Maruška měla čas uskočit, hudba hrála dost nahlas, zní šokující obhajoba grázla z BMW

Soudní líčení je u konce, rozsudek soud vynese 6. března.

Na závěr promluvil sám obžalovaný Marek Půček: „Chtěl bych říct, že všechno už jsem řekl. Celé tragédie je mi líto, mám tíživé následky,“ řekl.

Obhájkyně navrhuje tříletý trest s podmínkou, dohled mediační a probační služby a zákaz řízení na 5 let.

Podle obhájkyně nemá Půček miliony na odškodnění. „Pracuje externě, byl připraven pohřeb a další výdaje uhradit, ale nedošlo ke kontaktu,“ uvedla obhájkyně.

Obhájkyně tvrdí, že se Půček snažil pozůstalým omluvit písemně. "Je otázkou, jestli chtěli dopis vidět," uvedla. Matka Marušky nad tím kroutí hlavou.

Obhájkyně navrhuje, aby soud zvážil, že se Půček dopustil pouze nedbalostního usmrcení. Pddle ní by se neměl brát alkohol vůbec v úvahu a také požaduje, aby byla upravena rychlost z 62 km/h na 56 km/h. Vypuštěn by měl být podle ní také přečin pokračovaní v jízdě.

To, že byl z Půčka podle policistky cítit alkohol, obhájkyně vysvětluje takto: „Obžalovaný se hájí tak, že místo, kde spal, není uklizené. Jsou tam bezdomovci. Pokud navíc seděl v restauraci, načichl hospodským odérem. Pokud měl dvanáctistupňové pivo, tak jeho dech samozřejmě nebyl přitažlivý,“ uvedla.

Obhajoba zpochybňuje i výpověď policistky, která uvedla, že když našli Půčka na zastávce, tak spadl. „Měl na sobě stejné tričko jako při rozhodování o vazbě, bílé tričko s nápisem, kterého si média velmi všímala. To tričko na záběrech bylo ale sněhově bílé, kdyby spadl, tak by si ho ušpinil,“ řekla.

Obhájkyně zpochybňuje výpověď svědka, který Půčka a jeho přátele před činem v baru obsluhoval. „Mám za to, že svědek se snažil orgánům popsat vše, co zaregistroval, a připomeňme si, že měl službu v noci. Byla tam tma, měl plnou hospodu lidí... Jak moc je přesná jeho výpověď?“

V soudní síni je také zdrcený přítel zabité Marušky. Sedí s její rodinou.

Obhájkyně trvá na tom, že před činem výrazně nepil, narozeniny prý oslavil už v sobotu podle svých představ, kdy si také dal dávku kokainu.

„Motivem útěku bylo podle obhájkyně, že neunesl tíhu následku. Zpočátku nevěděl o zranění, pak se u něj projevila silná emoční reakce,“ řekla. „Byl vyčerpán fyzicky a psychicky, proto u kamarádky usnul,“ dodala.

Obhájkyně uvádí, že podle 50 let starého rozsudku by se měl čin kvalifikovat jako pokus, nikoli dokonaný.

„Znalci u pitvy určili příčinu smrti – úrazový šok. Ten je po zraněních neslučitelných se životem, poškozená zemřela bezprostředně po zraněních, před příjezdem ZZS. Už v době příjezdu byly patrné známky smrti,“ říká obhájkyně. Její dlouhá řeč pozůstalé evidentně ničí, maminka znovu pláče.

„Svědek nedokázal obžalovaného na útěku dostihnout, přestože jsou stejně staří. To nenasvědčuje tomu, že by byl pod vlivem alkoholu,“ uvedla obhajoba.

Obhájkyně dále trvá na tom, že její klient nevěděl, že Marušku srazil. Podle ní se nesnažil z místa ujet, auto se po nárazu pohybovalo samovolně.

„Nevíme už, proč neuskočila, třeba byla zády, poslouchala muziku, nevíme. Poškozená se spolehla na to, že je na chodníku,“ pokračuje obhájkyně. Její slova naprosto zdrtila rodinu mrtvé Marušky, maminka se rozplakala.

Obhájkyně šokuje tvrzením: „Přítomní na zastávce uskočili, protože reagovali na hlasitou hudbu. Úkolem znalce je to, aby sdělil, zda bylo pro účastníky možné dopravní nehodě zabránit. V tomto případě řidič a poškozená. Znalec uvádí, že řidič mohl zabránit dopravní nehodě věnováním se řízení. Poškozená měla podle znalce dostatek času uskočit.“

Obhájkyně opakuje Půčkovo tvrzení, že k nehodě došlo, protože na Půčka skočil pes.

Půček má ruce sepjaté jako při modlení. Stále hledí do země.

Obhájkyně naznačuje, že dostává výhružné esemesky. „I přesto budu obžalovaného hájit,“ řekla.

Obhájkyně se snaží argumentovat tím, že negativní obraz obžalovaného způsobila média. „Veřejnost nabyla dojmu, že je obžalovaný hyenou,“ stěžovala si.

