Předčasné volby v Česku: Kdy hrozí a kdo je vyhlašuje?

Autor: ixs - 
17. 1. 2018
18:20

Předčasné volby jsou krajním a velmi málo pravděpodobným řešením politické krize v zemi. V Česku jsme je však zažili už dvakrát. V jakém případě hrozí, co jim předchází a kdo je vyhlašuje?

Vyslovení nedůvěry vládě a demise

Předčasné volby hrozí, pokud Poslanecká sněmovna vysloví nedůvěru vládě. Podle Ústavy České republiky projedná návrh na vyslovení nedůvěry vládě Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.

Pro vládu bez důvěry neplatí žádná zvláštní pravidla. Podle Ústavy je však vláda odpovědná Sněmovně, tudíž jí v takovém případě chybí základní předpoklad pro její existenci. Taková vláda by neměla přijímat žádná zásadní opatření a neměla by vládnout déle, než je nezbytně nutné.

Ústava rovněž říká, že pokud Sněmovna vládě zamítla žádost o vyslovení důvěry či jí vyslovila nedůvěru, podá vláda prostřednictvím premiéra demisi do rukou prezidenta, a to vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny. Předseda vlády má na získání důvěry celkem tři pokusy. Dvakrát mu pověření uděluje prezident republiky, třetí pokus připadá předsedovi Sněmovny.

Kdy dojde k předčasným volbám

Aby mohlo dojít k předčasným volbám, je klíčové rozpuštění Poslanecké sněmovny. Rozpustit Sněmovnu může většina hlasů, v tomto případě 3/5 poslanců. V případě, že se poslanci shodnou, musí Sněmovnu formálně rozpustit prezident. Volby se pak musí konat do 60 dnů od jejího rozpuštění. Termín předčasných voleb vyhlašuje prezident.

Předčasné volby jsme zažili dvakrát

Samostatná Česká republika pamatuje dva případy předčasných voleb. Poprvé to bylo v červnu roku 1998. Tehdy vládě Václava Klause zlomily vaz finanční skandály ODS a kabinet podal demisi 30. listopadu 1997. V lednu 1998 byla jmenována úřednická vláda Josefa Tošovského, která Česko dovedla k předčasným volbám. Vyhrála je ČSSD pod vedením tehdejšího předsedy Miloše Zemana se ziskem 32,31 %. Druhá ODS získala 27,74 % a třetí KSČM získala 11,03 %. Z voleb vzešla jednobarevná menšinová vláda ČSSD, která vládla díky opoziční smlouvě dojednané s ODS.

Druhé předčasné volby byly v říjnu 2013. Vládní koalice ODS, TOP 09 a Věci veřejné vládla necelé dva roky. Věci veřejné se po necelých dvou letech rozdělily a nově vzniklá strana LIDEM přijala místo ve vládě. Kabinet Petra Nečase se opíral o čtyři nezařazené poslance. K pádu vlády vedla tzv. kauza Nagyová a Nečas podal 17. června 2013 demisi. K předčasným volbám dovedla ČR úřednická vláda Jiřího Rusnoka bez důvěry. V těchto volbách zažila ODS tvrdý pád na dno (7,72 %). Těsným vítězem se stala ČSSD, která získala 20,45 % hlasů před hnutím ANO (18,65 %) a KSČM (14,91 %). Dvě nejsilnější strany vytvořily koalici s KDU-ČSL.

Doporučujeme
Další videa