Ředitel Kloknerova ústavu Kolísko: Problémem není špatný monitoring mostů, ale nevůle se o ně starat

Problém s mostními stavbami není nedostatek informací o jejich stavu, ale liknavost politické reprezentace, uvedl Kolísko. To není problém jen České republiky, bylo to vidět i v případě srpnového pádu dálničního mostu v italském Janově, po kterém byli jako první obviňováni technici. Ti nicméně na problém dlouhodobě upozorňovali. „Vedení města si ale netrouflo zavřít nejfrekventovanější most, takže to dopadlo, jak to dopadlo,“ upozornil odborník na problém, který hrozí i Praze.

Celkově se nicméně podle Kolíska situace mírně zlepšuje. „Myslím, že se to teď zlepšuje a že si politická reprezentace uvědomuje, že poručit větru dešti nelze a je potřeba respektovat fyziku, chemii a mechaniku,“ uvedl. Dodal, že pro zlepšení zanedbané infrastruktury je nutné nastavit systém pravidelných investic do údržby. „Bylo by fajn, kdybychom si uvědomili, že starat se o věci je normální,“ zakončil.

Mosty jako na Vltavské dnes už nevznikají

Podle ředitele ústavu se v dnešní době pro betonové mostní stavby používají monolitické konstrukce, tedy stavby z jednoho kusu. K jejich budování se využívá tzv. letmá betonáž, kdy již hotová část mostu nese zařízení, které se po ztvrdnutí materiálu posune dál a vybetonuje se další kus, takže nevznikají spáry. I v těchto případech se nicméně využívají ocelové výztuže, které řeší nízkou pevnost betonu v tahu.

Oproti tomu most nad Vltavou je segmentové konstrukce, kdy je pospojován z více kusů betonu. Takové mosty podle Kolíska v 60., 70. a 80. letech vznikaly běžně. „Určitě jich nejsou stovky, ale jednotky, možná i desítky jich v různých částech Prahy jsou,“ uvedl pro ČTK. Jejich riziko spočívá v tom, že se v případě špatného utěsnění může mezi jednotlivé části mostu dostat voda, která způsobí korozi ocelových výztuží. „Takže se od segmentů v zásadě ustoupilo,“ řekl Kolísko. Dodal, že jeden z posledních segmentových mostů se postavil na dálnici D8, byl otevřen v roce 2016. Most na Vltavské je z roku 1980. Konstrukce z betonu s využitím ocelových výztuží jsou jinak podle odborníka naprosto běžné, za poslední dekády se navíc zlepšily technologie. „Dneska je situace u předpínání úplně jiná z hlediska instalace, injektování či kontroly, než byla před čtyřiceti lety. Pokrok v technice určitě je, proto tento typ konstrukcí nelze zavrhovat a běžně se dělají. Většina mostů, které vidíte, je nějakým způsobem takto postavena,“ vysvětlil.

Most přijde zbourat

Na zhoršení stavu mostu nad stanicí metra Vltavská v úterý v podvečer upozornila technickou správu společnost, která dělala jeho diagnostiku. TSK poté musela z bezpečnostních důvodů uzavřít část komunikace Bubenská navazující na magistrálu ve směru z centra na Výstaviště, která po mostě vede. Provoz je uzavřen i pod konstrukcí, takže nejedou tramvaje na Vltavské. Provizorní podepření mostu zabere nejméně týden, poté se provoz na mostě i pod ním obnoví. TSK ve středu uvedla, že plánuje most kvůli rozsahu poškození zbourat, protože je to ekonomicky výhodnější než oprava, která už do dokonalého stavu ani nemusí být možná.