"Říkali mi, že jsem špekaté tlusté prase," vzpomíná na počátek problémů Veronika.

V té době přitom byla normálně se vyvíjející puberťačka. Na 165 centimetrů výšky sice bylo necelých 70 kilogramů váhy trochu víc, ale podle lékařů byl u Veroniky předpoklad, že se vytáhne nejméně na 175 centimetrů.

"Jenže všichni ve škole se mi posmívali, že jsem špek. Chtěla jsem jim ukázat, že s tím něco dokážu dělat. Začalo to tak, že byla nějaká chřipková epidemie a já byla nemocná. Neměla jsem chuť k jídlu a po týdnu jsem se zvážila a zjistila jsem, že mám o nějaký to kilčo míň. A tak jsem si říkala, že zhubnu třeba na tu určitou váhu, a jak jsem na ni zhubla, tak jsem si řekla, že zase bych mohla níž a níž," vzpomíná Veronika.

Během dvou měsíců zhubla dívka skoro o 40 kilogramů.

"Časem jsem přestala mít chuť k jídlu. Třeba jsem si vzala jen jeden odtučněnej jogurt nebo vůbec nic, a do toho jsem cvičila, až jsem měla na zádech modřiny," prozrazuje dívka děsivé tajemství svého života. Rodiče tehdy nechali Veroniku hospitalizovat v nemocnici v Motole. Po léčbě dívka přestoupila na jinou školu.

"Jenže tam po čase začal ten kolotoč znovu. Někdo mi ze srandy řekl, že jsem prase. Určitě jsem nebyla, ale já si to vzala do hlavy a zase jsem přestala jíst. A znovu jsem skončila v nemocnici," prozradila Veronika. Drastické hubnutí a anorektická recidiva se podepsaly na dívčině vývoji.

"Zarazil se mi růst. Měla jsem být 175 centimetrů vysoká. A mám jen 165," přiznává dívka. I když druhá léčba byla úspěšná, dívka s anorexií stále koketuje.

"Bojím se, že by mi někdo zase řekl, že jsem tlustá. Já bych chtěla být jako ty modelky, o které mají všichni zájem. Všichni mi říkají, že jsem normální. Ale já se v zrcadle vidím tlustě. Tak nevím," ukončila svou zpověď Veronika.