Putinovi se rýsují pro prezidentské volby další „soupeři“. Šanci na úspěch nemají
Ruská ústřední volební komise dnes zaregistrovala další dva kandidáty, kteří se budou po boku stávajícího prezidenta Vladimira Putina ucházet o úřad hlavy státu. Hlasování, které podle pozorovatelů téměř jistě vyhraje Putin, se uskuteční letos 15. až 17. března.
Komise na seznam kandidátů schválila Leonida Sluckého, předsedu nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR), a Vladislava Davankova z parlamentní strany Noví lidé. Oba kandidáty nominovaly jejich strany na prosincových sjezdech, napsala agentura Interfax.
Šestapadesátiletý Sluckij je šéfem zahraničního výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, a podle AP významným podporovatelem zahraniční, protizápadní politiky Kremlu. Jeho strana postavila kandidáta i do prezidentských voleb v roce 2018, kdy získal méně než šest procent z celkového počtu hlasů.
Děvětatřicetiletý Davankov se loni v září ucházel o post starosty Moskvy a získal 5,34 procent hlasů. Jeho strana, založená v roce 2020, má ve 450členné Dumě 15 křesel.
Svého kandidáta - Nikolaje Charitonova - vybrala i ruská Komunistická strana, druhá nejsilnější v parlamentu ovládaném Putinovým Jednotným Ruskem. Politický veterán Charitonov kandidoval do čela země už v roce 2004, kdy skončil druhý s podporou necelých 14 procent voličů. Tehdy byl poprvé znovuzvolen Putin. Volební komise ale zatím oficiálně Charitonovovu kandidaturu nezaregistrovala. Už dříve také odmítla žádost ruské novinářky Jekatěriny Duncovové.
Davankov ani Sluckij nepředstavují významnou výzvu pro 71letého Putina, který ruské politice dominuje od přelomu tisíciletí. Od srpna 1999 byl premiérem a v březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách. O čtyři roky později vítězství s přehledem zopakoval. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stal se proto premiérem a jako svého nástupce v prezidentském křesle si vybral tehdejšího vicepremiéra Dmitrije Medveděva. V roce 2012 si s Medveděvem své funkce vyměnili: Putin opět vyhrál prezidentské volby a znovuzvolen byl pak i v roce 2018.
V lednu 2021 Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v referendu v roce 2020. Prezident je v Rusku volen na šest let, Putin tak může být prezidentem až do roku 2036, kdy by mu bylo 83 let a měl by za sebou 36 let u moci.
Kreml podle médií vyslal do USA vyjednávače Dmitrijeva zachraňovat vztahy poté, co Trump uvalil sankce na ropné firmy a zrušil summit s Putinem.
Britský premiér Keir Starmer dnes po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně vyzval k posílení dodávek střel dlouhého doletu pro Kyjev, který se brání od února 2022 ozbrojené agresi sousedního Ruska. Informuje o to agentura AFP.
„Máme před sebou opravdu důležité úkoly,“ řekl Starmer Zelenskému a znovu ho ujistil o britské podpoře. „Myslím, že tento týden můžeme opravdu zatlačit na ruskou ropu a plyn,“ uvedl Starmer a dodal, že tento týden se už podařily obrovské kroky. „Můžeme ale udělat víc v oblasti navýšení kapacit, zejména prostředků dlouhého doletu,“ řekl britský premiér.
Ve společném programovém prohlášení bude jasně napsáno pevné zakotvení ČR v Severoatlantické alianci (NATO) a Evropské unii, explicitně bude také uvedeno, že možné referendum se nebude týkat geopolitického a bezpečnostního ukotvení v těchto organizacích. Novinářům to dnes řekl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. ANO, SPD a Motoristé dnes diskutovali o programu k diplomacii a kultuře. Podle Havlíčka jednali zástupci stran i o Ukrajině. V programovém prohlášení je zmíněna, podrobnosti ale sdělí příští týden, řekl.
„My jsme se shodli na tom, že naše ukotvení v rámci EU a NATO je nezpochybnitelné,“ řekl Havlíček. „Současně jsme řekli, že budeme velmi sebevědomým hráčem EU,“ podotkl s tím, že v programu jsou zmínky o potřebě změnit prostředí v EU a ČR bude jedním z iniciátorů ne na bázi destrukce, ale reformy.
