Putinovi se rýsují pro prezidentské volby další „soupeři“. Šanci na úspěch nemají
Ruská ústřední volební komise dnes zaregistrovala další dva kandidáty, kteří se budou po boku stávajícího prezidenta Vladimira Putina ucházet o úřad hlavy státu. Hlasování, které podle pozorovatelů téměř jistě vyhraje Putin, se uskuteční letos 15. až 17. března.
Komise na seznam kandidátů schválila Leonida Sluckého, předsedu nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR), a Vladislava Davankova z parlamentní strany Noví lidé. Oba kandidáty nominovaly jejich strany na prosincových sjezdech, napsala agentura Interfax.
Šestapadesátiletý Sluckij je šéfem zahraničního výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, a podle AP významným podporovatelem zahraniční, protizápadní politiky Kremlu. Jeho strana postavila kandidáta i do prezidentských voleb v roce 2018, kdy získal méně než šest procent z celkového počtu hlasů.
Děvětatřicetiletý Davankov se loni v září ucházel o post starosty Moskvy a získal 5,34 procent hlasů. Jeho strana, založená v roce 2020, má ve 450členné Dumě 15 křesel.
Svého kandidáta - Nikolaje Charitonova - vybrala i ruská Komunistická strana, druhá nejsilnější v parlamentu ovládaném Putinovým Jednotným Ruskem. Politický veterán Charitonov kandidoval do čela země už v roce 2004, kdy skončil druhý s podporou necelých 14 procent voličů. Tehdy byl poprvé znovuzvolen Putin. Volební komise ale zatím oficiálně Charitonovovu kandidaturu nezaregistrovala. Už dříve také odmítla žádost ruské novinářky Jekatěriny Duncovové.
Davankov ani Sluckij nepředstavují významnou výzvu pro 71letého Putina, který ruské politice dominuje od přelomu tisíciletí. Od srpna 1999 byl premiérem a v březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách. O čtyři roky později vítězství s přehledem zopakoval. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stal se proto premiérem a jako svého nástupce v prezidentském křesle si vybral tehdejšího vicepremiéra Dmitrije Medveděva. V roce 2012 si s Medveděvem své funkce vyměnili: Putin opět vyhrál prezidentské volby a znovuzvolen byl pak i v roce 2018.
V lednu 2021 Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v referendu v roce 2020. Prezident je v Rusku volen na šest let, Putin tak může být prezidentem až do roku 2036, kdy by mu bylo 83 let a měl by za sebou 36 let u moci.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Keir Starmer na tiskové konferenci po jednání „koalice ochotných“ prohlásil, že koalice usiluje o svobodu a bezpečnost všech Evropanů. „Vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ řekl na adresu Ukrajinců.
Zároveň označil ruského prezidenta Vladimira Putina za jediného člověka, který nechce konec války. Poznamenal přitom, že poslední ruské útoky na civilní cíle na Ukrajině jsou jasným důkazem toho, že šéf Kremlu odmítá mír. „Znovu a znovu odmítá šanci válku ukončit,“ dodal a ujistil, že státy koalice podpoří a posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Chorvatští poslanci dnes v parlamentu odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.
„Jsme svědky nárůstu různých typů hrozeb, což vyžaduje reakci a efektivitu celé společnosti,“ řekl tento týden poslancům ministr obrany Ivan Anušić.
