Příběhy opuštěných dětí: Jejich jedinou nadějí je adopce!

Dvojčátka Sára a Vanesska (Autor: rb, Nový Čas)

Autor: Nový Čas, rvs -

25. srpna 2009

•

18:13

Jsou ještě úplně křehcí a maličcí, ale už od prvních dní svého života musí bojovat s velice těžkým osudem. Na novorozeneckém oddělení v bratislavských Kramářích jsou nyní hned čtyři novorozenci, které vlastní rodiče bezohledně odvrhli.

Malinkou Katarínku, dvojčátka Sáru a Vanessku i zatím bezejmenného chlapečka, který byl nalezen pohozený za kostelem v městě Bernolákovo, spojuje smutná skutečnost – všem chybí objetí od maminky. Leží v postýlkách pouhých několik metrů od sebe a protože se všichni narodili buď předčasně, nebo se zdravotními problémy, zůstávají stále v péči lékařů a sestřiček.

Z takové koncentrace opuštěných dětí jsou překvapeni i sami pracovníci nemocnice. „Ročně máme několik případů novorozenců bez rodičů. Ale abychom tu měli hned čtyři najednou, to se nám ještě nestalo,“ říká lékařka Ivana Letenayová.

Neznámý chlapeček

Už jen pohled na něj vhání slzy do očí. Asi nikdo nedokáže pochopit, jak se něco takového může stát. Vlastní matka ho nechala zabaleného v plence za kostelem a utekla. Když se chlapeček narodil, vážil nanejvýš dvě kila. Je to ale pořádný bojovník a navzdory nepřízni osudu je zdravý a spokojený. Jediné, co mu chybí, je objetí maminky a rodičovská láska. Po jeho matce pátrá policie, zatím ale marně.

Dvojčátka Sára a Vanesska

Dvě krásné holčičky přišly na svět 4. srpna. Jejich máma byla v těžké životní a finanční situaci, a tak musela učinit asi nejtěžší rozhodnutí ve svém životě – podepsat souhlas s adopcí. Holčičky se narodily osm týdnů před plánovaným termínem a vážily jen málo přes 1,5 kila. Obě měly zdravotní komplikace, zejména potíže s dýcháním. Dnes už je naštěstí všechno jinak, holčičky papají, přibírají na váze a jsou zdravé. Na novorozeneckém oddělení budou ještě maximálně dva týdny a pak poputují do kojeneckého ústavu, nebo v ideálním případě do náhradní rodiny.

Katarínka

Příběh se smutným začátkem, ale se šťastným koncem. Katarínku porodila 22. července drogově závislá matka a holčička během prvních dní bojovala s abstinenčními příznaky. Špatně spala, byla velice podrážděná a nervózní. Katarínka podstoupila několikatýdenní odvykací kůru, při které jí lékaři postupně snižovali dávky morfiového sirupu. Když holčičce skončila léčba, potkalo ji obrovské štěstí. Do nemocnice už za ní chodí náhradní rodiče, kteří si ji hned po oficiálním rozhodnutí soudu odnesou do nového domova.

Témata:

dětiadopcekojenecnovorozenecnalezencinovorozencinalezeneckojenciSlovensko

tscopata ( 24. října 2009 18:59 )

pavarotti: Tak za prvé chci říct, panu Jarkovi, za krásné a hlavně pravdivé slova, respekt Vám... Máte city a jde to ve vašem textu znát... Za druhé když matka nechce své dítě a dá ho k adopci, tak je to zlé, ale když "matka" vyhodí dítě v igelitce, nebo do popelnice, tak nechápu, za co to dítě může?Může za to, že si někdo neuměl dávat pozor?! nemůže... Je mi líto žen, rodin, které by si přáli mít miminko, ale nemůžou... Já miluju děti a nechápu to... Zase nadruhou stranu mají naději rodiny, které nemůžou mít děti a díky babyboxu se jim jejich sen vydaří. Ale když už někdo nechce své dítě, at už kvůli zdravotním nebo finančním důvodům, tak je zbytečný ho vyhodit někam,kde umře... je to život a ten se oceňuje a slaví a né pohřbívá za živa... Mám tři sourozence, tři bráchy a ikdyž mě někdy fakt štvou, tak jsem ráda, že je mám... Ikdyž nemáme doma moc peněz, tak vidím na svých rodičích, že se o nás vždy dokážou postarat a vždy dostaneme najest,a vždy to co potřebujeme.Děkuji mé rodině

pavarotti ( 26. srpna 2009 04:14 )

Vazeni, je to odporny zlocin porodit deti krasne a zdrave a pak se k nim otocit zady a ponechat je osudu tedy cizimu, to uz jsou opravdu doticni rodice tak zavrhly, ze se ke svym detem stavej zbabelym zpusobem zady? Tak krasne jsou ty deticky a oni je nechaji v porodnici a utecou od nich to mi z toho opravdu na blyti. Vite ja jsem prozil to same jako tyto cerstve narozene a zdrave deti v Kojeneckym ustavu a po zbytek bez moznosti adopce v detskych domovech a ujistuji Vas, ze ty deti se budou mit dobre po strance materialni ale ne pote citove a take budou mit tezky zivot jako ho jsem mel a mam po zbytku zivota a verte tomu, ze to je nezadivihodny traumaticky zazitek po zbytku zivota. Ty deti zejmena budou postradat rodicovskou peci. A nejen to bude jim chybet vse co k detskemu zivotu patri tedy vrstevniky a kolektiv kolem sebe. Toto vse instituce ustavni vychova nemuze garantovat, nebot nemaji na to prostredky ani nemohou substituvat biologickou rodinu. Jedna se zrejmne o socialne znevyhodnenou rodinu, ktere mozna potkal zivotni osud, nicmene pokud se dostanou do takoveto situace, mohou se sverit odbornikum a jiste take uradu, ke kteremu trvale spadaji a ty jsou od toho aby, od takoveho zavrhleho zvlastniho cinu razantne zabranily a pomohly dotycnim rodicum opustenych nemluvnat okamzitou pomoc. A ne aby byly odkazani zit socialni nouzi tedy na prahu bydy a primet je k tomu, aby deti byly automaticky diky nasi spolecnosti a zejmena nezajmu prav dite k temto aspektum prihlizely a koukaly na to jak ty deti vyrustaji v detskych domovech, kdyz prednost je na prvnim miste rodina a pak to druhe, a to by melo byt zajmu vsech opustenych deti na celem svete na prvnim miste a bojovat proti lisdke chudobe a pomahat druhym. Vite ja kdyz neustale ctu, tyto zpravy typu, ze zase nejaci deti byly nechtenym zpusobem odlozeny tak mi je ztoho hodne smutne. Jaroslav Suchy Canada.