14°C
Pomník, který odkazuje na vznik Charty 77, se skládá z několika poštovních schránek s klíčky, ve kterých jsou dopisy s prohlášením Charty, jež si mohou kolemjdoucí zdarma vzít. Podle jeho autora, studenta Západočeské univerzity Martina Brůhy, symbolizuje, jak nesnadné bylo se k Chartě 77 za komunistického režimu dostat.
„Chtěl jsem v koncepci ukázat, že dopisy byly i nebyly dříve neviditelné, a jak se o tom mluvilo a nemluvilo,“ řekl k pomníčku.
Těžké začátky Charty 77
Společenství veřejně usilující o lidská a občanská práva – Charta 77 – se začalo utvářet při soudním procesu s hudebníky kolem kapely The Plastic People of the Universe. Mezi Vánocemi a Novým rokem 1977 své podpisy pod text Charty 77 připojilo 242 signatářů.
Během pronásledování se Havlovi ještě v jedné vedlejší ulici podařilo vhodit do poštovní schránky asi čtyřicet obálek s adresami signatářů. Poté ale vůz v Gymnazijní ulici zastavila auta StB (Státní bezpečnosti) a zbývajících asi 200 obálek se seznamem podpisů tajná bezpečnost zabavila. Disidenty odvezla k výslechu.
Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra v projevu řekl, že nebýt lidí, kteří stáli za Chartou 77 a podobnými iniciativami, které prosazovaly základní lidské svobody a občanská práva, nebyla by dnes svoboda tak samozřejmá.
„Toto místo je toho důkazem, kdy v samém počátku vzniku Charty 77 se bezpečnostní složky komunistického Československa pokusily zmařit šíření Charty 77 mezi občany a zamezily i její distribuci směrem k Federálnímu shromáždění, kam byla především adresována,“ připomněl.
Evangelický farář a disident Zdeněk Bárta, který na jaře 1977 Chartu podepsal, dodal, že se Chartě podařilo něco zvláštního, totiž že svým textem spojila atomizované skupiny lidí: evangelíky, katolíky, osmašedesátníky i underground. Ten od státu nepožadoval nic jiného, než aby dodržoval vlastní pravidla, poznamenal. „Já si myslím, že tohle je tak geniální text, že je věčně platný dodnes,“ dodal.
