůvodněné.
Setkáváte se v praxi s takovými spory?
S ohledem na současnou situaci ve světě se množí dotazy zaměstnanců na výše uvedené otázky. Konkrétní soudní spory však zatím nevedeme, neboť se zatím vždy podařilo nalézt nesoudní řešení v podobě dohody. Mnohdy stačí zvolit vhodné mimořádné ocenění, které k provedení cest dostatečně motivuje ty zaměstnance, kteří třeba nemají děti apod.
Jak zákon chrání rodiče
Zákoník práce chrání slabší stranu, kterou většinou představují zaměstnanci. Těm nejpotřebnějším pak umožňuje využívat určité výhody. „Na slaďování pracovního a soukromého života zákoník práce pamatuje,“ potvrzuje JUDr. Ondřej Preuss z Dostupnyadvokat.cz.
Zákon ochraňuje především těhotné zaměstnankyně a zaměstnance, kteří pečují o dítě mladší než 9 let. „Další specifickou osobou jsou pak rodiče pečující o osobu s II. - IV. stupněm závislosti. Tato péče se může, ale nemusí týkat dětí,“ vysvětluje advokát. Této možnosti tak můžou využít např. zaměstnanci, kteří pečují o těžce nemocného rodiče.
Tohle je možné využít:
- Zkrácení pracovní doby
Lze požádat zaměstnavatele o kratší pracovní dobu, případně o jinou úpravu pracovní doby. Rodič tak může chtít např. odcházet ze zaměstnání v 15 hodin, aby zvládl dítě vyzvednout ze školky. „Variantou může být i práce jen čtyři dny v týdnu apod.,“ dodává advokát.
- Odmítnutí nočních směn
Je možné požádat i o jinou úpravu pracovní doby. Např. odmítnout noční směny, případně požádat o změnu začátku pracovní doby. Třeba tam, kde začíná pracovní doba v 8.00 požádat o posun na 8.30. Single rodiče se střídavou péči pak můžou např. žádat o využití systému »dlouhý a krátký týden«.
- Práce na dálku (home office)
Jde žádat i o práci z domova. Je ale nutné počítat s tím, že tento způsob práce nemůžou využít všechny profese. „U řady povolání nelze z povahy věci práci na dálku umožnit - zdravotní sestra, kuchař, policista,“ uvádí advokát.
- Žádat musíte písemně
Žádost musí zaměstnanec podat písemně. Zaměstnavatelem ji musí posoudit individuálně, s ohledem na zaměstnancovu pracovní pozici a na provoz, ve kterém pracuje. „Zaměstnavatel je povinen žádosti vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody,“ uvádí JUDr. Preuss.
Pokud zaměstnavatel žádosti nevyhoví, je povinen to písemně odůvodnit. „Důvodem může být například specifický provoz (typu práce u pásu). To vše ale za podmínky, že tyto činnosti nelze snadno zajistit jiným způsobem,“ vysvětluje advokát.
- Drahé odmítnutí
Jestliže by zaměstnavatel odmítl žádost bez vážného důvodu, hrozí mu pokuta ve výši až 300 tisíc korun.
Jurečka o superdávce: Ten, kdo potřebuje podporu, nebude už moct jen sedět doma a čekat Facebook - M. Jurečka
