14°C
Prahu navštívili „vítači“ uprchlíků. V Německu je mixují se starousedlíky
Řada odborníků na migraci a architekturu měla „rande“ v Praze. A spolu s nimi lidé, kteří uprchlíkům různými způsoby pomáhají. Během debaty na konferenci reSITE 2016: Města a migrace řešili, jak velká města mohou zvládnout migrační nápor. A zazněly kroky, které učinili v Mnichově a ve Vídni. I přes upozorňování, že Praha je v odlišné situaci, mohou posloužit jako inspirace do budoucna.
Přístup metropolí k uprchlíkům řešili odborníci v rámci debaty „Migrující lidé: Flexibilní a odolná města“. Zazněly tu zkušenosti z Mnichova, Berlína, Vídně, ale i New Yorku.
„Ani když si domů pozvete nejlepšího kamaráda na večeři, tak nečekáte, že se tam usadí natrvalo. Situace s uprchlíky je sama o sobě komplikovaná, když přijedou. Pro správu města je to ale především technický problém, není o tom možná hezké takto mluvit, ale je to tak,“ upozorňoval Martin Klamt z Odboru územního plánování a stavebního řádu v Mnichově.
„Davy lidí se najednou vyjeví ve městě a musíte s nimi něco udělat. Tak to děláme a je dobře, že to děláme. Ale to, co děláme, nestačí k tomu, aby se u nás ti lidé okamžitě cítili jako doma,“ zmínil dále Klamt. V kosmopolitním městě, kam polovina obyvatel odněkud přišla, jak sám dodal.
Zkušenosti z Mnichova: Nechceme, aby bydleli ve stanech
V Mnichově kvůli uprchlíkům narychlo vznikají nová sociální bydlení a další projekty. „Je nám jasné, že musíme, a my to tak také děláme, rychle stavět nová bydlení. Nechceme, aby u nás někdo musel bydlet ve stanech,“ podotkl Klamt.
„Mnichov už není ani tranzitním městem, už je to město cílové,“ zdůvodňoval expert potřebu nových bytů a za problém označil nedostatek pozemků. Klamt zmínil například výstavbu na veřejných parkovištích nebo jeden z projektů v budově určené původně k demolici. V přízemí vznikla kavárna, v dalších patrech ubytovna pro uprchlíky.
„Zatím se nám celkem daří to řešit, ale můžeme se k tomu postavit ještě lépe? V každém případě bychom neměli ustupovat od pozitivní, vítací kultury, kterou máme,“ apeloval Klamt. Podle něj se díky uprchlíkům objevují nové příležitosti, které bychom jinak neměli. Běžence vnímá jako určitý zdroj nejen v oblasti ekonomiky. „Musíme se ale zároveň naučit uvažovat jako jeden celek, že jsme to my, ne my a oni,“ dodal.
Němečtí „vítači“ uprchlíků: Místní a příchozí se musí dát dohromady
„Uprchlíky jsou v této vlně především mladí muži, ale za dva tři roky budou přijíždět především rodiny. Nemůžeme uvažovat o bytových jednotách, které budou vyhovovat svým charakterem mladým mužům, ale třeba v budoucnosti také rodinám,“ pokračoval odborník během pražské debaty.
Do Prahy dorazili i Jonas Kakoschke a Mareike Geiling z organizace Fluchtlinge Willkommen, která má řadu poboček v různých zemích světa (občas pod anglickým názvem Refugees Welcome, v překladu Uprchlíci, vítejte).
„Je potřeba ty lidi přivést dohromady, místní i lidi odjinud,“ upozorňoval Kakoschke a Mareike Geiling dodávala, že k uprchlíkům bychom se zároveň měli chovat tak, že je zapojíme i do rozhodování o nich samotných. Aby to nebylo o nich bez nich.
„Migrační vlna je někdy podávána jako něco, co nemá precedent, ale lidé k nám přicházeli průběžně neustále,“ uvedla Geiling. I tak mohou vzniknout problémy mezi nově příchozími a původním obyvatelstvem. „Mnichov ale bude mít celkem problém distribuovat rovnoměrně komunity migrantů, aby si na ně starousedlíci zvykli. Což bude trvat dlouho. Ale myslím, že ten začátek nebyl špatný, mohlo to dopadnout mnohem hůře,“ reagoval Klamt.
