Určit pohlaví tohoto původem afrického savce pouhým pohledem je totiž prakticky nemožné. „Hrabáči mají pohlavní orgány zatažené dovnitř do těla, pouhým pohledem se nedají rozpoznat. A podrobné zkoumání by je stresovalo,“ vysvětlila Libuše Veselá z olomoucké zoo.

Na scénu tak vstoupili plzeňští genetici. Jenže DNA hrabáče dosud nikdo nepopsal. „Naši odborníci proto z kořenové cibulky chlupů už známého samce a samice hrabáče z královédvorské zoo extrahovali DNA a pečlivě ji porovnali,“ řekla ředitelka laboratoře Genomia Markéta Dajbychová.

„Práce trvala asi měsíc. Zkoušeli jsme různé metody, až se nám podařilo srovnáváním sekvencí DNA objevit typické rozdíly, jimiž se sameček a samička od sebe liší. Tímto způsobem jsme našli geny ZFX a ZFY, které jsou spjaty s pohlavními chromozomy savců. Podle toho jsme pak poznali, že jedinec v Olomouci je samec,“ dodala Dajbychová. Olomoučtí teď mohou svému hrabáči přivézt z Prahy nevěstu.

Laboratoř Genomia

Odborníci v plzeňské laboratoři se genetickými testy zabývají dlouhodobě. Pro plzeňskou zoo například určili pohlaví několika madagaskarských bodlínů, kteří vzhledem připomínají ježka, i pohlaví ježury australské. Zjišťují i ohrožení dědičnými nemocemi u chovných zvířat či ověřují rodičovství.

Hrabáč kapský

Samotářský savec původem z Afriky, kterou obývá jižně od Sahary. Je to noční tvor, má výborný sluch a čich, hůře vidí. Živí se termity a mravenci, jejichž hnízda rozhrabává a hmyz chytá pomocí dlouhého lepkavého jazyka. Chov hrabáčů není úplně jednoduchý, v zoo jsou k vidění spíše výjimečně.

VIDEO: Krmení samice hrabáče v pražské zoo

Video
Video se připravuje ...

Krmení samice hrabáče kapského Eva Fornálová