Putinova nepřiznaná dcera promluvila v rozhovoru: „Nejvyšší hodnotou v Rusku je lidský život,“ tvrdí

Interview poskytla Putinova nepřiznaná dcera Marija v rámci propagace prominentního Moskevského centra pro inovativní technologie ve zdravotnictví (Medtech Moscow), zpovídal ji šéf centra Vjačeslav Šulenin. Podle investigativního webu Agentstvo dřív dělal Šulenin zástupce šéfa kanceláře starosty Moskvy Sergeje Sobjanina.

Šulenin ji představil jako zástupkyni děkana Fakulty základní medicíny Moskevské státní univerzity, členku prezidia Ruské asociace pro propagaci vědy a přední výzkumnici v endokrinologii pod ministerstvem zdravotnictví. O její rodině, tedy že by měla být dcerou prezidenta a jeho exmanželky Ljudmily, nepadlo ani slovo.

„Od dětství jsem snila o tom, že se stanu lékařem. Věda do mého povědomí přišla díky pokusům ve vyšších ročnících biologie, chemie, fyziky. Tím jsem se dozvěděla, co je to empirie, co je to experimentální způsob poznávání světa a naší přírody. Pak přišla myšlenka, že bych vůbec mohla dělat vědu,“ popsala, jak se dostala ke své dráze.

„Po maturitě jsem nejdřív chtěla studovat ekonomii, ale to víte, v takovém věku člověk musí dělat všechno navzdory. Říkala jsem si, že všichni mají jasno, kam jdu, načrtli mi bezpečnou cestu – ale já přijdu s něčím jiným. A vybrala jsem si medicínu.“

Putinova dcera: Mám moc ráda Puškina

O rodině sice interview nebylo, přesto – prý ve vánočním duchu – přišla řeč i na její soukromí.

„Pokud mluvíme o literatuře, asi tady nikoho nepřekvapím, jsem v tomto smyslu trochu staromódní člověk. Mám moc ráda Puškina, pořád dokola bych mohla číst Evžena Oněgina, ráda čtu i pohádky, myslím, že v Puškinových pohádkách najdete spoustu morálních ponaučení. Také mám ráda Dostojevského Idiota, nedávno jsem byla na operním zpracování a moc se mi líbilo.“

A obzory jí prý rozšířila i některá díla zahraniční literatury, například uvedla Konec civilizace aneb Překrásný nový svět od Aldouse Huxleyho, antiutopie z roku 1931. „Doporučila bych ji mladým vědcům. A teď je módní román Duna, jedna z mých nejoblíbenějších knih,“ zmiňuje ekologickou science fiction z roku 1965 od Franka Herberta a řadu jejích pokračování a prequelů. „Je tam spousta zajímavých myšlenek, zajímavý pohled na svět.“

Koníčky? Klasika, jazz a koncerty

V rozhovoru přiblížila Voroncovová i své koníčky: „Myslím, že pro vědce i pro lékaře je koníčkem vlastně povolání, i ve volném čase čtu odbornou literaturu. Ale obecně je můj okruh zájmů extrémně široký, od kreativity až po sport. Inspiruje mě všechno, co je krásné, cokoli: Obrazy v galeriích, divadlo, hudba… Klasická a jazzová hudba je důležitou součástí mého života, velmi ráda chodím na koncerty.“ Ze sportu zmiňuje lyže, surfování a prostě zdravý životní styl.

Na závěr rozhovoru přidala i zamyšlení, co by si přála pro svět: „Abychom si všichni navzájem lépe rozuměli, lépe spolu komunikovali. Zdá se mi, že mnoho problémů je způsobeno nesprávnou komunikací, kvůli mnoha vzájemným nedorozuměním a kvůli nepochopení sebe sama,“ pronesla Putinova dcera.

Pro Putinovu dceru sankce neplatí? O prominentní vědkyni je na Západě zájem!

Dcery Putina na sankčním seznamu

Voroncovová je stejně jako její mladší sestra Jekatěrina Tichonovová (37) v souvislosti s válkou na Ukrajině na sankčních seznamech USA, EU i dalších zemí.

Washington to zdůvodnil nejen rodinnými vazbami: „Tichonovová je vedoucí pracovnicí v oblasti technologií, jejíž práce podporuje ruskou vládu a obranný průmysl. Voroncovová vede státem financované programy, které od Kremlu získaly miliardy dolarů na genetický výzkum a na které osobně dohlíží Putin.“

Mluvila o medicíně

Voroncovová v rozhovoru svého otce nezmínila. A spíš než o svém oboru endokrinologie (žlázy, hormony…) a zaměření na léčbu dětí se rozpovídala o aktuálním vývoji v genetice.

Porozumění lidského genomu je podle ní vědeckým milníkem srovnatelným s letem na Mars, ba s jeho osídlením. Vidí tu velký potenciál v léčbě vrozených poruch a chorob a věří, že má cenu sem investovat velké peníze. Byť se z čistě ekonomického pohledu taková hi-tech terapie vyplatit nemusí: „Když se díky novým technologiím podaří pacienta zcela vyléčit, vrátí se do práce a zase přispívá do ekonomiky. Ale co když léčba zachrání člověku život, ale zůstane invalidou závislým na státu?“ pokládá si otázku Voroncovová.

„Z pozice lékaře přemítám, zda máme zvažovat pouze ekonomické efekty, protože společenský efekt nelze oddělit od nových technologií, zejména v medicíně. Ano, získal status invalidy, má postižení, ale žije. Jakou hodnotu pro něj má každý další prožitý den? Dá se to měřit v penězích? Ujišťuji vás, že lidé v takovou chvíli pravděpodobně nemyslí na ekonomický efekt svého zotavení, jsou rádi, že mohou jít do kina, být se svými dětmi a vnoučaty, jet s přáteli na dovolenou," pokračuje medicínská výzkumnice.

„Mějme na paměti, že naše ruská společnost s našimi životními základy, s naší kulturou, s našimi náboženstvími, řekla bych, že to ještě není tolik ekonomicky centrická společnost, jsme spíše lidsky centrická společnost a stále pro nás je nejvyšší hodnotou lidský život a každý prožitý den života,“ dodala dcera prezidenta válčícího na Ukrajině.