Na diskuzi vystoupila i newyorská architektka Mimi Hoang, která je původem z Vietnamu. Upozornila, že i ona měla v minulosti status uprchlíka. Ta se na problém podívala z jiného pohledu – i ona žila dříve ve vietnamské komunitě, rodiče ji nabádali, aby přejala americké výhody, ale aby se nestala Američankou.
„Je třeba najít výhody, přínosy ubytování migrantů nebo uprchlíků v rámci jejich komunity, aby tam byla podpůrná struktura – jejich jazyk, jejich stravování. Pak je ale také velká výhoda v tom, že je berete i jako jednotlivce, individuality,“ upozornila. Celou skupinu nejde dle ní rázem asimilovat, aby se ze všech uprchlíků stali Němci a Rakušané.
I uprchlíci dle ní musí zůstat těmi, kdo jsou. „Je třeba nalézt určitou rovnováhu, posilovat krásu nové komunity, aniž by to bylo ghetto,“ poznamenala architektka, která se zabývá projekty mikrobydlení.
Rakouský projekt: Integrace migrantů od prvního dne příchodu
Rakouská doktorka Ursula Struppe vede na vídeňském magistrátu oddělení pro integraci a diverzitu. „Žadatelů o azyl máme momentálně kolem 22 tisíc, musíme je ubytovat, nakrmit atd.,“ upozornila. I podle ní je však důležitý přístup, že to není oni versus my, Vídeňané versus migranti.
„Jsou to občané, kteří jsou běžnými lidmi, a vídeňské uvažování, pohled Vídeňanů se musel změnit. Jde o to pomoci Vídeňanům, politikům a ostatním k jinému pohledu. Všichni jsme Vídeňané,“ uvedla Struppe.
Odbornice popisovala mimo jiné program StartWien. „Mluvíme o integraci ode dne 1, od prvního dne, což je nový přístup. Znamená to, že okamžitě hned po příjezdu v 25 různých jazycích je možné řešit konkrétní potřeby. Nalezení správného jazykového kurzu, zajištění školky pro děti,“ zmínila Struppe.
Dospělí uprchlíci získávají informace také o tom, jak mohou v Rakousku získat práci. Vedle toho se však shromažďují data, co uprchlíci mohou dělat, jaké mají pracovní zkušenosti. Důležitá je i snaha podpořit pocit sounáležitosti k městu a vyznávání stejných standardů. I proto se vedou rozhovory s uprchlíky, ale také s občany města, do kterých se zapojilo na 350 nejrůznějších organizací.
Kolínská: Praha ghetta nemá. Na migranty se připravujeme
Během konference reSITE 2016 vystoupila i česká zástupkyně, náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská (Strana zelených). A na příkladu uvedla rozdílnost pozic Vídně a Mnichova oproti Praze. Zatímco ve vídeňském metru je multikulturní společnost, v Česku je to jiné. „V Praze v metru je to trochu nuda, samí bílí krásní Češi a Češky. Možná víte, že každý správný Pražák je z Moravy,“ mírně si rýpla.
Kolínská poznamenala, že v Praze žije 200 tisíc obyvatel na sídlištích. „Žádné z těch sídlišť se nestalo ghettem, vyloučenou lokalitou,“ upozornila. Připustila však, že i na pražských sídlištích se nachází řada divných a ošklivých míst, třeba stanice metra, které by však chtělo vedení města revitalizovat.
„Migranti v Praze jsou zatím spíše v menšině, ale nebýt jich, tak Praha co do počtu obyvatel chřadne. Odhadujeme, že do roku 2050 se do Prahy přistěhuje 20 procent nových lidí a Praha bude mít 1,5 milionu obyvatel,“ uvedla Kolínská.
Dojde tak i na situace, kdy do města dorazí i lidé, kteří nemají zkušenosti s českou kulturou, upozornila náměstkyně primátorky. „Mám jistotu, že to zvládneme, zvládneme to, protože se na to připravujeme,“ tvrdí.
O přípravě na uprchlíky mluvil i Petr Hlaváček, architekt z ČVUT. „Můžeme připravit pěkná sídliště, pěkná bydlení pro imigranty, kteří třeba jednou přijdou, ale pokud bychom k tomu přistoupili takto, tak to bude tragédie, vznikala by ghetta,“ navázal na mnichovskou myšlenku o začleňování uprchlíků mezi starousedlíky. „Já doufám, že se poučíme z případu Mnichova, přijedeme se tam příští rok podívat,“ dodal Hlaváček.