„Kdo sledoval líčení a četl spis, zjistil, že na straně obžalovaného není polehčující okolnost,“ uvedla státní zástupkyně. „Dodnes se pozůstalým neomluvil ani je neodškodnil,“ dodala. Navrhuje proto nejvyšší možný trest, tedy deset let, ve věznici s dozorem. „Kdy jindy by měl být takový trest uložen, horší případ jsem neviděla. Máme tu nedbalostní obžalované, kteří jsou v horším psychickém stavu než pozůstalí. To se obžalovaného netýká, je jednání od jednání suverénnější,“ řekla.

Na dva svědky, kteří u soudu svědčili v Půčkův prospěch a tvrdili, že na oslavě nepil, podá státní zástupkyně trestní oznámení za křivé svědectví.

Podle zástupkyně je alkohol navíc prokázán kamerami, na nichž je vidět, že pije z panákovky a zapíjí to pivem.

Ke spornému ohrožení pod vlivem návykové látky státní zástupkyně uvedla: „Právě však pan obžalovaný mařil způsob dokazování dechem a krví. Na policii se dostavil, až když předpokládal, že nebude mít alkohol v sobě. Z důvodu maření bylo zapotřebí zajištění nepřímých důkazů. Večer před nehodou slavil narozeniny - vzhledem k výpovědím obsluhy restaurace - a nikdy se nevyhýbal alkoholu.
Z účtenky vyplývá, že požíval alkohol, osazenstvo se neměnilo. Byli tři muži a jedna dívka, jen ze začátku si objednávali dvě koly. Občas někdo k nim přišel, pokud při vlastní oslavě neseděl nasucho, tak pil.“

Podle zástupkyně mohl zabít krom Marie další čtyři lidi.

Státní zástupkyně považuje za prokázané usmrcení z nedbalosti, požití alkoholu před jízdou, porušení povolené rychlosti a nezajištění zvířete ve voze. To Půček doznává, ale nesouhlasí s jízdou pod vlivem alkoholu.

Státní zástupkyně: „Minulé jednání mě přesvědčilo, že je nutné reagovat na konstatování obžalovaného ke kamerovým záznamům, kdy nás přesvědčoval, že utekl až poté, co přijela záchranka. To sice utekl, ale již podruhé. Snažil se nejprve z místa nehody ujet, ale to nešlo kvůli stavu vozidla. Svědek H. ho držel, když přijela záchranka, pustil ho a on utekl.“

Půček je předvolán kvůli prodloužení vazby. Soudkyně se ptá, zda chce něco říct. „Asi ne,“ odpověděl.

Půčka proto hlídka hledala znovu. Dozvonili se na rodiče, kteří jim na něj dali telefonní číslo. Matka spěchala do práce.

Policie muže propustila a ten odjel tramvají směrem na Anděl. „Po nějaké době jsme slyšeli relaci o dopravní nehodě a sražení ženy. Hned jsme řekli, že nám to připomíná kontrolovanou osobu. Prý utekl do Kinských. Zjistili jsme potom, že jde o totožnou osobu,“ píše se ve výpovědi policistky.

„Muž chtěl domů, mluvil nesouvisle, ztratil klíče od bytu, náhradní měl ve vozidle a ptal se, jestli ho k vozidlu neodvezeme. To jsme odmítli,“ dodala policistka.

Soud čte svědectví policistky Kristýny M.: „5. srpna jsem sloužila jako motorizovaná hlídka v Praze 5. Kolem 4-4:15 jsme byli voláni do Holečkovy a Plzeňské ulice, kde se měl muž dobývat do domu a měl mít psa. Žádná osoba se psem ale na místě nebyla. Muže odpovídajícího popisu jsme ale našli na nedaleké zastávce. Seděl na zemi se psem, byl opřený o zábradlí a spal. Já jsem se zajímala o psa, nebyl agresivní, vzala jsem si ho stranou. Kolegové se věnovali muži, bylo zjevné, že je muž pod vlivem alkoholu, i když spal.“

Svědek také hodnotil, zda Půček působil opile. „Přišel mi otupělý, nejdřív mluvil rychle, pak mumlal. Bylo mu rozumět, vypadal unavený. Jakou měl chůzi, si nepamatuju, napadal na nohu,“ popsal.

Půček sedí s hlavou sklopenou, na sobě má tmavou košili. V ruce drží papír s poznámkami. Neustále hledí do země.

„Za ruku jsem ho držel, protože bylo vidět, že se snaží odejít,“ řekl svědek. „Řekl mi, že má psa, ale nevím, jestli to myslel jako výhrůžku,“ dodal.

Svědek řekl, že se Půčka snažil dohnat, ale nešlo to. Vrátil se tedy ke zraněné.

Jako první vypovídá svědek, který byl v momentě nehody na místě: „Muž naboural, říkal, že má rozbité auto, já ho chytil za ruku. Pak někdo řekl, že je tam zraněná, muž si stále stěžoval na své auto. Když jsme se otočili ke sražené ženě, Půček utekl do Kinského zahrady.“

Eskorta přivedla Marka Půčka v poutech, tváří se velmi sklesle.