V Praze zadrželi Rusa, který prý prchá před Putinovým režimem. Rusové po něm pátrají
Na pražském letišti Václava Havla v neděli na základě mezinárodního zatykače zadrželi Rusa Jevgenije Gerasimenka. Podle lidí, kteří jsou se zadrženým mužem v kontaktu, jde v jeho případě o politickou kauzu a údajné finanční delikty slouží jako zástěrka k tomu, aby Rusko dostalo emigranta zpět. O přípustnosti vydání Gerasimenka zpět do Ruska bude rozhodovat pražský soud. Napsal to dnes server Deník N.
„Můžeme potvrdit, že dne 7. ledna 2024 v dopoledních hodinách byla na mezinárodním letišti Praha-Ruzyně, bezprostředně po příletu letadla z Rigy, zadržena osoba ruské státní příslušnosti,“ uvedl mluvčí cizinecké policie Josef Urban. Podle policie chce muže Rusko vydat zpět do vlasti kvůli údajným finančním podvodům „velkého rozsahu“.
Gerasimenko podle Deníku N letěl z lotyšské Rigy přes Prahu do Paříže. V Lotyšsku ho nezadrželi.
Ve Francii žádá o politický azyl. Tvrdí, že je v Rusku pronásledovaný za své protiválečné postoje a účast na několika protestních akcích.
Rusko po něm vyhlásilo mezinárodní pátrání oficiálně nikoliv kvůli jeho odporu k agresi vůči Ukrajině, ale protože se měl dopustit závažných ekonomických zločinů. Takové zatykače na uprchlé lidi Rusko v posledních letech vydává opakovaně, aby je dostalo zpět do země a mohlo je soudit.
„Já se tedy divím, že ještě nějaký západní stát reaguje na žádosti Ruska o zatčení prchajících ruských občanů obviněných z ekonomických trestných činů. Většina politických vězňů sedí v ruských věznicích nikoliv za své přesvědčení, ale za vymyšlené ekonomické zločiny,“ cituje Deník N ruského advokáta Vadima Prochorova, který hájil osobnosti z řad ruské opozice včetně předáků Ilji Jašina či Vladimira Kara-Murzy.
Postup české policie pokládá Prochorov, který však Gerasimenka podle svých slov nezastupuje ani nezná, za nepřijatelný. Uvedl, že také nejznámější ruský politický vězeň Alexej Navalnyj byl v prvních procesech odsouzen za hospodářské delikty, které ale pravděpodobně nespáchal.
Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků.
Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.
Putin v Petrohradě také prohlásil, že považuje „ruský a ukrajinský národ za jeden národ“. „V tom smyslu je celá Ukrajina - naše,“ řekl šéf Kremlu podle TASS. Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters.
Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila. Ruská delegace zároveň předala Ukrajincům memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů.
