Odhalila vodu, podmínky pro život i nový měsíc Saturnu. Sondu NASA čeká řízený zánik

Jeden z nejambicióznějších a nejdražších vesmírných projektů zaměřený na výzkum druhé největší planety obíhající kolem Slunce, jejích prstenců a měsíců začal v říjnu 1997 a zaznamenal mnoho úspěchů.

Přítomnost vody a podmínky pro život

K nim patří vedle významných informací o Saturnově měsíci Titanu například i poznatky o existenci vody na dalším měsíci Saturnu – Enceladu, kde jsou podle vědců splněny takřka všechny podmínky k existenci života.

Sonda v říjnu 2015 zdárně proletěla oblakem par a zmrzlých částic vody tohoto tělesa, přičemž odebrala jejich vzorek. Díky tomu se podařilo zjistit, že pocházejí z oceánu, který se nachází pod ledovým příkrovem planety.

Astronom: I když najdeme ve vesmíru život, lidé stejně válčit nepřestanou

Saturn je plynná planeta a je v pořadí šestá od Slunce a druhá největší ve sluneční soustavě. Planeta o průměru 116 464 kilometrů je 95,2krát těžší než Země a je rovněž planetou s nejnižší hustotou. Kvůli svým prstencům, které jsou viditelné ze Země i malým dalekohledem, je Saturn označován za nejkrásnější objekt sluneční soustavy.

Cílem pozemských sond se Saturn stal poprvé v roce 1979. Tehdy kolem něj prolétl americký Pioneer 11, jenž dokonce podstoupil riskantní cestu skrz charakteristické prstence Saturnu. Dalšími průzkumníky Saturnu byly na počátku 80. let americké sondy Voyager 1 a Voyager 2.

Vyslání sondy za čtyři miliardy dolarů

V říjnu 1997 potom odstartovala z mysu Canaveral na Floridě raketa Titan 4B/Centaur, která do vesmíru vynesla dvojsondu Cassini-Huygens, jejíž části jsou pojmenovány po významných astronomech, Italovi Giovannim Cassinim a Nizozemci Christiaanu Huygensovi. Oba muži se v 17. století notně zasloužili o průzkum Saturnu.

Dvojsonda Cassini-Huygens byla technicky jedním z nejsložitějších meziplanetárních průzkumníků, jaký kdy byl do vesmíru vyslán, a její mise stála americký Národní úřad pro letectví a vesmír, Evropskou kosmickou agenturu a Italskou kosmickou agenturu celkem 3,9 miliardy dolarů.

Sonda z Evropy se roztříštila o Mars. Mohl za to software i vadná konstrukce

Cestou sonda využila oběžné dráhy Venuše, Země a Jupiteru a trvalo jí sedm let, než se dostala na místo svého určení: v červenci 2004 byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu. O Vánocích se od sondy Cassini oddělila 318 kilogramů vážící sonda Huygens, která v polovině ledna následujícího měkce přistála na Titanu, největším měsíci Saturnu, shromáždila a předala o něm značné množství vědeckých poznatků a poté svou misi podle plánu ukončila.

Vědci chtějí vyloučit možnost šíření mikrobů ze Země

A snímky to byly ohromující. Záběry zachytily oranžově zbarvený svět zahalený hustou mlhou, z níž čněly temné ledovcové skály. Sonda také zachytila hlas Titanu. První ze dvou zvukových ukázek obsahoval přerušované zvuky připomínající dunění hromu, druhá se dala považovat za jakousi podivnou melodii, což podle vědců svědčí o atmosféře nabité elektrostatickou energií.

Sonda Cassini, 6,8 metru vysoká a čtyři metry široká, ve své misi pokračovala. Životnost sondy, která v době odletu do vesmíru vážila celkem 5 712 kilogramů, byla dvakrát prodloužena. Cassini je vybavená mnoha přístroji a během své mise odeslala cenná data v objemu 635 GB.

Saturn, který je od Země vzdálen zhruba 1,4 miliardy kilometrů, obletěla celkem 293krát a celkem uletěla 7,8 miliardy kilometrů. Jejím zánikem chtějí vědci vyloučit možnost šíření mikrobů zanesených ze Země. Pokud by totiž sonda narazila do některého z měsíců, mohla by kontaminace poškodit možný vývoj tamního mikrobiálního života.