Sobota 27. dubna 2024
Svátek slaví Jaroslav, zítra Vlastislav
Polojasno 18°C

Putinovi se rýsují pro prezidentské volby další „soupeři“. Šanci na úspěch nemají

Autor: ČTK - 
6. ledna 2024
10:55

Ruská ústřední volební komise dnes zaregistrovala další dva kandidáty, kteří se budou po boku stávajícího prezidenta Vladimira Putina ucházet o úřad hlavy státu. Hlasování, které podle pozorovatelů téměř jistě vyhraje Putin, se uskuteční letos 15. až 17. března.

Komise na seznam kandidátů schválila Leonida Sluckého, předsedu nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR), a Vladislava Davankova z parlamentní strany Noví lidé. Oba kandidáty nominovaly jejich strany na prosincových sjezdech, napsala agentura Interfax.

Šestapadesátiletý Sluckij je šéfem zahraničního výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, a podle AP významným podporovatelem zahraniční, protizápadní politiky Kremlu. Jeho strana postavila kandidáta i do prezidentských voleb v roce 2018, kdy získal méně než šest procent z celkového počtu hlasů.

Děvětatřicetiletý Davankov se loni v září ucházel o post starosty Moskvy a získal 5,34 procent hlasů. Jeho strana, založená v roce 2020, má ve 450členné Dumě 15 křesel.

Svého kandidáta - Nikolaje Charitonova - vybrala i ruská Komunistická strana, druhá nejsilnější v parlamentu ovládaném Putinovým Jednotným Ruskem. Politický veterán Charitonov kandidoval do čela země už v roce 2004, kdy skončil druhý s podporou necelých 14 procent voličů. Tehdy byl poprvé znovuzvolen Putin. Volební komise ale zatím oficiálně Charitonovovu kandidaturu nezaregistrovala. Už dříve také odmítla žádost ruské novinářky Jekatěriny Duncovové.

Davankov ani Sluckij nepředstavují významnou výzvu pro 71letého Putina, který ruské politice dominuje od přelomu tisíciletí. Od srpna 1999 byl premiérem a v březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách. O čtyři roky později vítězství s přehledem zopakoval. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stal se proto premiérem a jako svého nástupce v prezidentském křesle si vybral tehdejšího vicepremiéra Dmitrije Medveděva. V roce 2012 si s Medveděvem své funkce vyměnili: Putin opět vyhrál prezidentské volby a znovuzvolen byl pak i v roce 2018.

V lednu 2021 Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v referendu v roce 2020. Prezident je v Rusku volen na šest let, Putin tak může být prezidentem až do roku 2036, kdy by mu bylo 83 let a měl by za sebou 36 let u moci.

16:04
27. 4. 2024

Americké tajné služby dospěly k závěru, že ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně přímo nenařídil zabít předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Uvedl to dnes americký deník The Wall Street Journal. 

Deník s odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s případem píše, že americké tajné služby se kloní k názoru, že Putin zřejmě nenařídil Navalného zabít. Podle něj na tom panuje široká shoda uvnitř zpravodajské komunity, včetně americké Ústřední zpravodajské služby (CIA).

Washington však podle deníku nezbavuje hlavu ruského státu celkové odpovědnosti za Navalného smrt vzhledem k tomu, že opozičník byl léta terčem útoků ruských úřadů a byl uvězněn na základě obvinění, která Západ označil za politicky motivovaná. V roce 2020 byl navíc otráven nervově paralytickou látkou. Kreml popírá, že by se na otravě z roku 2020 podílel stát.

15:44
27. 4. 2024

Basmanský soud v Moskvě uvalil vazbu na dvanáctého obviněného v případu teroristického útoku v Crocus City Hall - občana Tádžikistánu Džumachona Kurbonova, informuje zpravodaj agentury TASS.

Kurbonov bude ve vazbě do 22. května. Projednání žádosti vyšetřování proběhlo v neveřejném režimu. Podle oznámených materiálů Kurbonov žil a pracoval v Rusku nelegálně, bydlel v jedné z ubytoven v Moskvě. Rozhodnutí soudu zatím nenabylo právní moci a lze se proti němu odvolat k odvolací instanci.

14:29
27. 4. 2024

Rusko bude hledat cesty, jak překonat případné sankce, které by Evropská unie mohla uvalit na jeho aktivity v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG). Uvedl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který takové sankce označuje za nezákonné. Varoval zároveň, že takové sankce by měly negativní dopady na evropský průmysl.

Očekává se, že Evropská komise (EK) v rámci dalšího balíku sankcí vůči Rusku poprvé navrhne restrikce zaměřené na ruský LNG. Podle čtvrtečních informací zdrojů agentury Reuters z EU by balík neměl obsahovat zákaz dovozu ruského LNG do Evropy. Jeho součástí by ale měly být sankce vůči třem ruským projektům na produkci LNG, které ještě nezahájily provoz, a zákaz překládky ruského LNG z jednoho plavidla na jiné v EU, sdělily zdroje.

„Pokračují snahy o vytlačení Ruska z energetických trhů,“ uvedl dnes Peskov. „Je to samozřejmě výhodné především pro Spojené státy,“ dodal. „Pro konečné spotřebitele, zejména evropský průmysl, to bude znamenat dražší plyn,“ dodal.

Kompletní online
Video  Putin zabavuje evropské firmy. Trumpova kandidatura v ohrožení. A Depardieu opět v Praze  - Bára Horáková, Lukáš Červený, reuters
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa