Soud s grázlem z BMW: Matka poslala soudu dopis na jeho obhajobu!

Soudkyně odročila soudní jednání na 9. ledna.

„Jela jsem s ním autem, sotva překročil rychlost. Většina lidí okolo ho má ráda. Je nám líto, co se stalo, ale bylo to vinou náhody, ne úmyslu. Tragédie zničila život dvěma rodinám. Jako matka žádám, aby byl případ posuzován nestranně,“ uzavřela svou řeč.

„Vyrůstal ve spořádané rodině, bez jakýchkoli problémů absolovoval základní školu a navíc od svých šesti let zažíval tréninkový dril ve fotbalových klubech. Tam mu byla vštípena disciplína, ale byly kladeny i nároky, co se týká kreativity a samostatného rozhodování. S tím byla spojená i určitá dávka exhibicionismu v letech jeho dospívání, kdy se snažil vymezovat proti nám, rodičům a zároveň se předváděl i před svými kamarády, chlubil se na Facebooku věcmi, které nebyly pravda. Podařilo se mu i přes nemoc – klíšťovou encefalitidu – vystudovat střední školu. Začal s vysokou a podnikáním, s tím jsme mu pomohli,“ popsala jeho rodinné zázemí matka.

„Vzhledem k tomu, jak se situace vyhrotila, rozhodla jsem se uvést na pravou míru věci prezentované o mém synovi. Řadu týdnů jsem nebyla schopná komunikace. Jednostranný pohled by se mohl projevit na spravedlivém posouzení,“ uvedla své prohlášení. „Protestuji proti označování mého syna za gaunera, šmejda, nebo dokonce zabijáka,“ napsala.

Půčkova matka se rozhodla vydat prohlášení. Soudkyně její dopis přečetla v soudní síni.

Půček byl před nehodou v baru se dvěma kamarády. „Vzhledem k tomu, že obžalovaný zná pány jen pod přezdívkami, byla identifikace velmi těžká,“ zaznělo u soudu. Grázlovi kamarádi ale k soudu nepřišli.

„Kdybych tam zůstal, tak by mě to srazilo. Auto kopírovalo ten oblouk, ale určitě jelo rychle tak, že bylo jasné, že to nezvládne,“ dodal ještě svědek.

„Najednou se vyřítilo auto obrovskou rychlostí. Za mnou byla vyvýšená zídka, tak jsem na ni vyskočil a utíkal od zastávky. Pak jsem slyšel obrovskou ránu, otočil jsem se a viděl jsem poražený stojan jízdních řádů, viděl jsem auto a dvě ženy. V zastávce ležela holka na zemi a krvácela. Ženy, které tam byly, neváhaly, hned jednaly. Mně se udělalo špatně, nemám rád pohled na krev, tak jsem se posadil na lavičku,“ řekl.

Vypovídá svědek Tomáš Č., který přijel na místo nehody tramvají z Anděla a pak stál na osudné zastávce.

Ve velmi emotivní výpovědi svědkyně popsala boj o Maruščin život: „Přišla jsem k ní a snažila jsem se jí dát první pomoc. Ještě tam byla žena, která volala sanitku. Kontrolovala jsem základní životní funkce – srdce tlouklo, ale už to bylo tepání... Záchranář říkal, ať rychle uděláme masáž srdce. Po dvou minutách už tam byla záchranka.“

Svědkyně uvádí, že se snažila okamžitě Marušce pomoci. „Jen jsem vykoukla ze zastávky, jestli auto nesrazilo někoho dalšího,“ doplnila s tím, že dál se o Půčka nestarala.

„Auto vjelo do zastávky, kde stála Marie. Srazilo ji, vlítla do horního rohu budky. Auto jelo dál, srazilo červenou ceduli a jelo dál přes křižovatku a zastavilo se,“ popsala osudný okamžik svědkyně.

Na její slovo záhy arogantně reagoval obžalovaný Půček: „To auto neovládalo mě, auto jsem ovládal já. Kdyby ne, tak jedu rovně a nezatočím.“

Vypovídá svědkyně Jana Š., která byla v době nehody u Švandova divadla.„Seděla jsem v zastávce, když se vyřítilo auto. Jelo moc rychle. Marie stála před lavičkou. Auto nebylo ovládáno řidičem, ale spíš auto ovládalo řidiče, takhle jsem to viděla já,“ řekla.

Znalec vypovídal jen velmi krátce. „Aby byl člověk schopný řídit motorové vozidlo, nesmí být přítomny jevy, jako je neschopnost mluvit či se správně hýbat,“ řekl.

Půček sedí s hlavou svěšenou, oči klopí k zemi, klepe levou nohou. Na sobě má stejné oblečení jako při posledním soudním líčení.

Vypovídá znalec z oboru toxikologie. Obhájkyně chce po znalcovi, aby popsal, jak se chová člověk s 0 promile alkoholu, soudkyně i přísedící se usmívají.

Do soudní síně přivedla eskorta Marka Půčka. Uvnitř se nesmí fotit ani natáčet.

Vážení čtenáři, vítáme vás u on-line přenosu ze soudního jednání s Markem Půčkem u Obvodního soudu pro Prahu 2.