V Praze zadrželi Rusa, který prý prchá před Putinovým režimem. Rusové po něm pátrají
Na pražském letišti Václava Havla v neděli na základě mezinárodního zatykače zadrželi Rusa Jevgenije Gerasimenka. Podle lidí, kteří jsou se zadrženým mužem v kontaktu, jde v jeho případě o politickou kauzu a údajné finanční delikty slouží jako zástěrka k tomu, aby Rusko dostalo emigranta zpět. O přípustnosti vydání Gerasimenka zpět do Ruska bude rozhodovat pražský soud. Napsal to dnes server Deník N.
„Můžeme potvrdit, že dne 7. ledna 2024 v dopoledních hodinách byla na mezinárodním letišti Praha-Ruzyně, bezprostředně po příletu letadla z Rigy, zadržena osoba ruské státní příslušnosti,“ uvedl mluvčí cizinecké policie Josef Urban. Podle policie chce muže Rusko vydat zpět do vlasti kvůli údajným finančním podvodům „velkého rozsahu“.
Gerasimenko podle Deníku N letěl z lotyšské Rigy přes Prahu do Paříže. V Lotyšsku ho nezadrželi.
Ve Francii žádá o politický azyl. Tvrdí, že je v Rusku pronásledovaný za své protiválečné postoje a účast na několika protestních akcích.
Rusko po něm vyhlásilo mezinárodní pátrání oficiálně nikoliv kvůli jeho odporu k agresi vůči Ukrajině, ale protože se měl dopustit závažných ekonomických zločinů. Takové zatykače na uprchlé lidi Rusko v posledních letech vydává opakovaně, aby je dostalo zpět do země a mohlo je soudit.
„Já se tedy divím, že ještě nějaký západní stát reaguje na žádosti Ruska o zatčení prchajících ruských občanů obviněných z ekonomických trestných činů. Většina politických vězňů sedí v ruských věznicích nikoliv za své přesvědčení, ale za vymyšlené ekonomické zločiny,“ cituje Deník N ruského advokáta Vadima Prochorova, který hájil osobnosti z řad ruské opozice včetně předáků Ilji Jašina či Vladimira Kara-Murzy.
Postup české policie pokládá Prochorov, který však Gerasimenka podle svých slov nezastupuje ani nezná, za nepřijatelný. Uvedl, že také nejznámější ruský politický vězeň Alexej Navalnyj byl v prvních procesech odsouzen za hospodářské delikty, které ale pravděpodobně nespáchal.
Ruský soud ve městě Kamensk-Uralskij potrestal pokutou dvacetiletého mladíka z tohoto uralského města za to, že měl v historii vyhledávání ve svém mobilním telefonu zmínku o ukrajinské jednotce Azov, kterou ruské úřady označily za teroristickou a kterou zakázaly. O rozhodnutí soudkyně dnes informovala ruská média s tím, že jde o první známý případ svého druhu - přinejmenším od 1. září, odkdy v Rusku platí tresty za úmyslné vyhledávání extremistických materiálů.
Náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka řekl Českému rozhlasu - Radiožurnálu, že zavedení administrativních odvodů armáda navrhne vládě. Měly by podle něj podobu on-line dotazníku.
Plně se ztotožňuji s tím, že byla zrušená (základní vojenská služba). V té podobě, v jaké byla, nedávala smysl. Ale než se zrušila, tak se měl někdo zamyslet nad tím, jak se bude řešit problematika generování záloh ozbrojených sil,„ řekl Řehka rozhlasu.
Prezident Petr Pavel podporuje zavedení administrativních odvodů do armády. Podle něj by jí pomohl získat přehled, s kým a na jaké pozice může počítat v případě mobilizace. Upozornil, že jde jen o administrativního úkon, který neznamená obnovení vojenské základní služby. Novinářům to dnes řekl prezident v Liberci.
Pavel připomněl, že základní vojenská služba byla v České republice zrušená před více než 20 lety. „Dnes jsme ale v situaci, kdy vidíme, že forma budování záloh prostřednictvím dobrovolnosti, tedy aktivních záloh úplně nepostačuje, ale zároveň ztrácíme schopnost i pro případnou mobilizaci,“ uvedl prezident.
