Zvonky se dostaly například do rukou Dagmar Havlové, Ivana Havla, Medy Mládkové, Marty Kubišové, Zdeňka Svěráka, Jiřího Bartošky nebo Ladislava Špačka. Od nich pak putovaly k dalším lidem, včetně těch, kteří bývalého prezidenta neznali osobně. Některé kusy se dostaly i do Ameriky nebo na Slovensko.
Nejdelší cestu podle Soňa Keppertová z Nadace Charty 77, která sbírku na zvon pořádá, urazil ale zvonek číslo 27, který začínal u někdejšího šéfa Havlovy kanceláře Iva Mathé. Cestování zvonků je doloženo na webu spolu se vzkazy jednotlivých jejich držitelů.
Do sbírky na zvon Václav mohou lidé přispět až do poslední adventní neděle
Počátkem prosince se zvonky začaly vracet do nadace, která první část z nich spolu s Přenosnými rozhlednami Járy Cimrmana dá do nedělního benefičního prodeje. Dva zvonky jsou už nyní lidem k dispozici ve vestibulu Nové scény Národního divadla, kde si jimi mohou až do poslední adventní neděle zazvonit a přispět do veřejné sbírky na zvon Václav.
Náklady na odlití a umístění zvonu jsou předběžně vyčísleny na zhruba 850 tisíc korun. Podle webu sbírky je zatím vybráno přes 808 tisíc korun. Zvon pro Havla se odlévá v Rakousku, podle organizátorů české zvonařské firmy nemají zkušenosti s litím zvonu požadované konstrukce.
Havlův nepolitický život byl vždy spjat s divadlem
Zvon bude umístěn v jižní věži kostela, kde chybí od druhé světové války. Původně tu byl zvon stejného jména, tedy Václav, ale byl zrekvírován za první světové války a jeho nástupce nepřečkal druhou světovou válku. Václav bude viset v kostele sv. Havla spolu s nejstarším pražským zvonem Marií, který je z roku 1455.
Celý „nepolitický“ život prvního porevolučního prezidenta České republiky Václava Havela byl spjat s divadlem. Začal v místech pro kulisáky a nakonec jeho hry pronikly až na světová jeviště. Jako politik během roku 1989 došel z vězeňské cely až na Pražský hrad. Sám o sobě říkal, že jeho život se skládá z podezřele velkého množství paradoxů.
Po jeho úmrtí mu vzdala hold celá řada světových politických špiček
Po jeho úmrtí 18. prosince 2011 mu vzdala hold i řada umělců a světových vůdců. Například podle šéfa NATO Anderse Fogh Rasmussena to byl výjimečný muž, který vedl svou zem během výjimečné doby. „Evropa je velkým dlužníkem Václava Havla. Dnes jeho hlas utichl. Ale jeho příklad a věc, jíž zasvětil svůj život, budou žít dál,“ popsal po jeho smrti tehdejší britský premiér David Cameron.
Německá kancléřka Angela Merkelová tehdy vzkázala, že společně s Českem truchlí nad ztrátou velkého Evropana. I Donald Tusk Havla označil za velkého Evropana a za člověka, který se zasloužil o to, že se střední Evropa připojila ke zbytku kontinentu.
