21°C
Kila brambor, léky i vařič: Takhle se Němci mají zásobit na válku
Deset litrů pitné vody, dostatečné zásoby jídla na deset dní, turistický vařič, léky, svíčky a zápalky. I tak by v budoucnu mohlo vypadat základní vybavení Němců pro případ nečekané přírodní nebo jiné katastrofy. Počítá s tím vedle dalších opatření nová koncepce civilní ochrany, kterou bude ve středu schvalovat spolková vláda.
Devětašedesátistránková strategie z dílny ministerstva vnitra je první velkou změnou v oblasti civilní ochrany za více než dvacet let. Návrh sice uvádí, že „útok na německé území, který by si vyžádal konvenční obranu země, není pravděpodobný“, ale přesto nelze takové budoucí ohrožení vyloučit a je třeba se na ně připravit.
Uplatnit by se koncepce civilní obrany, jak se návrh oficiálně jmenuje, mohla třeba v případě rozsáhlého hackerského útoku, který by z provozu vyřadil důležité části infrastruktury, jako jsou elektrárny nebo čističky vod. Strategie varuje právě před různými druhy hybridních útoků.
Největší rozruch vzbudila část návrhu, která počítá s tím, že se obyvatelé Německa předzásobí základními potravinami, které by měly vydržet do doby, než stihnou na situaci zareagovat státní úřady. Některým toto opatření připomíná doby studené války, kdy byly takové přípravy samozřejmostí.
„Obyvatelstvu se doporučuje udržovat individuální zásoby potravin na dobu deseti dní,“ stojí v koncepci, která lidem také doporučuje mít stranou zásoby zdravotně nezávadné vody na pět dní. Ministerstvo vnitra přitom počítá se spotřebou dvou litrů vody na osobu denně. Lidé by podle rezortu měli mít také domácí lékárničku, svíčky, zápalky, dřevo na otop, baterky, baterie, teplé deky nebo peníze v hotovosti.
Aby obyvatelé udržovali podobné zásoby základních potravin, radí už delší dobu Spolkový úřadu pro ochranu obyvatelstva. Jeho doporučení pro jednotlivce a dvoutýdenní období jsou přitom zcela konkrétní: 4,9 kila obilných produktů, brambor nebo rýže, 5,6 kila zeleniny a luštěnin, 3,7 kila mléčných produktů, 3,6 kila ovoce a ořechů, 2,1 kila masa nebo vajíček, 0,5 kila tuku a olejů.
Aktualizovaná strategie počítá také s řadou opatření na straně veřejných a státních institucí. Například nemocnice mají mít dostatečné zásoby antibiotik, očkovacích látek a jodových tablet, tedy látek, které by byly akutně potřeba v případě útoku chemickými, biologickými nebo jadernými zbraněmi.
Součástí koncepce je také decentralizované uskladnění zásob ropy, které by vystačily alespoň na 90 dní, nebo možnost zásobit obyvatelstvo po dobu dvou týdnů nouzově vodou ze studen. Strategie se věnuje i možnosti, že bude nutné nouzově dodávat elektřinu, a specifikuje úkoly pro organizaci Technisches Hilfswerk, jež pomáhá třeba při katastrofách.
Široce pojatá strategie podle německých médií počítá také s obnovením branné povinnosti v okamžiku, kdy by bylo třeba zajistit „civilní podporu bojovým jednotkám“. Příkladem by mohlo být nasazení vojáků na vnějších hranicích Severoatlantické aliance.
Návrhy ministerstva vnitra a jejich načasování už kritizovala opozice. „Stále nové návrhy, mezi které patří i doporučení ke křečkování, mohou lidi naprosto znepokojit,“ nechal se slyšet šéf poslanců Levice Dietmar Bartsch, podle něhož vláda mezi Němci zcela vědomě šíří strach. Podle bezpečnostního experta Zelených Konstantina von Notze je zase z pohledu atmosféry ve společnosti nebezpečné, když se diskuse o civilní ochraně spojuje s vojenskými scénáři nebo s teroristickou hrozbou.
Ministerstvo vnitra, které teprve nedávno představilo nový bezpečnostní balíček, kritiku odmítlo. Aktualizace civilní ochrany je podle něj nutná. Rezort také uvedl, že načasování strategie do doby nedlouho po červencových teroristických útocích je náhodné. Na koncepci se pracovalo několik let.
Témata:
SKAUTI