Charta 77 slaví 40 let. Signatáři na ni zavzpomínají v Lucerně

Autor: val, ČTK - 
29. prosince 2016
18:00

V neděli 1. ledna to bude přesně 40 let od vydání Prohlášení Charty 77. K němu se váže i vznik stejnojmenné opoziční skupiny, jejíž členové bojovali proti komunistickému establishmentu. Charta byla prvním a nejdéle působícím opozičním hnutím v sovětském bloku, její vznik byl významným milníkem nejen v moderních dějinách Československa. Její signatáři a disidenti se sejdou týden po výročí.

Společenství lidí usilujících o dodržování lidských práv se začalo formovat v roce 1976 při soudním procesu s hudebníky kolem kapely The Plastic People of the Universe. Impulzem pro vznik Charty se pak stalo zveřejnění Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Dokumenty zakotvené v helsinských dohodách z roku 1975 přijal i tehdejší československý komunistický režim, ale ve skutečnosti se jimi neřídil.

První přípravná schůzka rodící se Charty se konala 10. prosince 1976. V pražském bytě Jaroslava Kořána se tehdy sešli Václav Havel, Pavel Kohout, Jiří Němec, Zdeněk Mlynář a Václav Vendelín Komeda. Dohodli se na tom, že by bylo dobré založit trvalou občanskou iniciativu. Dalších schůzek se pak účastnili například Ludvík Vaculík, Jiří Hájek, Petr Uhl, Pavel Landovský či Pavel Bergmann.

Po podpisu Charty 77 Landovský nesměl hrát a ještě mu estébák zmrzačil nohu.Po podpisu Charty 77 Landovský nesměl hrát a ještě mu estébák zmrzačil nohu. | Foto: M. Hykl a ČTK, Reprofoto ČT

Během prosince byl precizován text prohlášení, které se obracelo na tehdejší režim s výzvou, aby dodržoval zákony. Hotový dokument dostal název Charta 77. Jeho autoři zároveň oznámili, že vzniká volná občanská iniciativa, která se bude zasazovat o dodržování lidských a občanských práv.

1898 signatářů do roku 1990

Prvními mluvčími Charty se stali bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, dramatik Václav Havel a filosof Jan Patočka. Mezi Vánocemi a Novým rokem své podpisy pod text připojilo 242 lidí. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo 1898 signatářů a jen 25 z nich svůj podpis veřejně odvolalo.

Plánovanému zveřejnění Charty na Tři krále policie zabránila. Chartisté se snažili vhodit do schránek 242 obálek s textem dokumentu, tři obálky chtěli doručit osobně ČTK, Federálnímu shromáždění a vládě. Podařilo se však poslat pouze 40 obálek, zbytek zabavila Státní bezpečnost. Obálky tehdy rozváželi Václav Havel, Ludvík Vaculík a jako řidič Pavel Landovský.

Vězeňské snímky Václava HavlaVězeňské snímky Václava Havla | Reprofoto ČT

Dokument, který obsahoval Prohlášení Charty 77, byl vydán 1. ledna 1977. Text vzápětí vyšel v předních světových denících a pozornost mu věnovaly západní tiskové agentury a rozhlasové stanice. V československých oficiálních médiích před listopadem 1989 nikdy publikován nebyl.

Charta 77 se neprofilovala jako základna k opoziční politické činnosti a nepředstavovala žádné „vyhlášení války“ vládnoucímu režimu. Nezpochybňovala jeho legitimitu a chtěla vést dialog. Přesto ji však komunisté vnímali jako ohrožení své moci. „Sestavily ji nejlepší mozky opozice, je proto napsána tak rafinovaně, že kdybychom dovolili zveřejnit ji, 90 procent našich lidí by nepochopilo, v čem je její nebezpečí,“ řekl později tehdejší ministr vnitra Jaromír Obzina.

Ivan „Magor“ Jirous s Václavem HavlemIvan „Magor“ Jirous s Václavem Havlem | Archiv Blesku, ČTK, Profimedia.cz

Ztroskotanci a samozvanci i Anticharta

Proti chartistům režim rozpoutal rozsáhlou propagandistickou kampaň. Již 7. ledna 1977 vyšel v Rudém právu první článek o Chartě pod titulkem Čí je to zájem. O pět dnů později se pak v témže periodiku objevil dnes už legendární článek Ztroskotanci a samozvanci, který charakterizoval signatáře jako „sluhy a agenty imperialismu, zaprodance či sionisty“.

Vrcholem kampaně byla takzvaná anticharta, kterou koncem ledna přijali umělci na shromáždění v Národním divadle. Kromě toho režim zasahoval proti disidentům i silou – zatýkáním, výslechy, domovními prohlídkami, nutil je také k vystěhování z republiky.

První obětí represí byl mluvčí Charty Jan Patočka, který byl v březnu 1977 zatčen a podroben jedenáctihodinovému výslechu, na jehož následky (na mozkovou příhodu a selhání srdce) zemřel. Navzdory věznění a perzekuci však činnost Charty pokračovala. Do listopadu 1989 vydala 572 dokumentů k různým politickým a společenským jevům, Charta též zaštiťovala řadu dalších iniciativ a pomohla tak vytvořit prostor pro přechod k demokratickým změnám v Československu v roce 1989.

Jeden z dlouholetých členů Plastic People of the Universe Vratislav BrabenecJeden z dlouholetých členů Plastic People of the Universe Vratislav Brabenec | The Plastic People of the Universe/Facebook

Charta 77 ukončila oficiálně činnost na setkání mluvčích v Praze 3. listopadu 1992, kdy ve svém závěrečném prohlášení konstatovala, že dohrála svou historickou úlohu.

Vzpomínkový večer v Lucerně

Nyní se někteří její signatáři a další disidenti znovu sejdou. 7. ledna se v Mramorovém sále kavárny pražské Lucerny uskuteční vzpomínkový večer. Podle ředitele neziskové organizace Post Bellum Mikuláše Kroupy jde zřejmě o poslední příležitost, jak pozvat osobnosti, které se v období normalizace mezi prvními spojily pod prohlášením Charty 77. Akci organizuje Kolegium Paměti národa.

Program se bude skládat z neoficiální i oficiální části, kde například vystoupí písničkáři, signatáři Charty 77, mimo jiné Dáša Vokatá nebo Jaroslav Hutka. Projevy pronesou bývalí mluvčí Dana Němcová, Tomáš Hradílek nebo Alexandr Vondra. Recitovat se budou básně Ivana Martina Jirouse.

steelheart ( 7. ledna 2017 15:47 )

slaví v Lucerně svoje tučný konta?

steelheart ( 7. ledna 2017 15:41 )

to by ty jelito musel viset i Havel-mírotvorce

gabreta ( 6. ledna 2017 00:54 )

Jak by mohli komouše zavírat, když ti hlavní chartysti a polistopadoví politici, byli všichni bývalí komunisti a agenti STB. Předci by se nezavírali navzájem a nemohli by sednout na předem rozdělený teplý a hlavně výnosný místa!! Proč myslíš, že hned po listopadu se likvidovaly jako první archivy STB, ještě než dřepnul Havel na hrad?

santikxauz ( 1. ledna 2017 13:29 )

Proto si se narodil ze zkumavky.

tgbg ( 30. prosince 2016 09:48 )

V článku chybí informace, zda bude do Lucerny pozvaná jako čestný host Komunistická strana, která si zvolila Václava Havla za svého prezidenta-zachránce.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud