14°C
V dubnu 1818 se sešla česká šlechta a založila Vlastenecké muzeum. Za jeho existenci vděčíme nejvíce hraběti Kašparu Mariovi Šternberkovi, který byl významným znalcem a sběratelem zkamenělin. Jejich kolekci věnoval také jako počinek vznikajícímu muzeu. Jeho původním sídlem byl Šternberský palác na Hradčanech.
Dnešní budova v horní části Václavského náměstí, kam se muzeum přestěhovalo 18. května 1891, vychází částečně z návrhu Františka Palackého z roku 1840. Později městská rada muzeu darovala cenný pozemek po zbořené Koňské bráně. Budovu navrhl architekt Josef Schulz.
Český chrám pokladů nyní prochází zásadní rekonstrukcí. Zatímco věže už svítí 23,5karátovým zlatem (jen lesk kopule hlavní věže přišel na 11,5 milionu), v sálech ještě duní technika. O výsledku se návštěvníci budou moci přesvědčit na velké výstavě 28. října 2018 u příležitosti oslav 100 let od vzniku Československa a 200 let od založení muzea. „První stálé expozice pak otevřeme už během příštího roku,“ upřesnil Blesku generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. K vidění tak budou opět i nejvzácnější kousky sbírek.
Nejvzácnější kousky
Vycházkový oblek TGM: Bílý vycházkový oblek složený ze saka, kalhot a čepice získalo Národní muzeum od rodiny akademického malíře Rudolfa Brachtla, který T. G. Masaryka portrétoval.
Kostra velryby: Kostra plejtváka myšoka je symbolem muzea. Pozůstatky samice uhynulé u Norska zaujaly v roce 1887 bratry Václava a Antonína Friče. Do současné budovy byla převezena roku 1892.
Jenský kodex: Vznikl na přelomu 15. a 16. století, patří k nejcennějším uloženým rukopisům ve sbírkách muzea. Dar od prvního prezidenta NDR Wilhelma Piecka zobrazuje i protikatolické motivy, například korunovaci nevěstky papežem.
Horoskop Albrechta z Valdštejna: Vojevůdce a šlechtic Albrecht z Valdštejna byl znám tím, že astrologům velmi věřil. V tomto horoskopu je den po dni rozepsána prognóza podle postavení hvězd od roku 1628 až do 1638. Neznámý autor však neodhadl Valdštejnovu smrt (1634).
Hlava Kelta: Opuková hlava z Mšeckých Žehrovic je jedním z nejdůležitějších a nejzajímavějších předmětů v archeologických sbírkách. Vznikla na konci třetího století před Kristem, nalezena byla roku 1943 v otvoru, kde vyplašili zloděje písku.
Mozkovna neandertálce: Výlitek mozkovny neandertálského člověka, který zemřel u Popradu. Jde o světový unikát, který vznikl tak, že do lebky, nejspíše ženy, natekla minerální voda, která zkameněla. Exponát starý asi 105 tisíc let je pojištěn zhruba na 30 milionů korun.
