Šokující případ kanibalismu v Čechách: Kulík si vnitřnosti dvou chlapců opekl na ohni
Za jedno z mála prokázaných kanibalů v historii české kriminalistiky lze pokládat Josefa Kulíka, který zavraždil dva malé chlapce (6 a 9 let). Delikvent si jejich vnitřnosti opekl na ohni z pohřebních věnců. Brutální případ se odehrál v roce 1963 ve východočeských Rosicích nad Labem.
Josef Kulík (1930–1964) většinu svého krátkého života strávil ve státních nápravných nařízeních. Od útlého věku pobýval v řadě výchovných ústavů. Po dosažení plnoletosti krátce pracoval jako dělník v cukrovaru, ale brzy se dostal do vězení. Celkově byl dle Security magazínu osmkrát trestaný, jednou za pokus o vraždu, za kterou dostal 10 let natvrdo. Na povinnou vojenskou službu proto nastoupil se zpožděním ve věku 33 let.
Jatka v opuštěném vagónu
Osudného dne 29. července 1963 se vojín Kulík vracel z opušťáku zpátky do kasáren, ale cestou ve vlaku usnul a cílovou stanici přejel. Probudil se až na konečné v Pardubicích, odkud se vydal do nedalekých Rosic nad Labem. Jelikož se už chýlil večer, vloupal se do odstaveného vagónu určeného jako zázemí pro dělníky pracující na trati.
Když se Kulík uvelebil na palandě, uslyšel dětské hlasy. Cestou domů se vraceli dva malí kluci: Vláďa (†6) a Olín (†9). Dlouhán s rozčepýřenými vlasy vykoukl z okna a oba chlapce nalákal na svou služební zbraň. V zavřeném vagónu pak začala pravá jatka. Kulík nejprve napadl staršího Olína a umlátil jej před zraky jeho kamaráda sekyrou. Ten v šoku pouze vyšplhal na palandu, ale z vlaku již živý nevylezl.
Krvavá večeře
Z obou lidských těl vyřezal vnitřnosti: slezinu, ledviny a srdce. Blízko od trati našel pohozené pohřební věnce, z kterých připravil menší oheň. Maso pak nabodl na ořezaný klacek a opekl je. Věnce rychle podléhají žáru, takže vnitřnosti nejspíš ještě jedl nedopečené. Obě kola, která chlapci vedle sebe vedli, zahodil do nedalekého rybníka.
Zpátky k jednotce se už nepřipojil. Místo toho druhý den nasedl na vlak a vrátil se domů do obce Hrdly na Litoměřicku. Po několika dnech velitel skupiny nahlásil Kulíka jako vojenského zběha a rozpoutalo se po něm pátrání. V té době nešťastné rodiny obou chlapců kontaktovaly veřejnou bezpečnost.
Do pátrání byly kromě desítek policistů i vrtulníky. Nejdříve nalezli pohozené kolo na břehu rybníka. Za krátko policejní pes upozornil na podivný zápach v blízkosti kolejiště. Po otevření dveří vagónu se mužům naskytl děsivý pohled na hnijící dětská torza.
Nečekaná odplata
Kulík se po pár dnech rozhodl vyjít ven z domu. Když došel k obci Brníkov, lehl si do trávy a usnul. V té době na poli probíhali žně a projíždějící traktorista si nevšiml muže schovaného za vysokými klasy. Byl ihned s těžkými zraněními převezen do nemocnice v Roudnici nad Labem. V jeho náprsní kapse lékaři našli sešit, do kterého si své hrůzné skutky a myšlenky zapisoval.
Velitelství lidové armády se vše snažilo ututlat. V novinách o dvojnásobné vraždě nevyšel jediný článek. Až o mnoho let později na veřejnost pronikly informace z výslechu. Vojín se při něm psychologům doznal, že nikdy neměl heterosexuální styk. V mládí jej byl nucen provozovat se svým otcem. Další homosexuální styk měl se svými spoluvězni a ostatními vojáky socialistické armády.
Soud Josefa Kullíka, rovněž v tichosti, odsoudil za trestný čin vraždy a zběhnutí k trestu smrti. Popraven byl únoru roku 1964 v Pankrácké věznici.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.