Stát „trestá“ pracující handicapované. Míst pro ně ale notně přibylo

Denisa má Downův syndrom, ale i tak je v přímém kontaktu s dětmi i učitelkami. Soukromá školička Kolejáček jí dala šanci a zaměstnala ji. Teď se školka umístila v soutěži Stejná šance na prvním místě za podporu lidí s postižením. 

„Její prací je příprava svačin, obědů a úklid. V práci je přímo v kontaktu s dětmi i učitelkami a patří do týmu. Organizace Rytmus, která je jednou z agentur podporovaného zaměstnávání, Denise poskytla pomoc a ta už je samostatná. Asistence slouží k tomu, aby se člověk naučil svou práci. Denisa má dokonce smlouvu na dobu neurčitou,“ sdělila pro Blesk.cz vedoucí podporovaného zaměstnávání Jana Březinová.

Rodina Denisy si našla zaměstnavatele, který ji přijal a mohla se tak dostat ve své kariéře dál. Ne vždy tomu tak je, proto se s hledáním práce snaží organizace pomáhat. Podle Březinové jich je v ČR okolo dvaapadesáti.

„Máme víc lidí, kteří pracují už třeba 15 let. Služba je tu od roku 1994. Pomoc s hledáním práce funguje přes instituce nebo si nás najde rodina na webu. Někdo je v chráněném bydlení nebo si nás najdou rodiče. V loňském roce využilo služeb podobných agentur na 1500 lidí,“ řekla Březinová.

Místo mezi zdravými, ne v chráněné dílně

Agentura Rytmus oslovuje zavedené firmy, nejde o chráněné dílny. „Spolupracujeme takto například s firmou Avast, kde je na poloviční úvazek pán. Pracuje v administrativně, přičemž pozici založili na jeho žádost. Má zatím asistenci, ale získal smlouvu na dobu neurčitou,“ upřesnila Březinová. Podle ní existují pro firmy možnosti dotací pro místa s handicapovanými, takzvané chráněné dílny.

Někteří zaměstnavatelé ale fungují i čistě bez dotací, pouze se slevou na osoby zdravotně postižené. „Naše služba je na začátku dražší, ale dotace jsou časově omezené a stává se, že zaměstnavatel po skončení dotací zruší pozici, protože na to nemá peníze. Naším cílem je, aby měli handicapovaní možnost pracovat i bez dotací zaměstnavatelům,“ podotkla Březinová.

Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása ale vnímá příspěvky pro firmy na rekvalifikaci jako zásadní pro motivaci. „Lidé s invalidním důchodem nejsou často motivováni k tomu hledat zaměstnání, protože kontrolní orgány zkoumají, zda by jim neměly důchod odebrat, když jsou zaměstnaní. Nemají jako zaměstnanci nárok na příspěvky na plošinu nebo na zvedací zařízení do vany,“ podotkl Krása pro Blesk.cz.

Podle Krásy jsou to tresty, které nemají v zahraničí obdoby. „Když jsou handicapovaní úspěšní, tak jsou v zahraničí podporováni, aby si udrželi zaměstnání a aby si udrželi úroveň života,“ řekl s tím, že lidé na úřadech práce mají nedostatečné vzdělání. Problém je tedy podle Krásy nejen se zdravotním stavem.

Kdo má práci, přijde o příspěvek

Za posledních šest let nabídka míst pro handicapované narostla sedminásobně, Krása ale upozornil na problém s jejich zaplňováním. Letos v září jich bylo podle údajů Úřadu práce ČR okolo 12 600 - zatímco na počátku roku 2010 jich bylo jen okolo 1900.

„V souvislosti se zlepšující se situací na trhu práce roste šance pracovního uplatnění uchazečů o zaměstnání, včetně osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé si v souvislosti s ubývající volnou pracovní silou více uvědomují, že výhoda zaměstnávání osob se zdravotním postižením nemusí nutně znamenat pouze čerpání dotací nebo jiných benefitů, ale že osoba se zdravotním postižením může odvádět stejně kvalitní práci jako zdravý zaměstnanec,“ uvedl pro Blesk.cz náměstek ministryně pro řízení sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek Jiří Vaňásek. 

Nalákat do práce více handicapovaných se snaží i akce jako Stejná šance nebo Srdcerváči. „Cílem je co nejvíce rozšířit, že je normální zaměstnávat postižené v normálních firmách a ocenit ty, co to dělají. V rámci Stejné šance mohou dát nominace zaměstnanci, ale také lidé z venku, kteří si všimnou, že je daný zaměstnanec šikovný. Snažíme se oceňovat chráněné dílny,“ upřesnila Březinová. Akce Stejná šance se uskutečnila ve čtyřech krajích, a to v Praze, Středočeském kraji, Ústeckém a Karlovarském kraji.

Příspěvek až 48 tisíc ročně a další bonusy

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že roční výše příspěvku může činit maximálně 48 tisíc korun na jedno chráněné pracovní místo. Pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru osobu se zdravotním postižením, která je zároveň uchazečem vedeným v evidenci Úřadu práce ČR, může mu být poskytnut také příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa.

Při zaměstnání více než 50 procent osob se zdravotním postižením má nárok na poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. „Příspěvek náleží zaměstnavateli ve výši 75 procent skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance se zdravotním postižením, maximálně však 8800 korun měsíčně, jedná-li se o osobu invalidní v I., II. nebo III. stupni,“ dodal Vaňásek.