14°C
Zrcadlové bludiště na Petříně. Místo, kde alespoň jednou v životě byl snad každý Pražan. Buď na výletě se školou, nebo s rodinou, bývá to také zábavná zastávka při romantických procházkách po Petříně. Málokdo se ale při bloudění zamýšlí, jak a proč bludiště vlastně vzniklo.
Výstavní exponát
Zrcadlové bludiště bylo původně zbudováno jako pavilon Klubu českých turistů na pražské Jubilejní výstavě roku 1891. Bludiště podle návrhu architekta Antonína Wiehhla postavil pražský tesařský mistr a stavitel Matěj Bílek. „Bludiště bylo umístěno na pražském Výstavišti. Dřevěná budova bludiště tehdy stála v blízkosti nároží Průmyslového paláce. Po dvou letech potom bylo přemístěno na Petřín," říká Zuzana Strnadová, ředitelka Muzea hl. m. Prahy.
Podle Strnadové bylo v předních místnostech původního pavilonu kruhové panoráma s dvaceti průzory na 100 střídajících se stereoskopických (umožňujících prostorové vidění, pozn. red.) diapozitivů zajímavých českých lokalit. „Nechyběla ani výstava turistické a publikační činnosti klubu a výstava turistických výrobků českých firem.“
Síň smíchu a diorama
Budova, ve které je dnes bludiště umístěno, vypadá spíš jako malý hrádek s věžičkami a cimbuřím, ve skutečnosti jde ale o napodobeninu někdejší gotické vyšehradské brány zvané Špička. Uvnitř najdeme hned 45 zrcadel, každé o váze rovné tuny. „Třicet zrcadel tvoří cestu, která návštěvníky zavede do síně smíchu, kde čeká dalších patnáct zrcadel. A ty nejsou ledajaká. Jsou různě vydutá a vypouklá, a tak z návštěvníků dělají zavalité kuličky nebo naopak dlouhány,“ popisuje ředitelka.
Bludiště ale není jediné, co lze v napodobenině Šipky nalézt. K vidění je zde i dioráma, tedy plastický obraz, na kterém je zachycen boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648. Obraz o ploše středně velkého bytu, tedy asi 80 metrů čtverečních, společně vytvořili bratři Karel a Adolf Liebscherovy, přičemž Karel je autorem krajinářské části a Adolf měl na starosti jeho děj. Bratrům pomáhali i Vojtěch Bartoněk a Karel Štapfer. Společně se jim podařilo toto dílo vytvořit za 50 dní. Dioráma zároveň zobrazuje podobu levého břehu Vltavy v 17. století, což je ve srovnání s dneškem rozhodně zajímavé a navíc bylo celé dioráma nedávno kompletně zrestaurováno.
Rekonstrukce
Nyní se rekonstrukce dočká i budova, kde se bludiště nachází. „Tento rok investujeme do opravy památky. Bude se jednat o rekonstrukci světlíku nad slavným obrazem bratrů Liebscherů, který se stal postupem času oblíbenou částí bludiště,“ uvedl František Cipro, předseda představenstva PCT. Společnost rekonstrukci plánuje na začátek června.
