U některých z nich možná ani sami netušíme, že za jejich vznikem stáli naši krajané. Připomeňme si z dlouhé řady českých vynálezů aspoň ty nejzásadnější.
Bleskosvod
Toto všudypřítomné zařízení jako první zkonstruoval v roce 1754 český vynálezce Václav Divíšek, známější jako Prokop Diviš a nazval jej 'meterologický stroj'.
Základem stroje byl vodorovný železný kříž umístěný na patnáctimetrovém (a později 41,5 m vysokém) stožáru. Ramena kříže byla na konci kolmo doplněna kratšími vodorovnými tyčemi, na kterých bylo umístěno 12 kovových krabic, v nichž bylo do silné vrstvy železných pilin vloženo celkem asi 400 k obloze čnících ostrých kovových hrotů. Celá konstrukce byla vodivě spojena se zemí třemi řetězy.
'Meterologický stroj' byl původně instalován na Divišově zahradě v Příměticích u Znojma, ale po šesti letech byl stržen rozezlenými obyvateli Přímětic, kteří bleskosvodu přičítali vinu za převládající sucho.
Kinesiskop
Tento přístroj je jen jedním z mnoha vynálezů jedné z nejvýznamnějších osobností v historii české vědy, Jana Evangelisty Purkyně.
V roce 1861 nechal Purkyně podle svých nákresů vyrobit kotouč zobrazující animovanou sekvenci práce lidského srdce. Je to první známý případ užití animace pro výuku vědeckého oboru.
Vědec, pedagog a vlastenec Purkyně přispěl značnou měrou například ke studiu buněčné struktury, funkcí mozku, funkce oka, duševního vývoje člověka, ale stihl se věnovat i překladům básní a vlastenecké činnosti.
Lodní šroub
Myšlenkou na využití Archimedova šroubu k pohonu plavidel se ve svých úvahách zabýval již v 16. století Leonardo da Vinci.
Ovšem teprve český konstruktér Josef Ludvík František Ressel v roce 1826 jako první navrhl a vyzkoušel optimální tvar lodního šroubu a jeho umístění vodorovně pod záď lodi před kormidlo. Tento vynález tak postupně vytlačil rozšířený kolesový mechanismus pohonu lodí.
Josef Ressel
Oblouková lampa a světelná fontána
Vynálezci, techniku a průmyslníkovi Františku Křižíkovi se podařilo podstatně zdokonalit obloukovou lampu, používanou pro veřejné osvětlení. V roce 1880 zavedl elektrické osvětlení v papírně Piett v Plzni a o rok později svou konstrukci obloukovky úspěšně představil v Paříži, kde za ni získal zlatou medaili. Poté pokračoval v propagaci elektrického osvětlení, ale teprve až roku 1887 získal první seriózní zakázku na městské pouliční osvětlení v Písku a Jindřichově Hradci.
Velký význam v Křižíkově kariéře znamenala Jubilejní výstava na pražském výstavišti v roce 1891. Tehdy předvedl svou první elektrickou tramvajovou linku z Letné k výstavišti, jehož areál byl osvětlen jeho obloukovými lampami. Zároveň na výstavišti zbudoval světelnou fontánu, jež mu přinesla mnoho slávy a popularity.
František Křižík
Rozlišení čtyř krevních skupin
Nezávisle na sobě učinili v roce 1905 tento objev Karl Landsteiner z Vídně a český neurolog a psychiatr Jan Jánský. Zjistili, že existují čtyři skupiny lidí, jejichž krve se navzájem při smíchání nesnášejí, ale aglutinují (ztmelují) červené krvinky vlivem dvou různých aglutininů, "a" a "b", které jsou v krvi přítomny buď oba, nebo jednotlivě, nebo vůbec. Podle toho lze všechny lidi zařadit do skupin I-IV, které se označují jako AB, A, B a 0.
Polarografie
Metodu polygrafie objevil český chemik Jaroslav Heyrovský, který za ni dokonce v roce 1959 Nobelovu cenu za chemii.
Polarografie je dnes bežně užívanou metodou chemické analýzy, která umožňuje stanovit i velmi nízké koncentrace iontů kovů i organických látek.
Měkké kontaktní čočky, vlákno Silon
Geniální český chemik Otto Wichterle stál u zrodu velkého množství vynálezů. Kontaktní čočky a Silon jsou z nich jednoznačně nejznámnější. Bez obojího si už nyní miliony lidí na celém světě nedokážou svůj život vůbec představit.
První prototyp kontaktních čoček z hydrofilních gelů vyrobil a vyzkoušel v roce 1957, roku 1961 sestavil svůj první "čočkostroj" z dílů stavebnice Merkur a dynama z jízdního kola. O rok později se mu jich povedlo vyrobit okolo 5000.
Absurdní bylo, že Wichterle na svých vynálezech díky socialismu prakticky nic nevydělal. Pokud jde o kontaktní čočky, byla v roce 1965 prodána licence americké společnosti National Patent Development Corporation, zastupovanou Martinem Pollakem a Jeromem Feldmanem. Akcie firmy, která se na základě licence výrobou kontaktních čoček zabývala, stouply tak prudce, že akciový kapitál firmy narostl takřka přes noc o 250 milionů dolarů.
Otto Wichterle
Plastická trhavina Semtex
Plastická trhavina Semtex byla vyvinuta firmou VCHZ Synthesia (později Explosia) v Semtíně u Pardubic (odtud název: SEMTín a EXplosia) koncem 50. let výzkumným Stanislav Brebera. Sériová výroba byla zahájena v 60. letech.
Svou celosvětovou proslulost si Semtex získal díky několika teroristickým útokům, při kterých přišlo o život velké množství lidí. Nechvalně proslulý je výbuch letadla Boeing-747 nad skotským městečkem Lockerbie v roce 1988, při kterém zahynulo 270 lidí.
Kvůli zneužívání této výbušniny teroristy se Semtex značkuje speciálním kovovým kódem, pomocí kterého lze po výbuchu zjistit, jaká výbušnina byla použita.
Použité zdroje: www.wikipedia.org a www.vlastenci.cz
zhlédlo 
