Šokující zpověď české muslimky: Islám v Česku? Domácí násilí a mnohoženství!

Pavlína se narodila Češce a syrskému křesťanovi. V dětství se odstěhovali do Sýrie. Po roce 1989 se s maminkou vrátily do Česka a začaly navštěvovat mešitu. V roce 2004 se Pavlíně narodila dcera. Byla sama, otec s nimi nežil. V těžké životní situaci se náboženství zdálo jako ta pravá cesta. „V mešitě byly spokojené holky s několika dětmi. A přišly otázky, proč nejsem muslimkou, tak jsem se začala zajímat,“ popsala deníku Aha!

V prvé řadě si začala zjišťovat povinnosti ženy v islámu. Ale většina otázek prý byla zahrána do autu. Přesto se nechala přesvědčit a v roce 2006 slavnostně konvertovala. „Po půl roce mi řekli, že bych měla chodit zahalená. Tak jsem chodila. Takhle jsem si toho na sebe nakládala víc a víc,“ vypráví svůj příběh Pavlína.

V roce 2007 se provdala. Přes kamarádku v Pákistánu si našla muslima z Indie. Měsíc od prvního setkání se vzali. „V islámu nejde o lásku, ale je to jako smlouva. Já si tam napsala, kde bych chtěla žít a tak,“ uvedla s tím, že se sestěhovali do Prahy.

Okamžitě začalo domácí násilí. Nebydleli sami. „Směla jsem být jen v jednom pokoji a věčně zahalená, abych nebyla s cizím mužem. Jela jsem po týdnu do Brna, že se chci rozvést. Řekli mi, že jsem rozmazlená Evropanka a že to nejde.“ S nepořízenou se tedy vrátila do Prahy. Nevydržela tam ale dlouho. Při hádkách po ní začaly létat pánve i žehličky. Týrání vydržela dalších šest týdnů. Pak s kamarádkou nadobro utekla do Brna.

Okamura zase perlí! Ukončete Alrawimu pobyt v Česku! A ten se mu jen směje...

Rozvod

Rozvod pro muslimku ale není snadný. „Pro muže je jednoduchý, musí říct třikrát zapuzuji tě v různých časech kromě menstruace, kdy žena může být prý nepříčetná. Žena ale musí vrátit muži vše, co jí dal,“ vysvětluje poměry v muslimské rodině Pavlína. Na stolku mu tak nechala prstýnek a tím pro ni manželství skončilo.

Co se potom strhlo, ale nečekala. Ty „spokojené“ holky z mešity za ní začaly chodit a vyzvídaly, jak se jí to podařilo. „Já nejdřív myslela, že jsem si prostě vzala násilníka. Ale pak jsem zjistila, že se to děje většině žen,“ řekla. Domácí násilí je prý v islámu jiné. Když muž zmlátí ženu, je vše v pořádku. Když se mu ale žena postaví, nebo manžela udá, je to považováno za zradu manžela a tím i boha. „Vyzrazovat intimitu z rodiny je větší hřích než se nechat bít.“

Podle Pavlíny muslimská obec násilí kryje. Sama byla svědkem několika případů. Například Tunisance žijící v Brně sebral manžel antidepresiva, která měla předepsaná. K lékaři jí zakázal chodit a byl agresivní. Jako další případ uvedla Čečence, kteří se v brněnské mešitě ptali, kde a kdy mají podle koránu zbít své ženy.

Český web radí: Manuál pro děti, jak se stát muslimem

Při náboru nových muslimek se celá pravda tají. „Alrawi (předseda brněnské muslimské obce – pozn. red.) je rozlišoval podle toho, kolik se jim může říct, aby se rovnou nevyděsily. Nesmí se dozvědět o povinném šátku, o kamenování za cizoložství. To prý pochopí až věřící člověk,“ odhaluje praktiky brněnských muslimů.

Mezi další praktiky patří mnohoženství. První muslimku si muž vezme v mešitě, pak ale proběhne i světský sňatek. Ve svatební smlouvě žena nesmí chtít monogamii. „Ostatní ženy si pak bere muslim už jen v mešitě. Žena u toho ani nemusí být, stačí zástupce,“ dodala ke svým zkušenostem s islámem v Česku Pavlína.