Boj s černými odběry vody v Praze: Za loňský rok se muselo řešit téměř 400 případů

Co se statistiky týče, jde o menší množství, než předloni, kdy pracovníci PVK museli řešit 501 případů černého odběru. Stále ale nejde o zanedbatelné číslo. Častějším problémem podle Mrázka byly případy nelegální produkce odpadních vod, kterých bylo zapotřebí řešit 214. „V drtivé většině případů se jednalo o nepřihlášenou kanalizační přípojku či přímé napojení do revizní šachty,“ uvádí mluvčí.

165 případů se pak týkalo černých odběrů, za nimiž v nejvíce případech stála neoprávněná manipulace s vodoměrem, dále pak neměřená odbočka před vodoměrem a neevidovaná vodovodní přípojka. „Jeden z největších případů loňského roku se odehrál v Libni, kdy jsme zjistili neměřenou odbočku před fakturačním vodoměrem. Zákazníkovi jsme zpětně nafakturovali sto tisíc korun za vodné a stočné,“ popsal vedoucí oddělení odečtů a technické podpory PVK Petr Benák.

Podvádět se nevyplácí

Jak PVK potenciální černé odběry vytipovává? Nejčastější kontrolou odběrných míst z vlastní databáze. Nejjistější je přitom fyzická kontrola odběrného místa, které nemusí být v databázi PVK – například vlastní studně s ohledem na napojení do veřejné kanalizace. Co se odpadních vod týče, probíhá kontrola pomocí kamerového průzkumu stokové sítě.

Jakýkoliv černý odběr je potom pro vlastníka nemovitosti nepříjemný v možné peněžité sankci. Tu buď stanovuje PVK v rámci způsobené škody, a pakliže nelze zjistit dobu trvání tohoto černého odběru, bývá stanovena doba doplatku služeb za tři až čtyři roky zpětně od data zjištění neoprávněného odběru nebo vypouštění. Za loňský rok, při řešení 379 případů, nafakturovaly PVK částku přesahující 2,3 milionu korun.