20°C
Sestra Angelika chce zemřít jako Havel, o kterého pečovala. Co bude s Hrádečkem?
Starala se o něj spolu s dalšími řádovými sestrami během posledních dnů, které Václav Havel zažil na tomto světě. Sestra Angelika Ivana Pintířová jako jedna z boromejek v České televizi rozvedla své zkušenosti s bývalým prezidentem na Hrádečku. Jak ty vážné, tak ty, které ho vykreslovaly jako svérázného člověka. Václav Havel zemřel přesně před pěty lety a lidé si ho připomínají kromě Prahy právě na Hrádečku.
Sestra Aneglika byla jednou z těch, kdo byli Havlovi na blízku v posledních měsících jeho života. Strávila u něj zhruba 40 dní. Dnes si jej připomínala v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Nejen při bohoslužbě a svém nitru, ale i na obrazovce ČT.
„Já jsem pana prezidenta viděla ve středu předtím, než zemřel. Už jsem tak trochu měla tušení, že se vidíme naposledy. Vždycky, když jsme odjížděli, musely jsme ho vzbudit, aby se s námi rozloučil. Přestože ráno ještě spal. Poslední slova, která mi řekl, byla: Děkuji vám za všechny vaše věrné služby. Tak se s námi vždycky loučil,“ zavzpomínala boromejka.
Václav Havel zemřel v neděli 18. prosince 2011. „Já bych opravdu chtěla umět umřít tak, jak on. Umět přijmout odevzdání, umět přijmout bezmoc, aniž by to byla rezignace. Opravdu bych tohle chtěla umět,“ přiznává Angelika Ivana Pintířová.
Pedant s pokorou, co si sám skládal ledničku
Její vzpomínky na Havla jsou barvité. Snídala s ním, obědvala i večeřela, komentovali zprávy a byli v kině. „On byl opravdu velmi otevřeným člověkem,“ říká o Havlovi.
„Jednal úplně stejně s ministrem, s dalajlamou, s kardinálem jako s trutnovským Romem a jako s uvaděčkou v kině. Nikdy si na nic nehrál a vždycky byl sám sebou, ať už kolem byly kamery nebo jsme spolu komentovaly zprávy,“ doplnila.
Havel byl podle ní i velmi vtipný, i když svým způsobem málomluvný. Ale s trefnými poznámkami. „Někdy se o něm říká, že byl pedant a chtěl mít všechno úplně přesně, ale na tom bylo úžasné, že on to vždycky říkal s takovou velkou pokorou,“ pokračovala sestra Angelika v přenosu ČT ze svatovítské katedrály.
„Přivezli jsme nákup a on mi říkal: Víte, já bych si to chtěl do té ledničky uložit sám. A já jsem říkala: Já bych vám to udělala... To byste měla marné. Já si totiž myslím, že jsem mistr světa ve skládání ledniček. A opravdu to tak udělal. Nebylo to tak, že já to neumím, ale že opravdu to tak chce. Nehrál si na pana dokonalého,“ dodala.
Na Havla vzpomínají i na Hrádečku
Zádušní mši za Havla pět let od jeho úmrtí celebroval v pražském chrámu sv. Víta arcibiskup Dominik Duka, nechyběla ani vdova po Havlovi Dagmar s dcerou Ninou. Na Václava Havla se však vzpomínalo i jinde po republice. Třeba na Hrádečku na Trutnovsku, kde zemřel.
Lidé si ho tam připomínají každoročně. Za chalupou u silnice se několikrát ročně objevují zapálené svíčky a lidé na dřevěný plůtek upevňují různé vzkazy. I v neděli dopoledne přišlo několik desítek těch, kteří si bývalého prezidenta vážili.
Zapalovali svíčky u velkého proutěného srdce s Havlovou fotografií pověšeného na plotě u chalupy. Jedna žena přinesla růži, někdo další postavil mezi svíčky láhev piva, která se tam objevuje tradičně.
Chalupu na Hrádečku koupil Václav Havel v druhé polovině 60. let, později tam vznikala Charta 77 či petice Několik vět. Havel na Hrádeček často jezdil i jako prezident, například v roce 1999 na Hrádeček dorazil generální tajemník OSN Kofi Annan.
„V souvislosti s Hrádečkem mám dvě přání. Aby zůstalo v paměti, co se tam dělo, a aby tam nikdo nezačal stavět velkosklady, chatičky či podobně,“ řekl Havel v roce 2010, když v nedalekém Trutnově přebíral čestné občanství a kulturní cenu. Hrádeček nazval svým existenciálním domovem.
Co bude s Hrádečkem? „Je to věc Dáši“
Mezi příchozími na Hrádeček byli v neděli lidé všech generací, manželské páry i děti. Chalupu vlastní nadále Dagmar Havlová. ČTK se pokusila u Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 zjistit, jak je objekt nyní využíván a jaké s ním má Havlová plány do budoucna.
„Hrádeček není kulturní památka ani skanzen, není volně přístupný, nepatří všem, jak si mnozí myslí, a to, co se s ním děje nebo bude dít, je zcela privátní záležitostí,“ odpověděl na dotazy ředitel nadace Vangelis Zingopis.
O využití objektu nechce hovořit ani pořadatel trutnovského hudebního festivalu Martin Věchet, který na Hrádečku Havla pravidelně navštěvoval a prezidenta vítal na svém festivalu. „Představy mohu mít ledasjaké, ale všechno kolem Hrádečku je věc Dáši,“ uvedl Věchet.
Letos v létě se na Hrádečku uskutečnilo setkání dětí někdejších disidentů, které na místo pozval ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský a programový šéf této instituce Jáchym Topol.
krakos 00:Blbe,posrala to tvoje sviině matinka,když tě vyprdla na tento svět po rudém styku s rudoarmějcem Potapovičem!