Putinovi se rýsují pro prezidentské volby další „soupeři“. Šanci na úspěch nemají
Ruská ústřední volební komise dnes zaregistrovala další dva kandidáty, kteří se budou po boku stávajícího prezidenta Vladimira Putina ucházet o úřad hlavy státu. Hlasování, které podle pozorovatelů téměř jistě vyhraje Putin, se uskuteční letos 15. až 17. března.
Komise na seznam kandidátů schválila Leonida Sluckého, předsedu nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR), a Vladislava Davankova z parlamentní strany Noví lidé. Oba kandidáty nominovaly jejich strany na prosincových sjezdech, napsala agentura Interfax.
Šestapadesátiletý Sluckij je šéfem zahraničního výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, a podle AP významným podporovatelem zahraniční, protizápadní politiky Kremlu. Jeho strana postavila kandidáta i do prezidentských voleb v roce 2018, kdy získal méně než šest procent z celkového počtu hlasů.
Děvětatřicetiletý Davankov se loni v září ucházel o post starosty Moskvy a získal 5,34 procent hlasů. Jeho strana, založená v roce 2020, má ve 450členné Dumě 15 křesel.
Svého kandidáta - Nikolaje Charitonova - vybrala i ruská Komunistická strana, druhá nejsilnější v parlamentu ovládaném Putinovým Jednotným Ruskem. Politický veterán Charitonov kandidoval do čela země už v roce 2004, kdy skončil druhý s podporou necelých 14 procent voličů. Tehdy byl poprvé znovuzvolen Putin. Volební komise ale zatím oficiálně Charitonovovu kandidaturu nezaregistrovala. Už dříve také odmítla žádost ruské novinářky Jekatěriny Duncovové.
Davankov ani Sluckij nepředstavují významnou výzvu pro 71letého Putina, který ruské politice dominuje od přelomu tisíciletí. Od srpna 1999 byl premiérem a v březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách. O čtyři roky později vítězství s přehledem zopakoval. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stal se proto premiérem a jako svého nástupce v prezidentském křesle si vybral tehdejšího vicepremiéra Dmitrije Medveděva. V roce 2012 si s Medveděvem své funkce vyměnili: Putin opět vyhrál prezidentské volby a znovuzvolen byl pak i v roce 2018.
V lednu 2021 Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v referendu v roce 2020. Prezident je v Rusku volen na šest let, Putin tak může být prezidentem až do roku 2036, kdy by mu bylo 83 let a měl by za sebou 36 let u moci.
Třetí kolo rusko-ukrajinských přímých jednání v Istanbulu skončilo. Strany se dohodly na výměně zajatých vojáků i civilistů, napsala ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj o hlavním výsledku rozhovorů, které trvaly jen asi 40 minut. O tom, že strany se dnes setkaly ani ne na hodinu, informovala také ukrajinská televize Suspilne.
Nyní podle agentur začínají v Istanbulu vlastní mírová jednání, kterých se účastní celé ruské a ukrajinské delegace. „Konečným cílem jednání je příměří, které otevře k cestu k míru,“ prohlásil turecký ministr zahraničí Hakan Fidan na úvod. Turecko je podle něj ochotno jako prostředník napomoci, aby krveprolévání skončilo co nejdříve.
V Istanbulu spolu jednají šéfové ruské a ukrajinské delegace Vladimir Medinskij a Rustem Umerov mezi čtyřma očima, uvedly dnes večer ruské agentury s odvoláním na své zdroje. Stalo se tak krátce poté, co obě delegace přicestovaly do istanbulského paláce Çiragan na třetí kolo přímých rusko-ukrajinských rozhovorů. Ještě dříve se na místo dostavila turecká delegace.
„Schůzka vedoucích delegací Ruska a Ukrajiny v paláci Çiragan se koná mezi čtyřma očima,“ citovala agentura Interfax svůj zdroj obeznámený se situací na místě.
