Zpráva o vývoji penzí: Seniorů bude víc, než se čekalo. Přibude jich skoro milion
Počet seniorů bude po polovině tohoto století asi o 200 tisíc vyšší, než se očekávalo. Jejich počet by mohl přesáhnout 3,3 milionu lidí. Uvádí to zpráva o vývoji systému důchodů, kterou včera představilo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Podle pracovní verze zprávy o stavu důchodového systému bude českých penzistů od roku 2030 přibývat rychleji, než se očekávalo před pěti lety. „Predikce, která byla, se posunula. Má na to vliv posun doby dožití. Pozitivní zprávou je, že se budeme dožívat vyššího věku. Ale tím pádem tu bude výrazný nárůst počtu lidí, kteří budou pobírat starobní důchod,“ řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Husákovy děti
V současnosti je v Česku zhruba 2,4 milionu lidí, kteří pobírají starobní penzi. Jejich počet však začne výrazně růst po odchodu silné generace Husákových dětí do penze. Třímilionová hranice má podle predikce padnout v polovině 40. let. Kolem roku 2060 by měla být nad 3,3 milionu. „To vše jsou informace podtrhující, že důchodová reforma je nezbytná a nutná,“ doplnil dále Jurečka.
Ubývá dětí
Základy současného uspořádání důchodového systému byly položeny před téměř třiceti lety. Od té doby se ale demografická situace poměrně razantně změnila, zejména v oblasti porodnosti.
„Narůstá podíl osob ve věku 65 let a více, a naopak klesá podíl narozených dětí,“ popsal ředitel odboru sociálního pojištění Tomáš Machanec. Jak dodal, v tuto chvíli je situace taková, že zhruba 50 procent lidí je v ekonomické neaktivitě (senioři, děti, invalidé). „Po roce 2033 až 2035 se ten poměr ještě bude zvyšovat,“ doplnil. Jeho slova pak potvrzují čísla statistiků.
Za posledních 14 let má porodnost klesající tendenci. V loňském roce se u nás narodilo pouze 91 tisíc dětí, zatímco ještě v roce 2021 jich přišlo na svět 112 tisíc a v roce 2022 přes 101 tisíc. Pro srovnání: v roce 2010 se narodilo v ČR přes 117 tisíc novorozenců.
Spor o délku důchodů
Aktuálně se vede mezi vládní koalicí a opozicí spor v rámci penzijní reformy o to, kdy by lidé měli začít chodit do důchodu a jak dlouhou část života by měl člověk v penzi strávit.
Demografové se přiklánějí k tomu, aby to byla jedna čtvrtina života, což by se zkoumalo generaci po generaci. „Je třeba vycházet z korektních statistik a předpokládanou průměrnou dobu pobírání důchodu určovat na základě generační střední délky života v době, kdy ti lidé půjdou do důchodu. A vycházet z předpokládané úmrtnosti v tomto období, nikoli na základě vývoje úmrtnosti v době, kdy těm lidem bude teprve 50 let, jak je plánováno,“ uvedl demograf Tomáš Fiala.
Druhý návrh, se kterým pracuje vláda v reformě, je délka pobírání důchodu za období něco málo přes 21,5 let. A podle naděje dožití chce také posouvat hranici věku odchodu do penze.
Za to však čelí koalice kritice od opozice, podle poslance Jiřího Maška (ANO) pobírají muži penzi průměrně 11 let a ženy 17 let. Jurečka však délku 21,5 roku pobírání důchodu hájí s tím, že vláda vycházela z dat demografů a z toho, jaká je právě naděje na dožití. „V případě ročníku narození 1972 uvádí Český statistický úřad předpokládanou dobu dožití 87 let a tři měsíce a stanovujeme hranici odchodu do důchodu 65 let a 7 měsíců,“ uvedl jako příklad.
Proto u nás proběhlo sčítání lidu, aby se nevědělo kdy se kdo narodil a kdy mu bude přiznán starobní důchod?