Napětí na Korejském poloostrově: Soul je pro nás nepřítel číslo jedna, vzkazuje Kim

KLDR počátkem letošního roku opakovaně ostřelovala dělostřeleckými granáty oblast severně od ostrova Jonpchjong u sporné námořní hranice s Jižní Koreou. Ta v reakci na severokorejskou dělostřeleckou palbu uspořádala vlastní palebné cvičení na moři.

Kim poté označil Jižní Koreu za stát „nejvíce nepřátelský“ vůči jeho zemi a dodal, že zhoršující se vztahy mezi Korejemi považuje za „novou fázi změn“ a „nevyhnutelnou realitu“. Zároveň vyzval k posílení vojenských kapacit KLDR pro vlastní obranu i jaderné odstrašení. Severní Korea následně zrušila vládní úřady, které mají na starosti vztahy s Jižní Koreou, včetně záležitostí sjednocování a mezikorejského turistického ruchu.

Vůdce KLDR Kim kromě toho vyzval parlament země k přijetí ústavního dodatku, jenž by Jižní Koreu označil za striktně oddělenou zemi a nepřítele číslo jedna. V proslovu před severokorejskými poslanci Kim také prohlásil, že pro KLDR už nadále není možné usilovat o usmíření a mírové znovusjednocení s Jižní Koreou, a vyzval k přerušení veškeré komunikace mezi oběma Korejemi.

Satelitní snímky Pchjongjangu v týdnu ukázaly, že se Kim rozhodl svá slova podpořit činy a dal strhnout třicetimetrový Oblouk znovuspojení, monument postavený v roce 2000 po historickém summitu mezi oběma sousedy. Měl symbolizovat právě naději na opětovné sjednocení korejského lidu, ale podle agentury NK News teď zcela zmizel. A to jen týden poté, co Kim prohlásil, že ho z něj bolí oči.

Na dotaz, zda Severní Korea mění svůj postoj ke konfliktu s jižním sousedem, odpověděl mluvčí Bílého domu John Kirby, že situaci velmi pečlivě sledují. „Řeknu jen, že máme nadále důvěru, že defenzivní postoj, který na poloostrově udržujeme, odpovídá riziku,“ dodal.

Brutální tresty u diktátora Kima: Teenagery poslali na nucené práce za sledování televize

Otázky a odpovědi k současné situaci v mezikorejských vztazích:

• Jak vážná je současná situace?

Podle jihokorejských analytiků se jedná o důležitou změnu v rétorice severokorejského vůdce. „KLDR se nyní zbavila jakéhokoliv mechanismu, který by zabránil tomu, aby se vzájemné konflikty vymkly kontrole“, řekl například Hong Min z Korejského institutu pro národní sjednocení v Soulu. Podle Honga může znamenat fakt, že KLDR označila svého jižního souseda za úhlavního nepřítele, že se „slova změní v činy“.

• Je reálná severokorejská invaze do Jižní Koreje?

Kim na jednání parlamentu mimo jiné uvedl, že jeho země „nechce válku, ale nemá v úmyslu se jí vyhýbat“. Pokud k ozbrojenému konfliktu dojde, měla by KLDR podle Kima Jižní Koreu zcela obsadit. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v reakci uvedl, že vláda v Pchjongjangu jde proti národu a proti historii, pokud nazývá Jižní Koreu nepřátelskou zemí. Jun zároveň zdůraznil, že Soul udržuje vysokou obrannou připravenost a tvrdě Severní Koreu potrestá, pokud ho bude provokovat.

• Jaké mohou být další kroky ze strany KLDR?

Podle Čche Ki-ila, profesora vojenských studií na jihokorejské soukromé univerzitě Sangči, mají nyní obě Koreje „nejvyšší pravděpodobnost, že se stanou součástí vzájemného ozbrojeného konfliktu“. Otázkou podle něj je, zda by na případnou další provokaci ze strany KLDR, která by třeba přinesla i oběti na životech, zareagoval Soul leteckým úderem.

Čche připomíná, že například v roce 2010, kdy si severokorejské ostřelování ostrova Jonpchjong vyžádalo čtyři mrtvé Jihokorejce, byl Soul připraven provést odvetné údery stíhačkami F-15. Tehdejší prezident I Mjong-bak ale nakonec vojenskou akci zrušil, aby se vyhnul případné eskalaci konfliktu.

V současné době však již podle expertů žádná záruka, že při podobném incidentu nebude použito jihokorejské letectvo, neexistuje. Následná reakce Pchjongjangu by poté mohla vést ke skutečné válce.

• Možnost mezikorejského usmíření již tedy neexistuje?

Vyhlídky na vzájemné usmíření obou zemí byly dlouho mizivé. Severokorejský vůdce ale svými posledními kroky podle bývalé analytičky CIA Kim So „nejen zavřel dveře ke sblížení, ale také je zamkl, aby Jihokorejci jasně věděli, jaká je jeho pozice s ohledem na jejich vzájemné vztahy“.

Podle analytičky je také možné, že lídr KLDR v současné době čeká na správný okamžik, aby mohl provést sedmý jaderný test, který by sloužil jako nástroj dalšího nátlaku a hrozeb vůči nepřátelům.

• Jaká může být Kim Čong-unova motivace k těmto krokům?

Podle Leifa-Erika Easleyho, profesora mezinárodních studií na Soulské univerzitě Ewha, může současná Kimova rétorika také znamenat snahu o upevnění jeho postavení a ospravedlnění investic do jaderného programu. Navzdory vlastní izolaci si občané KLDR podle Easleyho stále více uvědomují bídnou ekonomickou situaci své země ve srovnání se Soulem.

V Jižní Koreji se budou v dubnu konat parlamentní volby, v nichž se znovu pokusí uspět strana současného prezidenta Jun Sok-jola. I to může hrát roli v současné politice severokorejského vůdce, který se může snažit průběh voleb narušit. „Kim by se mohl před volbami pokusit nějakým způsobem potrestat Junovu administrativu za jeho dosavadní politiku vůči Pchjongjangu,“ řekl Easley.