Nechte si zvýšit plat: Nábory lidí jsou pro firmy drahé, radši vám přidají

Oživení ekonomiky je podle výkonného ředitele Unie svazu zaměstnavatelů Víta Jáska také důvodem pro zvyšování platů zaměstnanců. Především těch kvalitních je nedostatek a jejich odchody můžou být pro zaměstnavatele velkou ztrátou.

„Už více jak půl roku trvá stav, kdy chybí na trhu práce lidi, takže zaměstnavatele to nutí se současnými zaměstnanci pracovat, zvyšovat platy a snažit se je udržet. Ekonomika roste a kvalitních lidí není dostatek,“ řekl pro Blesk.cz Jásek.

Podle průzkumu společnosti Hays, která pracuje v oblasti lidských zdrojů, chce letos až třetina lidí změnit práci a okolo čtyřiceti procent změnu zaměstnavatele nevylučuje. Často kvůli nespokojenosti s platovými podmínkami. Prioritou je také kariérní růst, benefity a časová flexibilita. Na to všechno by rádo dosáhlo šedesát až sedmdesát procent lidí stejně, jako například na možnost práce z domova nebo na tzv. sick days. Podle informací Hays na požadavky firmy slyší a zvýšení platů neplánuje jen jejich zlomek.

Spory o minimální mzdu: Pokladní by měla brát nejméně 18 tisíc, míní odbory

Náklady 200 tisíc na nové zaměstnance

Jásek upozornil, že investovat do stávajícího zaměstnance se vyplatí víc než zaučování nových. „Náklady na zaučení člověka se pohybují minimálně ve výši 200 tisíc korun. Než člověk pochopí kontext fungování firmy, trvá to půl roku. Firma vynaloží peníze za personální agenturu, ale věnovat se novému člověku musí i kolegové a nevěnují se své práci. Zásah je obrovský,“ vysvětlil Jásek s tím, že pochopitelně dostává zaměstnanec plat od samého začátku, i když výsledky nemusí být valné.

„I když bude sebevětší génius, tak v okamžiku, kdy nastoupí do nové firmy, než se zaučí, pochopí směřování firmy, efektivita není taková. Nemyslím to negativně, ale je to zkrátka běžná praxe,“ dodal. I to je podle zjištění společnosti Hays důvodem, proč se oslovené firmy nezdráhají zvyšovat platy. Okolo třiceti procent dokonce zvýší příjmy plošně do pěti procent, anebo jednotlivým pracovníkům.

Rozhodovat se nohama

Odborové svazy vidí v rozhodování „nohama“ své klady, ale také zápory. „Důvodem je zpravidla nespokojenost se mzdovými a pracovními podmínkami. Druhá strana rozhodnutí je pozitivní, protože si zaměstnanec vážně uvědomuje, že je nedostatečně ohodnocen,“ řekl pro Blesk.cz Obrových svazů Josef Středula.

Přesto, že se odbory snaží předejít odchodům zaměstnancům sjednáváním lepších podmínek, zaměstnavatelé se se situací zatím vyrovnávají nedostatečně. V mnohých firmách jsou příjmy i o padesát tisíc korun nižší, než tam, kde existují například kolektivní smlouvy.

Místa ve výrobě rostou, nízká je i nezaměstnanost

O něco lepší je stav pracovních pozic ve výrobě, alespoň z hlediska volných míst. Plat se pak odvíjí od kvalifikačních požadavků na konkrétní pozice. Dělnické mzdy se v průměru pohybují kolem 23 tisíc korun, uvedla personální ředitelka společnosti ZKL Lada Serreli. Ta nejvíce poptává technické profese, jako jsou kvalifikovaní brusiči, soustružníci či technologové.

Úřad práce hlásí ke konci měsíce září nárůst uchazečů o zaměstnání na 388 474 lidí, což je nejméně od roku 2008. Zároveň je nejvíce volných míst za posledních osm let, a to téměř 140 tisíc. Průměrná mzda v České republice stoupla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 1 019 korun, na 27 297 korun.