Počasí v těchto dnech bude typicky podzimní – čekají nás mlhy, drobné mrholení, a tím pádem zhoršená viditelnost a kluzké vozovky. Začíná se také dříve stmívat a někteří řidiči se jen těžko přizpůsobují novým podmínkám. Na co se připravit, aby vaše jízda byla bezpečná?
Ve středu bude v noci pršet, místy drobně mrholit, stejné počasí bude i přes den, tedy zatažená obloha s deštěm. Přes den by se sice mělo vyjasňovat, ale na Moravě se připravte na mlhy. Nejvyšší denní teploty se budou pohybovat okolo 9 až 13 °C.
Ve čtvrtek budou teploty o stupeň níž, tedy kolem 8 až 12 °C. Bude opět oblačno až zataženo, místně bude pršet, na východě se připravte na trvalejší déšť.
Ani v pátek nebude počasí jiné, opět bude oblačno, na východě čekejte déšť, jinde přeháňky, na horách bude padat sníh s deštěm. Ráno se připravte na mlhy a nejvyšší denní teploty klesnou na 7 až 11 °C.
Podzim se na silnici projevuje hlavně zhoršenou viditelností. Jak uvedl Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti, měli byste mít na paměti jednoduché heslo: je třeba vidět a být viděn.
V prvé řadě byste měli zkontrolovat osvětlení vozidla, zda vše funguje tak, jak má. Mlha vás může někdy překvapit i uvnitř auta, takže s nástupem podzimu si důkladně očistěte a odmastěte zevnitř okna.
Pokud ráno máte rosu na oknech a zevnitř se vám okna také orosila, důkladně je očistěte a nasměrujte na okna topení, případně naplno zapněte klimatizaci či ventilátor. Pomůže i lehké pootevření okénka u řidiče nebo spolujezdce.
Odborníci upozorňují, že pravděpodobnost, že nehoda za mlhy bude fatální, je téměř 3x vyšší než při průměrné nehodě.
Jízda za mlhy je bezpochyby nebezpečná. Výrazně totiž klesá viditelnost a navíc mlha zkresluje vnímání rychlosti, která se zdá jako výrazně nižší, než tomu ve skutečnosti je. „Nezřídka se stává, že v prvním okamžiku považují řidiči stojící vozidla za jedoucí. Vzdálenost od okolních předmětů vyhodnocují jako větší, než odpovídá realitě,“ varuje Budský a pokračuje: „Navíc na vozovce mlha kondenzuje a brzdná dráha se proto prodlužuje.“
Mlha se kondenzuje i na vnější straně oken. Zkontrolujte stěrače, zda nezanechávají nesetřené plochy. Pokud tomu tak je, neváhejte investovat do výměny. A také nezapomeňte doplnit do ostřikovačů skel nemrznoucí směs. V mlhavém počasí vám světla pro denní svícení stačit nebudou, hlavně v lokálních mlhách. „Při vjetí do oparu je třeba rozsvítit potkávací světla a při husté mlze neváhat rozsvítit mlhová světla,“ radí Budský.
Zároveň byste měli přiměřeně zpomalit a počítat s tím, že chodci či cyklisté budou méně viditelní. Překvapivá překážka v jízdní dráze vás může zaskočit i na dálnici. Ostatně mlha je jednou z příčin těžkých hromadných havárií.
Proto raději s mlhami počítejte a vydávejte se na cestu s dostatečnou časovou rezervou.
Brzdná dráha se ve srovnání s jízdou po suchém asfaltu citelně prodlužuje. „Například z rychlosti 50 km/h zastavíme na suchém asfaltu na 28 metrech, na mokrém budeme potřebovat o nemalých 5 metrů více. Jestliže na suchu před překážkou zastavíme, na mokru pojedeme v okamžiku kolize rychlostí přes 20 km/h,“ upozorňuje Budský. To je dost na vážné pochroumání chodce či cyklisty. Jízda na mokru se negativně podepisuje na statistikách dopravních nehod. Švýcarští dopravní odborníci došli k závěru, že za deště se zvyšuje riziko vzniku nehody 2,5x, na dálnici dokonce 5x. V nočních hodinách uvedené nebezpečí vzroste ještě dvakrát.
Proto byste měli věnovat zvýšenou pozornost výměně pneumatik a nenechávat to na poslední chvíli.
V loňském roce zemřelo 31 % všech obětí dopravních nehod právě v noci. V roce 2015 byla pravděpodobnost, že noční nehoda na silnici bez veřejného osvětlení skončí fatálně, více než 2x vyšší než u průměrné nehody. Navíc podzimní a zimní měsíce mají vysoký podíl mrtvých při nočních nehodách. Během loňského října to bylo 40 %, v listopadu 47 % a v prosinci dokonce 56 % obětí nehod.
Řidiči by měli jet jen takovou rychlostí, aby stihli zastavit na vzdálenost, na kterou mají rozhled. Toto samozřejmé pravidlo opravdu zachraňuje životy.
Na svou viditelnost by měli pamatovat i chodci. Jsou to právě oni, kdo za tmy umírali ve více než polovině případů (55 %). Ovšem i více než pětina cyklistů (22 %) zemřela za tmy.
A za tmy se umírá i na dálnicích. Dokonce nadprůměrně často. V roce 2015 to bylo ve 47 % fatálních dopravních nehod. Takže i na dálnicích je třeba jet za tmy přiměřenou rychlostí.
Chodci by se měli poohlédnout po vhodných reflexních doplňcích. Připomeňme si, že od konce letošního února zákon o silničním provozu stanovuje: „Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.“
Tedy nejen za tmy, ale kdykoliv za snížené viditelnosti. Chodci proto musí pamatovat na své zviditelnění za využití reflexních prvků také za soumraku či svítání, dokonce i za dne v případě mlhy či hustého deště. A rozhodně – ač to zákon přímo nepožaduje – používejme reflexy i na potemnělých ulicích ve městech či obcích. Reflexní páska totiž může být onou pomyslnou úzkou hranicí mezi životem a smrtí.
14°C
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.