Marii (73) ze Slaného nebuší v hrudi srdce, nenahmatá si tep. Lékaři jí před pěti lety voperovali umělé čerpadlo, když jí selhala srdeční komora. Sice jí tím zachránili život, ale cukrovka, se kterou se žena léčí, jí poškodila ledviny, zrak i motoriku. Marie se sama o sebe nepostará. Podle organizace Right at Home bude takových případů v Česku přibývat, blíží se totiž epidemie cukrovky.
Marie si sama nevymění ani baterie, které umělé srdce pohání – dobíjet se musí každých dvanáct hodin. Neošetří si ani ránu na hrudi, ze které kabel k bateriím vychází. Nevpíchne si sama inzulín. Docházet k ní kvůli tomu musejí speciálně vyškolené sestry.
„Chodíme k ní domů na doporučení lékaře, a to dvakrát denně. Kontrolujeme baterie k přístroji a proplachujeme cévky. Převazujeme ránu, podáváme léky a dohlížíme na správnou životosprávu. Když je potřeba, odebíráme vzorky krve na vyšetření,“ popisuje svou každodenní práci sestřička. Pacientka by podle ní doma bez terénních sester nepřežila. Musela by do specializovaného ústavu.
Během posledních patnácti let se zvýšil počet lidí nad pětašedesát let o třetinu, takže v zemi žijí skoro dva miliony seniorů. Tento trend bude i nadále pokračovat v roce 2050 budou tvořit senioři v Česku skoro třetinu populace. Přibývat tedy bude i stařeckých nemoci, lékaře budou zaměstnávat pacienti s osteoporózou, demencí, Alzheimerou chorobou, bércovými vředy nebo právě diabetem II. typu („stařeckou cukrovkou“).
„Demografické prognózy ukazují, že za třicet let bude v Česku více než milion a půl diabetiků. S cukrovkou se tedy bude léčit 16 procent populace,“ varuje Tomáš Řačák z Right at Home. Část z cukrovkářů navíc bude trpět stejně
jako paní Marie závažnými komplikacemi diabetu.
„Kolem deseti procent pacientů se obyčejně potýká s vážným poškozením ledvin. Zhruba stejné procento diabetiků mívá poškozené oční sítnice. Pět procent cukrovkářů postihuje takzvaná diabetická noha, která často vyústí až v amputaci dolní končetiny. S cukrovkou se samozřejmě pojí i vyšší riziko mrtvice a infarktu,“ doplňuje hrozivou statistiku Řačák.
Diabetes proto začíná představovat zdravotní a ekonomickou hrozbu budoucnosti. Léčení jednoho cukrovkáře už dnes vychází na miliardy. „Průměrné náklady na léčbu jednoho diabetika se pohybují kolem 38 800 korun ročně. Při současném počtu 862 tisíc diabetiků tedy už dnes pojišťovny vydají za diabetiky kolem 26,5 miliardy ročně,“ upozorňuje Řačák. Více než polovinu těchto peněz (kolem 60 procent) přitom spolykají hospitalizace, tedy péče o pacienty, které do nemocnice dohnala některá z komplikací diabetu.
Cukrovka je jednou z nejnebezpečnějších civilizačních nemocí. Počet nemocných stále stoupá. U třetiny lidí navíc provázejí diabetes vážnější zdravotní komplikace. Třeba diabetickou nefropatií (poškozením ledvin) trpí asi 10 procent pacientů. Třetině z nich nakonec selhají ledviny. Poškození oční sítnice postihuje asi 12 procentům diabetiků, z toho tři procenta z nich nakonec oslepnou. Diabetická noha, tedy vážné postižení dolní končetiny, se týká asi šesti procent diabetiků. Kolem osmi tisíc lidí nakonec o svou končetinu přijde.
Počet diabetiků od roku 2001 do roku 2015 se zvětšil o celou třetinu - na 862 tisíc. Pokud bude nemocných přibývat stejným tempem jako doposud, v roce 2050 se bude léčit s cukrovkou více než milon a půl Čechů. Nejhorší situace bude na Moravě.
14°C
Lepší sladký kapitalistický život, než hořký pod KOMUNSTICKOU
Trapnou Odpornou Partou hňupů. 
