Matka pilota: Syn je nevinný, rusky mluvil dokonale!
„Nevěřím, že je to Arkova vina. Rusky uměl perfektně,“ říká se slzami v očích matka pilota Arkadiusza Protasiuka (†36), který řídil osudný let z Varšavy do Smolenska, Lucyna Protasiuk.
Lucyna (59) a Wladyslaw (60) Protasiukovi o svého syna měli vždycky obrovský strach, jako každý rodič o své dítě. Arkadiusz létání miloval a oni neměli to srdce zakázat mu leteckou školu, kterou si vybral. Nyní trpí nepopsatelnou bolestí. Ztratili svého milovaného syna, jeho dvě děti, sedmiletý syn a tříletá dcera, ztratily otce, jeho žena Magdalena (34) manžela.
Letectví miloval celý život
„Chtěli jsme, aby šel studovat elektrotechniku, protože mu šla matematika. Ale Aruś si vybral létání, protože letadla miloval,“ vypráví příběh svého syna Lucyna. „Byl nejlepší v ročníku. Poté vystudoval na vysoké škole důstojnické v Deblínu. Téměř okamžitě šel do zvláštního leteckého pluku. Za 13 let své kariéry létal s nejvýznamnějšími představiteli Polska. Většinu cestujících dobře znal. S prezidentem Ryszardem Kaczarowskim si říkali jménem,“ vzpomíná se slzami v očích matka.
Naposledy se synem mluvili v pátek odpoledne. V sobotu ráno byl mrtvý. Rodiče se o tragédii dozvěděli z televize. Nebyli si ale jistí, jestli jejich syn opravdu onen osudný let pilotoval. Zavolali proto jeho ženě, jestli neví něco víc. „Snacha nezvedala telefon. Už to musela vědět. Nám o tragédii pověděl mladší syn Krzyś,“ jen těžko mezi pláčem vypráví matka.
Rusky uměl dokonale
Bolest ze ztráty syna umocňují spekulace o tom, že se nehoda stala kvůli špatné komunikaci pilota s řídící věží. „Rusky mluvil perfektně. Když 7. dubna letěl s letadlem, ve kterém byl polský premiér Donald Tusk, byl to náš syn, který komunikoval s ruským letovým dispečerem. Byl zodpovědný, nalétal 1930 hodin,“ popisuje zoufalý otec.
Rodiče se o něj často báli. Obavy spojené s technickým stavem letadel nebyl v domě Protasiukových žádným tajemstvím. Pan Wladyslaw vzpomíná, jak Arek mluvil o problémech, které mělo jeho letadlo během záchranné mise na Haiti.
Nyní se jejich noční můra stala skutečností. Syn zahynul při povolání, které miloval. „Jsme na syna hrdí,“ říkají skrze slzy jeho rodiče.
Ať to byla vina kohokoliv, život to těm lidem nevrátí, potrestán také nikdo nemůže za to být. Pravdu se asi nikdy nedozvíme, ale proč očerňovat pilota? Knip sice má v rukou on, ale kdo udělal rozhodnutí o tak riskantním přistání ví dnes už jen on a ten, kdo ten rozkaz vydal a ten už nepromluví..... Čest památce pilota, soucit s jeho rodinou.