Před 41 lety popravili největší českou masovou vražedkyni: Hepnarovou na popravu vlekli
Byla to prý tichá a nenápadná dívka. Z této dvaadvacetileté drobné ženy se ale v roce 1973 stala největší česká masová vražedkyně. V červenci vjela nákladním autem na chodník a srazila všechny, kteří tam stáli. Zabila osm lidí, dalších 12 zranila. Za svůj ohavný čin byla popravena.
„Vážení, prosím, abyste přijali tento list jako dokument. Byl napsán na obranu proti možnému znevážení mého činu a také jako poukázání na to, že jsem člověk pohybující se dosud v mezích duševní normy... Dnes ukradnu autobus a plnou rychlostí vjedu do davu lidí... Toto je má zpověď.“
Tento dopis přišel 10. července do redakcí Svobodného slova a Mladého světa. Dvaadvacetiletá Olga Hepnarová pak ve 13:30 nasedla do vypůjčeného nákladního vozu Praga RN a na třídě Obránců míru (dnes Milady Horákové) vjela do lidí čekajících na tramvaj.
Tři lidi zemřeli na místě, dalších pět v nemocnici. Dvanáct lidí zranila, z toho šest těžce. Kolem místa nehody předtím projela už jednou, ale mnoho lidí na zastávce nastoupilo do tramvaje a počet potenciálních obětí se tak snížil. Původně dokonce Hepnarová zvažovala vykolejení vlaku nebo střelbu do lidí na Václavském náměstí.
„Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality, odsuzuji vás k trestu smrti přejetím a prohlašuji, že za můj život je x lidí málo.“
Z místa činu v Holešovicích se pak Hepnarová nepokoušela utéct, nehybně seděla ve voze a čekala. Jeden z policistů si dokonce myslel, že řidičce selhaly brzdy, a ptal se jí i na to. Hepnarová se okamžitě přiznala a svá slova zopakovala ještě mnohokrát. Když se jí psychiatr ptal na první pocit po vraždě, řekla, že pocítila úlevu.
Při následném vyšetřování mladá vražedkyně neskrývala, že svůj čin pečlivě plánovala. Zcela chladnokrevně si vybrala frekventovanou zastávku, kterou od vozovky odděloval jen nízký obrubník. Plusem pro ni bylo i klesání ulice, díky němuž auto nabralo vysokou rychlost.
„Chtěla jsem se pomstít celé společnosti, včetně mé rodiny, neboť všichni se ke mně chovají nepřátelsky,“ prohlásila Hepnarová před soudem.
Před jednačtyřiceti lety byla Hepnarová popravena oběšením jako poslední žena v historii státu. Ačkoliv byla vždy klidná až chladná, před popravou se psychicky zhroutila a k oprátce ji museli doslova dovléct.
Někdy mi přijde, že nás prügelknabů je víc.. zemřít neměla, měla jít na psychinu na léčení. Lidi toužili po krvi, proto justice nařídila smrt pro krásnou, mladou, inteligentní ale smutnou slečnu, která neměla nikoho, kdo by ji chápal nebo ji pomohl. Když na někoho společnost sere je jasné, že udělá vše pro to aby si ho všimli a pomohli mu ...