V Praze zadrželi Rusa, který prý prchá před Putinovým režimem. Rusové po něm pátrají
Na pražském letišti Václava Havla v neděli na základě mezinárodního zatykače zadrželi Rusa Jevgenije Gerasimenka. Podle lidí, kteří jsou se zadrženým mužem v kontaktu, jde v jeho případě o politickou kauzu a údajné finanční delikty slouží jako zástěrka k tomu, aby Rusko dostalo emigranta zpět. O přípustnosti vydání Gerasimenka zpět do Ruska bude rozhodovat pražský soud. Napsal to dnes server Deník N.
„Můžeme potvrdit, že dne 7. ledna 2024 v dopoledních hodinách byla na mezinárodním letišti Praha-Ruzyně, bezprostředně po příletu letadla z Rigy, zadržena osoba ruské státní příslušnosti,“ uvedl mluvčí cizinecké policie Josef Urban. Podle policie chce muže Rusko vydat zpět do vlasti kvůli údajným finančním podvodům „velkého rozsahu“.
Gerasimenko podle Deníku N letěl z lotyšské Rigy přes Prahu do Paříže. V Lotyšsku ho nezadrželi.
Ve Francii žádá o politický azyl. Tvrdí, že je v Rusku pronásledovaný za své protiválečné postoje a účast na několika protestních akcích.
Rusko po něm vyhlásilo mezinárodní pátrání oficiálně nikoliv kvůli jeho odporu k agresi vůči Ukrajině, ale protože se měl dopustit závažných ekonomických zločinů. Takové zatykače na uprchlé lidi Rusko v posledních letech vydává opakovaně, aby je dostalo zpět do země a mohlo je soudit.
„Já se tedy divím, že ještě nějaký západní stát reaguje na žádosti Ruska o zatčení prchajících ruských občanů obviněných z ekonomických trestných činů. Většina politických vězňů sedí v ruských věznicích nikoliv za své přesvědčení, ale za vymyšlené ekonomické zločiny,“ cituje Deník N ruského advokáta Vadima Prochorova, který hájil osobnosti z řad ruské opozice včetně předáků Ilji Jašina či Vladimira Kara-Murzy.
Postup české policie pokládá Prochorov, který však Gerasimenka podle svých slov nezastupuje ani nezná, za nepřijatelný. Uvedl, že také nejznámější ruský politický vězeň Alexej Navalnyj byl v prvních procesech odsouzen za hospodářské delikty, které ale pravděpodobně nespáchal.
Evropský kontinent potřebuje podle Kubiliuse rychle posílit své geopolitické postavení. „Možná se musíme nějak vyrovnat s jakýmsi naším mentálním problémem, protože obvykle čekáme, až přijdou nějaké plány z Washingtonu,“ uvedl člen Evropské komise. „Bylo by pro nás velmi dobré mít vlastní plán, a pak ho porovnat s americkým plánem, abychom viděli, co je dobré a o čem chceme diskutovat,“ dodal.
Evropa se podle něj tímto směrem posouvá a snaží se být nezávislejší, jak pokud jde o obranné schopnosti, tak i geopolitické postavení.
Evropané potřebují vlastní mírový plán pro Ukrajinu a měli by přestat čekat na to, až USA převezmou veškerou iniciativu, uvedl komisař Kubilius.
Ukrajina zřejmě bude v jednáních o konci války donucena udělat bolestivé ústupky. Listu Neue Osnabrücke Zeitung to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj nebyla ovšem naděje na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem nikdy tak velká, jako je nyní.
„Pro Ukrajinu to bude bezpochyby mimořádně těžký proces, na jehož konci zřejmě bude referendum,“ řekl Wadephul regionálnímu listu. V lidovém hlasování podle něj budou muset Ukrajinky a Ukrajinci rozhodnout, zda přijmou předložené podmínky míru. Termínem bolestivými ústupky přitom narážel především na možnou ztrátu ukrajinského území.
